China pink (Dianthus chinensis, L. 1753)

Identita

Dianthus chinensis L., 1753 je druh rodu Dianthus z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). POWO/Kew jej přijímá jako platný druh se jménem zveřejněným ve Species Plantarum v roce 1753; GBIF uvádí tutéž druhovou úroveň a Linného autorství. ^{1 2}

V zahradnických zdrojích se vyskytují názvy China pink, Chinese pink, rainbow pink, Japanese pink, Indian pink a French mignonette. Francouzské označení œillet de Chine odkazuje na tentýž druh. U toxicity či floristického statusu je však důležité ponechat binomické jméno, protože obecné názvy hvozdíků sdílí mnoho různých rostlin. ^{5 2}

Prodává se často jako záhonová letnička, botanické a zahradnické prameny ji však podle podnebí a výběru popisují spíše jako krátkověkou trvalku, dvouletku nebo polokeř. Prakticky je vhodné pěstovat ji jako krátkověkou bohatě kvetoucí rostlinu, kterou lze snadno obnovit výsevem. ^{5 6}

Poznávací znaky

Nízký vzpřímený až zaoblený trs tvoří lodyhy větvené v horní části. NC State udává podle výběrů výšku 15–75 cm, zatímco RHS pro dospělou výšku a šířku zpravidla uvádí 0,1–0,5 m. ^{6 5}

Listy rostou vstřícně, jsou jednoduché, úzké, čárkovité až kopinaté, zelené až šedozelené a často mírně ojíněné. Flora of China zpřístupněná přes EOL popisuje čárkovitě kopinaté listy 3–5 cm dlouhé a 2–4 mm široké, se zřetelnou střední žilkou, mírně zúženou bází a celistvým až jemně zoubkatým okrajem. ^{4 6}

Nejnápadnější jsou ploché, zpravidla pětičetné květy se silně třepenitými nebo zubatými korunními lístky. Rostou jednotlivě nebo v drobných vrcholících. Přírodní i zahradní barvy sahají od bílé přes růžovou a červenou po purpurovou, často s tmavším středovým očkem či prstencem. ^{5 6}

Záměna přichází v úvahu s hvozdíkem vousatým (Dianthus barbatus), který má hustá květenství mnoha drobných květů, a hvozdíkem zahradním (Dianthus caryophyllus), často vyšším, vonnějším a více šlechtěným k řezu. Francouzské zahradnické „œillet d’Inde“ přitom označuje rod Tagetes, nikoli Dianthus. ^{6 5}

Taxonomie a areál

Taxonomickým základem je Dianthus chinensis L. POWO jej přijímá jako druh, GBIF jej vede na stejné úrovni a uvádí řadu synonym nebo historických forem, včetně Dianthus amurensis, D. fischeri a několika forem či variet přiřazených k D. chinensis. ^{1 2}

Rozsah původního areálu závisí na taxonomickém pojetí. POWO uvádí širokou oblast od východní Evropy po mírné pásmo Asie a sever Indie. EPPO zahrnuje východní Evropu, Sibiř, ruský Dálný východ, Střední Asii, Himálaj, Čínu, Koreu, Mongolsko a Indočínu a zmiňuje okrasné pěstování četných kultivarů. ^{1 3}

Severoamerické zahradnické přehledy často soustřeďují původ na severní Čínu, Koreu, Mongolsko a jihovýchod Ruska. Obě hlediska mají význam: široké taxonomické pojetí POWO pro rozšíření a zahradnické označení China pink pro použití v zahradě. ^{1 6}

Ve Francii je obezřetné rozlišovat původnost a invazní chování. Záznam INPN pro D. chinensis je zde chápán jako zavlečený, neetablovaný výskyt. Žádné invazní varování není převzato a rostlina není označována za původní francouzský druh. ⁸

Životní cyklus a pěstování

Za mírných teplot roste Dianthus chinensis rychle a bohatě kvete, pokud jsou rostliny mladé, mají dost světla a propustnou půdu. V záhonu často přinese lepší výsledek nový výsev či mladé sazenice než mnohaleté udržování stárnoucího trsu. ^{5 6}

Základem pěstování je plné slunce a dobře propustná půda. RHS doporučuje slunné stanoviště s dobrým odvodněním; NC State připouští jíl, hlínu i písek, pokud voda dobře odtéká, a suchou až středně vlhkou půdu. Za horkého léta může lehký odpolední stín omezit stres. ^{5 6}

Zálivka má pomoci zakořenění, aniž by zaplavila kořenový krček. Pro nádoby a mladé záhony je při ujímání a kvetení za nedostatku deště užitečné vodítko 10–20 mm týdně; pokud půda zůstává svěží, postačí méně. Substrát má mezi zálivkami částečně proschnout, zejména v nádobě. ^{6 5}

Kvetení prodlužuje odstraňování odkvetlých květů a lehké sestřižení po výrazné vlně květu. RHS uvádí jako způsoby množení také letní řízky z nekvetoucích výhonů a výsev. ⁵

Využití a bezpečnost

Nejčastější použití je okrasné: nízké obruby, nádoby, skalky, sezónní záhony, venkovské zahrady, terasy a drobné řezané květiny. NC State v příslušných zahradách zmiňuje přitažlivost pro včely, motýly a kolibříky. Tento údaj však ze záhonové rostliny nedělá planý druh vhodný k ekologické obnově. ^{6 5}

Historické léčebné využití je třeba chápat popisně. POWO uvádí léčebné použití a NC State zaznamenává tradiční čínskou medicínu; tyto informace neposkytují doporučení k samoléčbě, dávkování ani záruku bezpečnosti. ^{1 6}

Nízká toxicita přesto představuje skutečné riziko. NC State přímo řadí Dianthus chinensis mezi slabě toxické rostliny a uvádí triterpenoidní saponiny, možnou kontaktní dermatitidu a hlášené zvracení. Tentýž zdroj upozorňuje na problém u koček, psů a koní. ⁶

Přímý druhový záznam D. chinensis zde ASPCA neposkytuje. Její heslo Pinks pro Dianthus caryophyllus označuje hvozdíky a karafiáty za toxické pro psy a kočky, s lehkými trávicími projevy a dermatitidou. U koček a psů je proto zachována obezřetnost na úrovni rodu; u koní jde o upozornění k opatrnosti, nikoli o jistotu založenou na ASPCA. ^{7 6}

Kultivary a záměny

Zahradní kultivary a obchodní série se liší hlavně kompaktností, velikostí květů, raností a barvou. NC State uvádí Corona Rose, Diamond Blush Pink, Diamond Carmine, Diamond Coral, Diamond Pink, Diamond Scarlet, Floral Lace Crimson a Floral Lace Lilac. Jde o zahradnická označení, nikoli plané taxony. ⁶

Označení Heddewigii nebo var. heddewigii se často vztahuje k formám s velkými třepenitými květy. GBIF je uvádí mezi jmény přiřazenými k D. chinensis; jako historické či zahradnické označení vyžaduje ověření u konkrétní rostliny. ²

Při praktickém určování odpovídá Dianthus chinensis nízká rostlina s úzkými listy a plochými jednotlivými nebo málo seskupenými květy se silně třepenitým okrajem. Husté velké hlávky ukazují spíše na hvozdík vousatý, velký výrazně vonný květ do kytice na hvozdík zahradní. Etiketa „œillet d’Inde“ ve francouzštině označuje rostlinu mimo rod Dianthus. ^{6 5}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Dianthus chinensis L.
• GBIF Backbone Taxonomy, Dianthus chinensis L.
• EPPO Global Database, Dianthus chinensis
• Flora of China via Encyclopedia of Life, Dianthus chinensis
• Royal Horticultural Society, Dianthus chinensis, Chinese pink
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Dianthus chinensis
• ASPCA, Pinks záznam toxicity
• INPN / MNHN, Dianthus chinensis L., 1753
• VASCAN, Dianthus chinensis, starý neetablovaný výskyt