Blahočet chilský (Araucaria araucana, )


+33© fotografie
- fotografie 1 — (c) joseluisblazquez, some rights reserved (CC BY-NC) · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Rolando Díaz Fuentes · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — Francisco E. Fonturbel · cc-by · iNaturalist
Blahočet chilský (Araucaria araucana), známý také jako araukárie chilská či pehuén, je mohutný jehličnan z čeledi blahočetovitých (Araucariaceae). Pochází ze sopečných svahů středního a jižního Chile a západní Argentiny. Vyniká trojúhelníkovitými, velmi pichlavými listy a silnou borkou odolnou vůči ohni. Je nejmrazuvzdornějším druhem rodu Araucaria a od roku 1990 národním stromem Chile.
Číst dálBlahočet chilský, araukárie chilská, opičí strom, Pehuén, Monkey puzzle tree a Piñonero






© fotografie
(c) joseluisblazquez, some rights reserved (CC BY-NC) · cc-by-nc
Rolando Díaz Fuentes · cc0
Francisco E. Fonturbel · cc-by
Taken Jun 7, 2022 by lucas (cc-by-sa)
Taken Aug 27, 2022 by Teresa (cc-by-sa)
Taken Oct 16, 2021 by Jörg D (cc-by-sa)
Taken Sep 30, 2022 by jorgemusm (cc-by-sa)
Taken Dec 31, 2021 by Kai Best (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál blahočetu chilského je úzký. Omezuje se na chilské regiony Biobío a Araukánie a argentinskou provincii Neuquén, v Andách i pobřežním pohoří Nahuelbuta. Do Evropy byl introdukován v 19. století. Dnes se mimo původní andskou oblast pěstuje především jako solitérní okrasný strom v mírném oceánském klimatu.
- Původní2
- Chile
- Argentina
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Blahočet chilský (Araucaria araucana (Molina) K.Koch, 1873), zvaný také araukárie chilská nebo v původním areálu pehuén, je mohutný jehličnan rodu Araucaria z čeledi blahočetovitých (Araucariaceae). Přírodovědec Juan Ignacio Molina jej poprvé popsal roku 1782 jako Pinus araucana. Karl Koch jej roku 1873 přeřadil do rodu Araucaria a tato kombinace zůstává přijatým jménem. 1 2
Přezdívka Monkey puzzle tree, česky připomínaná jako opičí strom, údajně vznikla kolem roku 1850 v zahradě Pencarrow v Cornwallu. Návštěvník tam prý poznamenal, že vyšplhat po tak tuhých a pichlavých listech by byl hlavolam i pro opici. Mapudungunské jméno pehuén dalo název Pehuenčům, doslova „lidem pehuénu“, pro něž jsou semena stromu odedávna zdrojem potravy. 6 7
Poznávací znaky
Nejnápadnějším znakem blahočetu chilského jsou trojúhelníkovité listy, silné, kožovité a zakončené ostrou špičkou. Měří 3 až 4 cm a hustě spirálovitě obklopují větévky. Na rozdíl od většiny jehličnanů mohou na stromě přetrvávat až 24 let, takže staré větévky vypadají hustě šupinaté. 6
Silná borka dosahuje tloušťky až 15 cm a tvoří ji pryskyřičnaté mnohoúhelníkové šupiny. Chrání kmen před ohněm, což je u jehličnanů poměrně vzácný znak. Mladý strom je úzce pyramidální, dospělý získává deštníkovitou korunu: spodní větve s věkem opadávají a zůstává vysoko nasazená volná koruna. V přírodě běžně dorůstá 30 až 40 m, s průměrem kmene 1 až 1,5 m. 6 4
Vodorovné přesleny větví nesou větévky připomínající plazí ocas, odtud některá regionální označení ve smyslu „hadí strom“. Kulovité samičí šišky mají průměr 12 až 20 cm a obsahují asi 200 semen. Protáhlé samčí šištice při zralosti měří 8 až 12 cm. 6
Užitečná taxonomie
Přijatému jménu předcházelo několik přeřazení. Molina druh roku 1782 popsal jako Pinus araucana, ačkoli strom nepatří do čeledi Pinaceae. Poiret a Mirbel jej později řadili do dalších rodů, než jej Karl Koch v roce 1873 definitivně zařadil do rodu Araucaria. K hlavním synonymům patří:
- Pinus araucana Molina, basionym, 1782
- Araucaria imbricata Pav., 1797, dlouho hlavní zahradnické jméno
- Abies araucana (Molina) Poir., 1817
- Dombeya chilensis Lam., 1786
- Araucaria chilensis Mirb., 1825
Ve viktoriánských zahradách a zahradnických katalozích 19. století převládalo synonymum Araucaria imbricata. Dnešním stálým orientačním jménem je Araucaria araucana. 1 2
Stanoviště a rozšíření
Úzký původní areál tvoří chilské regiony Biobío a Araukánie a argentinská provincie Neuquén, v Andách a pobřežním pohoří Nahuelbuta. Strom osidluje sopečné svahy v nadmořské výšce 600 až 1700 m na dobře propustných, mírně kyselých vulkanických půdách. 7 8
Místní mírné oceánské klima přináší vydatné srážky a chladné zimy. Zakořeněný strom snáší mrazy přibližně do −20 °C, a je tak nejmrazuvzdornějším druhem rodu Araucaria. Mimo původní areál se vysazuje hlavně jako okrasný solitér, například ve Velké Británii, Francii a na Novém Zélandu, kde oceánské podmínky do určité míry odpovídají jeho domovině. 6 3
Životní cyklus a rozmnožování
Dvoudomost znamená, že samčí a samičí šištice blahočetu chilského vznikají na oddělených jedincích, nikdy na témže stromě. Opylení zajišťuje vítr. Osamocený strom proto nevytváří životaschopná semena; v blízkosti musí být jedinec každého pohlaví. Šišky se začínají tvořit přibližně ve 30 až 40 letech, proto mnoho zahradních stromů zůstává dlouho neplodných. 6
Semena zvaná piñones měří 3 až 4 cm a obsahují mnoho škrobu. Šíří se především gravitací jen několik metrů od mateřského stromu nebo prostřednictvím hlodavců, například druhu Abrothrix longipilis, který zahrabává celá semena a usnadňuje jejich klíčení. Papoušek jižní rozšiřuje semena i na větší vzdálenosti. 6
Obnovu po požáru umožňují silná borka a epikormické pupeny. Jde o staré přizpůsobení ohni, který opakovaně zasahuje andská stanoviště. Jednotlivý kmen může přesáhnout věk 1000 let, výjimečné stromy dosahují odhadovaného stáří téměř 2000 let. 7
Využití a rizika
Pehuenčům, jejichž jméno znamená „lidé pehuénu“, poskytovala semena blahočetu dlouho 10 až 15 % celoroční stravy. Významná byla zejména sklizeň od února do května. Piñones se jedí syrové i vařené a v suchu vydrží několik měsíců. 6 5
Do velkých parků a zahrad se blahočet chilský vysazuje především jako solitér. Tato obliba začala ve Velké Británii v polovině 19. století poté, co sběratel William Lobb roku 1844 zaslal tisíce semen. Toxicita při požití není doložena u člověka ani domácích zvířat. Riziko zůstává mechanické: tuhé a ostré listy mohou při dotyku poranit kůži. 6 4
Od roku 2013 hodnotí červený seznam IUCN blahočet chilský jako ohrožený druh; roku 1998 byl veden jako zranitelný. Je také zařazen do přílohy I CITES. Od roku 1977 zmizely dvě třetiny jeho lesního prostředí v důsledku těžby a požárů, jejichž dopady zhoršuje pastva. 9 7
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Ustálených zahradních kultivarů má blahočet chilský málo ve srovnání s řadou jiných zahradních jehličnanů. Aurea a Variegata, popisované již v 19. století pro zlaté či panašované olistění, zůstávají v dnešních školkách vzácné. Angustifolia s užšími listy a Virgata s nitkovitým habitem se uplatňují především ve specializovaných sbírkách. 3
Za podobnou rostlinu bývá nejčastěji považován blahočet ztepilý, Araucaria heterophylla, prodávaný jako pokojová rostlina. Má měkké nepichlavé olistění a na rozdíl od A. araucana nesnáší mráz. Do rodu Araucaria patří také jihoamerický blahočet úzkolistý, Araucaria angustifolia, původem z Brazílie a severovýchodní Argentiny, s výrazně odlišnou ekologií. Deštníkovitá koruna, silná borka a velmi pichlavé listy jsou nejspolehlivějšími znaky pro potvrzení blahočetu chilského.
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Araucaria araucana (Molina) K.Koch
- International Plant Names Index, Araucaria araucana (Molina) K.Koch
- Royal Horticultural Society, Araucaria araucana
- Missouri Botanical Garden Plant Finder, Araucaria araucana (Monkey-Puzzle Tree)
- Plants For A Future, Araucaria araucana
- Wikipedia (EN), Araucaria araucana
- Wikipedie (FR), blahočet chilský
- INPN / MNHN, Araucaria araucana (Molina) K.Koch, 1873 (cd_nom 83465)
- IUCN Red List, Araucaria araucana hodnocení
Časté otázky
Je blahočet chilský jedovatý?
Toxicita při požití není doložena u člověka ani domácích zvířat. Skutečné riziko je mechanické: tuhé a velmi pichlavé listy mohou při dotyku poranit kůži.
Proč se blahočetu chilskému říká monkey puzzle?
Přezdívka údajně vznikla kolem roku 1850 v zahradě Pencarrow v Cornwallu. Jeden návštěvník prý poznamenal, že vyšplhat po tak pichlavých listech by bylo hlavolamem i pro opici.
Jak dlouho žije blahočet chilský?
Jednotlivý kmen běžně přesahuje stáří 1000 let, výjimeční jedinci se odhadují na téměř 2000 let. K mimořádné dlouhověkosti přispívá silná borka odolná vůči ohni.
Jsou semena blahočetu chilského jedlá?
Ano. Semena zvaná piñones jsou bohatá na škrob a jedí se syrová i vařená. Dlouho tvořila 10 až 15 % celoroční stravy Pehuenčů.
Proč můj blahočet nikdy netvoří šišky?
Jde o dvoudomý druh: samčí a samičí šištice rostou na oddělených jedincích. Osamocený strom proto neplodí a tvorba šišek navíc začíná až ve 30 až 40 letech.
Je blahočet chilský ohrožený druh?
Ano. Od roku 2013 je na červeném seznamu IUCN veden jako ohrožený a je zařazen do přílohy I CITES. Od roku 1977 zmizely přibližně dvě třetiny jeho lesního prostředí.
Jak se liší od blahočetu ztepilého?
Blahočet chilský (Araucaria araucana) má velmi pichlavé listy a snáší mráz asi do −20 °C. Blahočet ztepilý (Araucaria heterophylla) z Norfolku má měkké nepichlavé olistění, mráz nesnáší a pěstuje se spíše v interiéru.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.




