Kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica, (Thunb. ex L.f.) D.Don 1838)

Identita

Kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica (Thunb. ex L.f.) D.Don, 1838) je jehličnan z čeledi cypřišovitých (Cupressaceae) a jediný žijící druh rodu Cryptomeria. V Japonsku se jí říká sugi a patří k nejčastěji vysazovaným lesním dřevinám v zemi. ^{1 7}

Anglické označení Japanese cedar často vede k omylu. Strom nepatří do rodu Cedrus, který zahrnuje pravé cedry z čeledi borovicovitých (Pinaceae), nýbrž do jiné vývojové linie cypřišovitých. Je bližší tisovci dvouřadému (Taxodium distichum) než středomořským nebo himálajským cedrům. ⁴

Rodové jméno vychází z řeckého kryptos (skrytý) a meris (část) a odkazuje na semena ukrytá pod šupinami šišky. Úplný botanický popis zveřejnil britský přírodovědec David Don v roce 1838 z materiálu původně nasbíraného Thunbergem. ¹

Poznávací znaky

Rychle rostoucí Cryptomeria japonica má úzkou kuželovitou korunu. V původním areálu běžně měří 25 až 40 m, výjimečné stromy přesahují 50 m a nejvyšší změřené exempláře dosahují 65 m. Průměr kmene pak může přesáhnout 3 m. ⁴

Červenohnědá vláknitá borka se odlupuje v dlouhých svislých pruzích, což je u této čeledi obvyklé, málokdy však tak výrazné. Šídlovité, srpovitě zahnuté jehlice měří přibližně 0,7 až 1,4 cm a vyrůstají kolem větévky v husté šroubovici. Vytrvávají 4 až 5 let; v zimě běžná forma i některé kultivary často bronzovějí až červenají. ^{4 6}

Drobné kulovité samičí šišky měří v průměru 0,9 až 1,6 cm, někdy až 2,5 cm, a nesou 20 až 30 špičatých šupin. Hnědnou a dozrávají již na podzim prvního roku, zatímco mnoha jiným jehličnanům dozrávají šišky více let. ⁴

Užitečná taxonomie

Přehled Plants of the World Online zahrnuje do původního areálu střední a jižní Japonsko, od Kjúšú po sever Honšú do 400 m n. m., i čínskou populaci od S’-čchuanu po severozápad Če-ťiangu v 1 100 až 2 500 m n. m. Původnost čínské populace, někdy nazývané Cryptomeria japonica var. sinensis Miq., zůstává sporná. Některé práce ji pokládají za výsledek dávného zavlečení spojeného s buddhistickou kulturou. ^{1 4}

Monotypický rod Cryptomeria má jediný žijící druh, bez dalšího současného sesterského druhu v rámci rodu. Po určení rodu je tedy identifikace snazší. Záměny nastávají hlavně s rody Cedrus, Taxodium a některými druhy Chamaecyparis, které mají také stálezelené olistění a kuželovitý vzrůst. ¹

Stanoviště a rozšíření

V japonských vlhkých horských a podhorských lesích tvoří Cryptomeria japonica čisté i smíšené porosty, téměř vždy pod 400 m n. m. Je také hlavní dřevinou rozsáhlých lesních výsadeb. Po druhé světové válce ji japonský stát ve velkém vysazoval k obnově zdecimovaných lesů. ^{4 7}

Za hranicemi Japonska se strom hojně pěstuje pro dřevo i jako okrasná dřevina. Na Azorech dnes tvoří významnou část hospodářských lesů; vysazen byl také na Réunionu, Madagaskaru a v několika zemích Evropy a mírné Asie. ⁷

Nejstarší doložené exempláře rostou na ostrově Jakušima. Strom Jōmon Sugi má kmen o průměru 5,2 m a výšku 25,3 m. Radiouhlíkové datování naznačuje asi 3 000 let, tento údaj je však diskutovaný. Na řezu jiného kmene uchovávaném lesním úřadem Shimoyaku lze přímo napočítat 1 776 letokruhů. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Jednodomá Cryptomeria japonica vytváří na každém stromě oddělené samčí a samičí šištice. Vítr je opyluje koncem zimy a začátkem jara. Samčí šištice se seskupují na koncích větévek po 6 až 35 a při dozrávání mění barvu ze švestkově červené na žlutou. ^{4 5}

Zatímco mnohým jehličnanům dozrávají šišky dva roky, samičí šišky C. japonica zhnědnou a uvolní semena už na podzim prvního roku. V mládí strom přirůstá rychle, několik desítek centimetrů ročně. To vysvětluje jeho rozsáhlé lesnické využití. ^{4 5}

Zahradnické množení probíhá výsevem po dvou až třech týdnech studené stratifikace nebo řízkováním podzimních větévek ve studeném pařeništi. Pouze řízkování spolehlivě uchovává vlastnosti zakrslých kultivarů a kultivarů s barevným olistěním. ⁵

Využití a rizika

Lehké, vonné, jemnozrnné dřevo přirozeně odolává hnilobě. Po staletí slouží ke stavbě budov, mostů a lodí i k výrobě nábytku. Dodnes jde o jedno z nejpoužívanějších stavebních dřev v Japonsku. ^{4 5}

Tradiční výsadby obklopují chrámy a svatyně, kde jsou některé staré exempláře uctívány jako posvátné stromy. Kryptomerie je také japonským národním symbolem. Její hojnost ve městech má však doložený důsledek: pyl sugi patří v Japonsku k hlavním příčinám sezonní alergické rýmy. Rozsah problému souvisí s masivním poválečným zalesňováním. ⁷

Údaje o toxicitě neřadí Cryptomeria japonica mezi rostliny nebezpečné kočkám či psům; druh není na seznamech jedovatých rostlin ASPCA. Doloženým rizikem je spíše alergická reakce než otrava, zejména alergie na pyl a vzácněji kontaktní dermatitida vyvolaná pryskyřicí. ⁸

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Šlechtění přineslo mnoho zakrslých kultivarů a forem s barevným olistěním; několik získalo Award of Garden Merit Royal Horticultural Society. Elegans si po celý život uchovává měkké juvenilní jehlice, které v zimě bronzovějí. Sekkan-sugi má na jaře zlatožluté mladé výhony. Globosa Nana a Vilmoriniana tvoří velmi pomalu rostoucí zakrslé koule vhodné do skalek. ^{2 3}

Při určování se nejčastěji zaměňují pravé cedry rodu Cedrus, jejichž jehlice rostou ve svazečcích, nikoli ve šroubovici; opadavý tisovec Taxodium distichum; a některé cypřišky Chamaecyparis s plochými šupinovitými listy místo zahnutých šídlovitých jehlic. Nejspolehlivějším souborem znaků je úzká kuželovitá koruna a borka odlupující se v dlouhých pruzích. ⁴

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cryptomeria japonica (Thunb. ex L.f.) D.Don
• Royal Horticultural Society, Cryptomeria japonica Bandai-sugi
• Royal Horticultural Society, seznam okrasných rostlin s AGM (kultivary Cryptomeria japonica)
• The Gymnosperm Database, Cryptomeria japonica
• Plants For A Future, Cryptomeria japonica
• NC State Extension, Cryptomeria japonica (Japanese Cedar)
• Encyclopaedia Britannica, Japanese cedar
• ASPCA, seznam toxických a netoxických rostlin pro kočky