hvozdík vousatý (Dianthus barbatus, L. 1753)

Identita

hvozdík vousatý (Dianthus barbatus L., 1753) je přijímaný druh rodu Dianthus z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). POWO/WCVP odkazuje na jeho zveřejnění ve Species Plantarum roku 1753 a uvádí původní areál od evropských hor po ruský Dálný východ a sever Koreje. ^{1 2}

Jméno hvozdík vousatý označuje tentýž druh, který francouzské zdroje nazývají œillet de poète, œillet barbu, œillet des poètes či œillet de Girardin. Trefle uvádí také anglická označení Sweet William, sweetwilliam a bearded pink; první z nich je časté v anglické zahradnické literatuře. ^{3 11}

Pro pěstitele je rozhodující délka života rostliny. Botanické přehledy ji mohou popisovat jako polokeř nebo krátkověkou trvalku, zahradnické zdroje ji však často vedou jako dvouletku do záhonů: nejprve se vytvoří listová růžice a následující rok vyrostou kvetoucí lodyhy. ^{1 4 6}

Poznávací znaky

Husté vzpřímené trsy dorůstají při běžném pěstování zpravidla 30–60 cm. NC State udává výšku přibližně 30–60 cm a šířku 15–30 cm; RHS řadí kompaktní kultivary často do rozmezí 0,1–0,5 m, některé hybridy či série však mohou být vyšší. ^{6 4 5}

Vstřícné listy jsou jednoduché, hladké, kopinaté až podlouhlé, zelené, šedozelené nebo modrozelené. Na vrcholu lodyh vznikají velmi hustá zaoblená květenství, která se liší od velkých jednotlivých květů hvozdíku zahradního. ⁶

Pětičetné květy bývají třepenité a vonné, bílé, růžové, červené, purpurové nebo dvoubarevné. U zahradních forem vytvářejí hlavní dojem husté vrcholičnaté soubory květů, připomínající malou kytici na každé lodyze. ^{6 4}

Taxonomie a názvy

Stálým taxonomickým vodítkem je jméno Dianthus barbatus L. POWO uvádí několik homotypických synonym: Caryophyllus barbatus, Tunica barbata, Silene barbata, Cylichnanthus barbatus a Dianthus fimbriatus subsp. barbatus. S těmito jmény se lze setkat ve starších květenách i herbářových údajích. ¹

Tři přijímané vnitrodruhové taxony podle POWO představují Dianthus barbatus var. asiaticus, var. barbatus a var. compactus. Pro běžného čtenáře vysvětlují zejména šíři původního areálu od evropských hor po východní část mírného pásu Asie. ^{1 3}

S lidovými jmény je třeba zacházet obezřetně. Označení „Sweet William“ zde znamená hvozdík vousatý, databáze toxicity či katalogy je však mohou uvádět vedle „carnation“ a „pinks“. U bezpečnostních a pěstitelských údajů je proto důležitý binomický název, aby nedošlo k záměně s Dianthus caryophyllus. ^{7 3}

Stanoviště a rozšíření

Za původní prostředí označuje POWO/WCVP mírný biom evropských hor a oblasti od ruského Dálného východu po sever Koreje. Podrobný výčet zahrnuje mimo jiné Francii, Rakousko, Bulharsko, Maďarsko, Itálii, Španělsko, Polsko, Ukrajinu, Přímořský kraj a Koreu. ^{1 2}

Údaje Trefle tomuto pojetí odpovídají a doplňují řadu oblastí zavlečení včetně Velké Británie, Německa, Skandinávie, Severní Ameriky, Nového Zélandu a Střední Asie. Tak široké rozšíření odráží dlouhou historii pěstování a schopnost místy zplaňovat. ^{3 10}

Francouzský INPN vede národní záznam Dianthus barbatus L., 1753 a uvádí francouzská jména œillet barbu, œillet des poètes a œillet de Girardin. Z uvedených údajů nevyplývá invazní status ve Francii: výskyt, původnost a invazní chování jsou odlišné otázky. ^{11 1}

Životní cyklus a pěstování v záhonech

V záhonech se hvozdík vousatý pěstuje především jako dvouletka. Výsev připadá na konec jara nebo léto, růžice se přesazují na podzim a květy se objevují na jaře či začátkem následujícího léta. RHS popisuje tento postup pro 'Newport Pink' i další série Sweet William. ^{4 5}

Vhodné stanoviště je světlé, dobře odvodněné a při ujímání nepříliš suché. NC State připouští slunce až polostín, hlinitou, písčitou nebo humózní půdu s neutrálním pH a dobrým odtokem vody. RHS rovněž zdůrazňuje slunné místo a propustnou půdu. ^{6 4}

Odstraňování odkvetlých květů prodlužuje kvetení a udržuje záhon upravený. Při sběru semen je třeba počítat s proměnlivým potomstvem, zvláště u kultivarů. Pro zachování tmavé barvy, kompaktního růstu nebo odrůdy k řezu jsou spolehlivější řízky z nekvetoucích výhonů. ^{5 12}

Mezi běžné pěstitelské potíže patří slimáci a plzáci na mladých rostlinách, mšice, padlí, rez, virózy, fuzarióza a hniloba kořenového krčku. Posledně uvedeným problémům svědčí dlouhodobě vlhký a málo vzdušný záhon. ^{4 6}

Využití, jedlost a toxicita

Hlavní využití je okrasné: venkovské květinové záhony, obruby, nádoby s přiměřenou vláhou a řezané květiny. Hustá vonná květenství jsou vhodná do kytic, zatímco kompaktní kultivary se uplatňují v obrubách a nádobách. ^{4 6}

Jedlost květů má přesně vymezené podmínky. PFAF uvádí květy jako jedlé a University of Minnesota doporučuje u jedlých hvozdíků odstranit hořkou bílou bázi korunních lístků a používat pouze neošetřené květy. Kytice z květinářství, chemicky ošetřené zahradní rostliny ani nejistě určené květy se ke konzumaci nedoporučují. ^{10 9}

U zvířat a citlivých lidí je toxicita hodnocena jako nízká, ale skutečná. NC State uvádí mírnou toxicitu při požití, lehké podráždění kůže, listy jako dotčenou část, triterpenoidní saponiny a riziko pro kočky, psy i koně. RHS u kultivarů D. barbatus navíc upozorňuje na kožní alergeny pro lidi a zvířata. ^{6 4}

Záznam ASPCA „Sweet William“ vyžaduje opatrný výklad. Označuje rostlinu za toxickou pro psy a kočky, s neurčenou dráždivou látkou, lehkými trávicími obtížemi a dermatitidou, ale přiřazuje ji k Dianthus caryophyllus. Jde proto o varování spojené s obecným jménem, nikoli o dokonale přesný taxonomický doklad pro D. barbatus. ^{7 8}

Prakticky lze korunní lístky pro lidskou spotřebu zvažovat pouze při splnění přísných potravinářských podmínek. Listy i celé záhonové rostliny patří mimo dosah domácích zvířat; citlivým lidem pomohou rukavice. Pokud kočka či pes pozře významné množství a následně zvrací, je namístě veterinář. ^{6 9}

Kultivary a záměny

Zahradní podobu výrazně ovlivňují kultivary. NC State uvádí 'Green Ball', jehož husté zelené listeny se používají v aranžmá, a 'Heart Attack', tmavočervený kultivar lépe snášející teplo a vlhko. Perenual doplňuje mezi formami Sweet William také 'Pinocchio' a 'Sooty'. ^{6 12}

RHS nabízí další vodítka v podobě 'Newport Pink', skupiny Nigrescens Group a příbuzných moderních sérií. Rostlina může být krátkověká, pěstovaná jako letnička či dvouletka a vhodná k řezu, přesto náležet konkrétní zahradní skupině nebo kultivaru, nikoli plané formě. ^{4 5}

Nejčastější záměna se týká hvozdíku zahradního, Dianthus caryophyllus. Hvozdík vousatý má hustá květenství malých květů, zatímco hvozdík zahradní je znám zejména velkými květy k řezu. Francouzské „œillet d’Inde“ označuje jinou rostlinu: patří do rodu Tagetes, nikoli Dianthus. ^{1 13}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Dianthus barbatus L.
• WCVP / Plants of the World Online, Dianthus barbatus
• Trefle, údaje o druhu, Dianthus barbatus
• Royal Horticultural Society, Dianthus barbatus 'Newport Pink'
• Royal Horticultural Society, Dianthus barbatus Nigrescens Group
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Dianthus barbatus
• ASPCA, Sweet William záznam toxicity
• ASPCA animal toxicity data
• University of Minnesota Extension, Jedlé květy
• Plants For A Future, Dianthus barbatus
• INPN / MNHN, Dianthus barbatus L., 1753
• Perenual, zahradnické vlastnosti, Dianthus barbatus
• Plants of the World Online / Kew, Tagetes patula L.