Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna, Jacq. 1775)

Identita

Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna Jacq., 1775) je trnitý keř z čeledi růžovitých (Rosaceae). Téměř po celé Evropě roste v podobě stříhaných živých plotů i samostatných malých stromů. Přírodovědec Nikolaus Joseph von Jacquin jej pod tímto jménem popsal roku 1775. POWO jej dodnes přijímá jako platné jméno druhu. ^{1 8}

Druhové přízvisko monogyna spojuje řecké monos, tedy „jediný“, a gunê, v botanickém výkladu „pestík“ či „čnělka“. Zachycuje tak rozdíl oproti blízkému druhu Crataegus laevigata: ten má v květu dvě nebo tři čnělky, zatímco Crataegus monogyna pouze jednu. Francouzské označení aubépine pochází z latinského alba spina, „bílý trn“, a odkazuje na světlou kůru mladých větví i převládající barvu květů. ⁵

Rozpoznávací znaky

Keřovitý růst hlohu jednosemenného se dobře uplatňuje ve stříhaných živých plotech; volně rostoucí jedinec se může vyvinout v malý strom vysoký až 10 m. Solitérní stromy se někdy dožívají i více než 300 až 500 let. Hladké, oranžově hnědé mladé větve nesou krátké trny dlouhé až 1,25 cm, které postupně tvrdnou. Šedá kůra je u mladých rostlin hladká, u starých se rozpraskává do šupin. ^{4 2}

Listy měří 1–6 cm a jsou hluboce rozdělené do 3–7 laloků, které se široce rozestupují. Zářezy někdy dosahují téměř ke střední žilce. Právě hlubší a početnější laloky pomáhají odlišit druh od Crataegus laevigata. Bílé, někdy narůžovělé květy vyrůstají v chocholících. Jednotlivý květ má 5 korunních lístků, šířku 10–15 mm a mnoho tyčinek s růžovými prašníky. ^{5 4}

Plodem je hložinka, malá jasně červená malvice velká 6–11 mm, která dozrává na konci léta. Uvnitř má jedinou pecičku s jedním semenem. Tento znak je pro rozlišení podstatný: plody druhu Crataegus laevigata obsahují dvě až tři pecičky. ^{4 2}

Taxonomie

V pojetí POWO je přijatým jménem Crataegus monogyna Jacq. z čeledi Rosaceae. Původní areál sahá z Evropy na Kavkaz, do severní Afriky a Iráku. V rodu Crataegus se nahromadily stovky synonym a místních forem, dlouho popisovaných jako samostatné variety a později slučovaných pod tento druh. Příklady jsou Crataegus monogyna var. laciniata Ledeb. a Crataegus monogyna f. pteridifolia (Lodd. ex Loudon) Rehder. ^{1 8}

Historické označení Crataegus oxyacantha bylo dlouho používáno pro tutéž rostlinu. Dnes je pokládáno za nejednoznačné a taxonomové je opustili. Ve starší fytoterapeutické literatuře se však pod tímto jménem lze s druhem Crataegus monogyna stále setkat. ⁴

Stanoviště a rozšíření

Od téměř celé Evropy přibližně po 60° severní šířky pokračuje původní areál do okolí Kavkazu, severního Maghrebu a části Blízkého východu až po Irák. Ve Francii je hloh jednosemenný běžný téměř na celém území do 1 600 m nad mořem. ^{1 5}

Vyhledává živé ploty, lesní okraje, úhory a vápnité stráně. Více mu vyhovují narušovaná nebo polootevřená místa než hustý lesní podrost. Do Severní Ameriky, Argentiny, Jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland byl Crataegus monogyna zavlečen pro živé ploty a jako zdroj krmiva. Zplaněl a v některých otevřených biotopech je místy považován za invazní druh. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Květy se podle zeměpisné šířky otevírají od dubna do června a opyluje je hmyz. Člověku jejich vůně často připadá nepříjemná; přitahuje zejména mouchy a brouky živící se mršinami spíše než včely. Podobný znak mají i některé další časně kvetoucí růžovité rostliny. ⁵

Hložinky dozrávají od září do října. Drozdi, brkoslavové a někteří drobní savci snědí dužninu a neporušené pecičky vyloučí, čímž šíří semena. Ta v půdě jen zřídka klíčí bez průchodu trávicím traktem nebo několikaměsíční dvojí stratifikace, nejprve v teple a poté v chladu. Tato překážka klíčení částečně vysvětluje pomalé přirozené obnovování druhu tam, kde chybějí živočišní šiřitelé. ³

Pěstitelé využívají hlavně výsev stratifikovaných semen a u okrasných kultivarů roubování, které zachovává jejich vlastnosti. Tradiční proplétaný živý plot vzniká seříznutím, nakláněním a zaplétáním živých větví. Takto založená zábrana může zůstat živá a funkční po několik desetiletí. ³

Využití a rizika

Husté světlé dřevo hlohu slouží k výrobě drobných mechanických součástí i jako palivo. Hoří výhřevně a s malým množstvím kouře. Hlavní využití dřeviny v ochranných venkovských živých plotech vychází z trnů a dobré snášenlivosti opakovaného řezu. S touto vlastností souvisí evropská venkovská tradice proplétání živých plotů. ⁴

Syrové hložinky jsou moučnaté a málo sladké; vařením se z nich připravují želé, sirupy nebo víno. Mladé listy a korunní lístky se jedí syrové v salátech. V Anglii je tento zvyk doložen už od středověku pod lidovým označením „chléb a sýr“. ⁴

Výtažky z listů a květů obsahují flavonoidy a triterpenové kyseliny. Ve fytoterapii srdce a cév patří k nejvíce studovaným; klinické studie zkoumaly jejich doplňkové využití při lehkém srdečním selhání. Nenahrazují předepsanou léčbu. ASPCA hodnotí hlohy jako netoxické pro kočky, psy a koně. Pecičky však obsahují stopy kyanogenních látek, podobně jako u mnoha růžovitých dřevin s malvicemi, a nemají se rozkousávat. ^{6 4}

Odrůdy a podobné rostliny

Zahradní kultivary se od plané formy liší především habitem, trnitostí nebo kvetením. 'Stricta' roste úzce vzpřímeně, což se hodí do prostorově omezených stromořadí. 'Biflora' někdy znovu vykvétá uprostřed zimy a souvisí s posvátným hlohem z Glastonbury, který anglická legenda spojuje s Josefem z Arimatie. 'Inermis' byl vybrán pro téměř beztrnné větve. ^{2 4}

Nejčastěji se zaměňuje Crataegus monogyna s druhem Crataegus laevigata. Ten má mělčí listové laloky, 2–3 čnělky v květu a 2–3 pecičky v hložince, zatímco hloh jednosemenný pouze jednu. Trnka (Prunus spinosa) plní podobnou úlohu trnitého živého plotu. Odlišují ji však ojíněné modročerné plody a delší, tužší trny. ⁴

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Crataegus monogyna Jacq.
• Royal Horticultural Society, Crataegus monogyna – hloh jednosemenný
• Plants For A Future, Crataegus monogyna databázový záznam
• Wikipedie (EN), Crataegus monogyna
• Wikipedie (FR), hloh jednosemenný
• ASPCA, toxicita hlohů (Crataegus)
• IUCN Red List, Crataegus monogyna hodnocení
• Integrated Taxonomic Information System, Crataegus monogyna