Blahočet chilský (Araucaria araucana, (Molina) K.Koch 1873)

Blahočet chilský (Araucaria araucana), známý také jako araukárie chilská či pehuén, je mohutný jehličnan z čeledi blahočetovitých (Araucariaceae). Pochází ze sopečných svahů středního a jižního Chile a západní Argentiny. Vyniká trojúhelníkovitými, velmi pichlavými listy a silnou borkou odolnou vůči ohni. Je nejmrazuvzdornějším druhem rodu Araucaria a od roku 1990 národním stromem Chile.

Číst dál
Vědecký názevAraucaria araucana
RodAraucaria
ŘádAraucariales

Blahočet chilský, araukárie chilská, opičí strom, Pehuén, Monkey puzzle tree a Piñonero

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé · Netoxická : kočky a psi · Je třeba ověřit : koně
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Strom · Jehličnan
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
ChileArgentina
Stanoviště
Sopečné horské svahy v 600 až 1700 m n. m.; propustné vulkanické půdy, chladné vlhké oceánské klima
Sezónnost
Doba kvetení
Jaro
Doba sklizně
Podzim
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
2/10
Doba do dospělosti
Šišky přibližně ve 30–40 letech; deštníkovitá koruna po mnoha desetiletích
Množení
Výsev, Řízkování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Dobrá po zakořenění díky silné borce, mladý strom chránit před větrem
Vlhkost
50–80 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Propustná půda, Propustná mírně kyselá až neutrální půda
Zasolená půda
Tolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Plné slunce až polostín, dospělý strom upřednostňuje volné stanoviště
Exteriér
Volná půda, Záhon
Nádoby
Velká nádoba
Vzhled
Výška1500–4000 cmŠířka800–1200 cm
Listy
Zelená
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — listy 1
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — listy 2
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — listy 3
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — listy 4
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — listy 5
Květy
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — květy 1
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — květy 2
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — květy 3
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — květy 4
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — květy 5
Plody
ZelenáHnědá
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — plody 1
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — plody 2
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — plody 3
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — plody 4
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — plody 5
Habitus
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — habitus 1
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — habitus 2
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — habitus 3
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — habitus 4
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — habitus 5
Kůra
Hnědá
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — kůra 1
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — kůra 2
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — kůra 3
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — kůra 4
Blahočet chilský (Araucaria araucana): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál blahočetu chilského je úzký. Omezuje se na chilské regiony Biobío a Araukánie a argentinskou provincii Neuquén, v Andách i pobřežním pohoří Nahuelbuta. Do Evropy byl introdukován v 19. století. Dnes se mimo původní andskou oblast pěstuje především jako solitérní okrasný strom v mírném oceánském klimatu.

  • Původní2
  • Chile
  • Argentina

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Blahočet chilský (Araucaria araucana (Molina) K.Koch, 1873), zvaný také araukárie chilská nebo v původním areálu pehuén, je mohutný jehličnan rodu Araucaria z čeledi blahočetovitých (Araucariaceae). Přírodovědec Juan Ignacio Molina jej poprvé popsal roku 1782 jako Pinus araucana. Karl Koch jej roku 1873 přeřadil do rodu Araucaria a tato kombinace zůstává přijatým jménem. 1 2

Přezdívka Monkey puzzle tree, česky připomínaná jako opičí strom, údajně vznikla kolem roku 1850 v zahradě Pencarrow v Cornwallu. Návštěvník tam prý poznamenal, že vyšplhat po tak tuhých a pichlavých listech by byl hlavolam i pro opici. Mapudungunské jméno pehuén dalo název Pehuenčům, doslova „lidem pehuénu“, pro něž jsou semena stromu odedávna zdrojem potravy. 6 7

Poznávací znaky

Nejnápadnějším znakem blahočetu chilského jsou trojúhelníkovité listy, silné, kožovité a zakončené ostrou špičkou. Měří 3 až 4 cm a hustě spirálovitě obklopují větévky. Na rozdíl od většiny jehličnanů mohou na stromě přetrvávat až 24 let, takže staré větévky vypadají hustě šupinaté. 6

Silná borka dosahuje tloušťky až 15 cm a tvoří ji pryskyřičnaté mnohoúhelníkové šupiny. Chrání kmen před ohněm, což je u jehličnanů poměrně vzácný znak. Mladý strom je úzce pyramidální, dospělý získává deštníkovitou korunu: spodní větve s věkem opadávají a zůstává vysoko nasazená volná koruna. V přírodě běžně dorůstá 30 až 40 m, s průměrem kmene 1 až 1,5 m. 6 4

Vodorovné přesleny větví nesou větévky připomínající plazí ocas, odtud některá regionální označení ve smyslu „hadí strom“. Kulovité samičí šišky mají průměr 12 až 20 cm a obsahují asi 200 semen. Protáhlé samčí šištice při zralosti měří 8 až 12 cm. 6

Užitečná taxonomie

Přijatému jménu předcházelo několik přeřazení. Molina druh roku 1782 popsal jako Pinus araucana, ačkoli strom nepatří do čeledi Pinaceae. Poiret a Mirbel jej později řadili do dalších rodů, než jej Karl Koch v roce 1873 definitivně zařadil do rodu Araucaria. K hlavním synonymům patří:

  • Pinus araucana Molina, basionym, 1782
  • Araucaria imbricata Pav., 1797, dlouho hlavní zahradnické jméno
  • Abies araucana (Molina) Poir., 1817
  • Dombeya chilensis Lam., 1786
  • Araucaria chilensis Mirb., 1825

Ve viktoriánských zahradách a zahradnických katalozích 19. století převládalo synonymum Araucaria imbricata. Dnešním stálým orientačním jménem je Araucaria araucana. 1 2

Stanoviště a rozšíření

Úzký původní areál tvoří chilské regiony Biobío a Araukánie a argentinská provincie Neuquén, v Andách a pobřežním pohoří Nahuelbuta. Strom osidluje sopečné svahy v nadmořské výšce 600 až 1700 m na dobře propustných, mírně kyselých vulkanických půdách. 7 8

Místní mírné oceánské klima přináší vydatné srážky a chladné zimy. Zakořeněný strom snáší mrazy přibližně do −20 °C, a je tak nejmrazuvzdornějším druhem rodu Araucaria. Mimo původní areál se vysazuje hlavně jako okrasný solitér, například ve Velké Británii, Francii a na Novém Zélandu, kde oceánské podmínky do určité míry odpovídají jeho domovině. 6 3

Životní cyklus a rozmnožování

Dvoudomost znamená, že samčí a samičí šištice blahočetu chilského vznikají na oddělených jedincích, nikdy na témže stromě. Opylení zajišťuje vítr. Osamocený strom proto nevytváří životaschopná semena; v blízkosti musí být jedinec každého pohlaví. Šišky se začínají tvořit přibližně ve 30 až 40 letech, proto mnoho zahradních stromů zůstává dlouho neplodných. 6

Semena zvaná piñones měří 3 až 4 cm a obsahují mnoho škrobu. Šíří se především gravitací jen několik metrů od mateřského stromu nebo prostřednictvím hlodavců, například druhu Abrothrix longipilis, který zahrabává celá semena a usnadňuje jejich klíčení. Papoušek jižní rozšiřuje semena i na větší vzdálenosti. 6

Obnovu po požáru umožňují silná borka a epikormické pupeny. Jde o staré přizpůsobení ohni, který opakovaně zasahuje andská stanoviště. Jednotlivý kmen může přesáhnout věk 1000 let, výjimečné stromy dosahují odhadovaného stáří téměř 2000 let. 7

Využití a rizika

Pehuenčům, jejichž jméno znamená „lidé pehuénu“, poskytovala semena blahočetu dlouho 10 až 15 % celoroční stravy. Významná byla zejména sklizeň od února do května. Piñones se jedí syrové i vařené a v suchu vydrží několik měsíců. 6 5

Do velkých parků a zahrad se blahočet chilský vysazuje především jako solitér. Tato obliba začala ve Velké Británii v polovině 19. století poté, co sběratel William Lobb roku 1844 zaslal tisíce semen. Toxicita při požití není doložena u člověka ani domácích zvířat. Riziko zůstává mechanické: tuhé a ostré listy mohou při dotyku poranit kůži. 6 4

Od roku 2013 hodnotí červený seznam IUCN blahočet chilský jako ohrožený druh; roku 1998 byl veden jako zranitelný. Je také zařazen do přílohy I CITES. Od roku 1977 zmizely dvě třetiny jeho lesního prostředí v důsledku těžby a požárů, jejichž dopady zhoršuje pastva. 9 7

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Ustálených zahradních kultivarů má blahočet chilský málo ve srovnání s řadou jiných zahradních jehličnanů. Aurea a Variegata, popisované již v 19. století pro zlaté či panašované olistění, zůstávají v dnešních školkách vzácné. Angustifolia s užšími listy a Virgata s nitkovitým habitem se uplatňují především ve specializovaných sbírkách. 3

Za podobnou rostlinu bývá nejčastěji považován blahočet ztepilý, Araucaria heterophylla, prodávaný jako pokojová rostlina. Má měkké nepichlavé olistění a na rozdíl od A. araucana nesnáší mráz. Do rodu Araucaria patří také jihoamerický blahočet úzkolistý, Araucaria angustifolia, původem z Brazílie a severovýchodní Argentiny, s výrazně odlišnou ekologií. Deštníkovitá koruna, silná borka a velmi pichlavé listy jsou nejspolehlivějšími znaky pro potvrzení blahočetu chilského.

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je blahočet chilský jedovatý?

Toxicita při požití není doložena u člověka ani domácích zvířat. Skutečné riziko je mechanické: tuhé a velmi pichlavé listy mohou při dotyku poranit kůži.

Proč se blahočetu chilskému říká monkey puzzle?

Přezdívka údajně vznikla kolem roku 1850 v zahradě Pencarrow v Cornwallu. Jeden návštěvník prý poznamenal, že vyšplhat po tak pichlavých listech by bylo hlavolamem i pro opici.

Jak dlouho žije blahočet chilský?

Jednotlivý kmen běžně přesahuje stáří 1000 let, výjimeční jedinci se odhadují na téměř 2000 let. K mimořádné dlouhověkosti přispívá silná borka odolná vůči ohni.

Jsou semena blahočetu chilského jedlá?

Ano. Semena zvaná piñones jsou bohatá na škrob a jedí se syrová i vařená. Dlouho tvořila 10 až 15 % celoroční stravy Pehuenčů.

Proč můj blahočet nikdy netvoří šišky?

Jde o dvoudomý druh: samčí a samičí šištice rostou na oddělených jedincích. Osamocený strom proto neplodí a tvorba šišek navíc začíná až ve 30 až 40 letech.

Je blahočet chilský ohrožený druh?

Ano. Od roku 2013 je na červeném seznamu IUCN veden jako ohrožený a je zařazen do přílohy I CITES. Od roku 1977 zmizely přibližně dvě třetiny jeho lesního prostředí.

Jak se liší od blahočetu ztepilého?

Blahočet chilský (Araucaria araucana) má velmi pichlavé listy a snáší mráz asi do −20 °C. Blahočet ztepilý (Araucaria heterophylla) z Norfolku má měkké nepichlavé olistění, mráz nesnáší a pěstuje se spíše v interiéru.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.