Cottage pink (Dianthus plumarius, L. 1753)

Identita

Dianthus plumarius L., 1753 je přijímaný druh rodu Dianthus z čeledi hvozdíkovitých (Caryophyllaceae). POWO/WCVP a WFO spojují jméno s dílem Species Plantarum z roku 1753; stejnou Linného publikaci přebírá taxonomický přehled GBIF. ^{1 2 3}

Francouzská pojmenování œillet mignardise, œillet plumeux, œillet de plume a œillet plumet se vztahují k tomuto druhu. Anglické zdroje nejčastěji používají cottage pink, feathered pink, garden pink nebo clove pink. Odkazují na tradiční zahradní vzhled, roztřepené korunní lístky a hřebíčkovou vůni. ^{7 4 8}

Vzhledem jde o vonný vytrvalý polštář vhodný na suché obruby. Nemá vysoké stonky karafiátů k řezu ani velmi nízký koberec hvozdíku kropenatého; vyniká jemně členěnými květy nad sivými listy. ^{4 7}

Poznávací znaky

Nízké stálezelené až poloopadavé trsy bývají popisovány jako kompaktní půdopokryvné rostliny. NC State uvádí výšku 15–60 cm a šířku přibližně 45–60 cm; RHS dává nižší zahradnické rozmezí 0,1–0,5 m pro výšku i šířku. ^{7 4}

Vstřícné jednoduché listy jsou čárkovité, přisedlé, úzké a šedozelené až modrozelené. Jejich jemný polštář zůstává okrasný i mimo kvetení, pokud se u krčku nehromadí vlhko. Květní lodyhy jsou zelené, vzpřímené, lysé a nahoře větvené. ^{7 8}

Nejnápadnějším znakem je květ s pěti silně třásnitými korunními lístky, často růžovými, červenými, bílými či dvoubarevnými, a výraznou hřebíčkovou vůní. NC State popisuje malé vrcholíky po třech až pěti květech; RHS malé skupiny vonných miskovitých květů od konce jara do léta. ^{7 4}

Taxonomie a názvosloví

Přijímané binomické jméno zní Dianthus plumarius L. POWO mezi homotypická synonyma řadí Caryophyllus plumarius (L.) Moench, Cylichnanthus plumarius (L.) Dulac, Silene plumaria (L.) E.H.L.Krause a Tunica plumaria (L.) Scop. GBIF uvádí také četná zahradnická či historická jména, například Dianthus hortensis, Dianthus blandus a Dianthus odoratus. ^{1 3}

Vnitrodruhové členění POWO zahrnuje dva přijímané taxony: nominátní poddruh a Dianthus plumarius subsp. regis-stephani. Zahradní kultivar prodávaný ve školce však není automaticky botanickým poddruhem. ¹

Historická synonyma pomáhají vysvětlit proměnlivé prodejní názvy. SNHF používá starší zahradnické označení „Dianthus plumosus nebo plumarius“, zatímco současné taxonomické zdroje přijímají Dianthus plumarius L. Ostatní jména proto zůstávají součástí zahradnického kontextu. ^{8 1 2}

Stanoviště a rozšíření

Původní rozšíření Dianthus plumarius podle POWO/WCVP sahá od východních Alp po severozápad Balkánu a zahrnuje Rakousko, Maďarsko, Itálii a severozápadní část Balkánského poloostrova. Francie je ve stejném zdroji územím zavlečení. ¹

Francouzské nálezy vyžadují opatrný výklad. Tela Botanica spojuje taxon s číslem INPN 94794 a atlas Biodiv’AURA jej označuje za pěstovaný a někdy zdomácnělý druh s ojedinělými historickými nálezy v regionu. Dokládají přítomnost, nikoli obecnou původnost v metropolitní Francii. ^{9 10}

Pěstování odpovídá původu z mírných oblastí s minerálními půdami: plné slunce, propustná neutrální až zásaditá půda, často vápnitá, písčitá nebo kamenitá. Rostliny snášejí občasné sucho, nikoli stojatou vodu omezující přístup vzduchu ke krčku. ^{4 7 8}

Zavlečení do Francie uvádí POWO a francouzské zdroje dokládají jednotlivé zplanělé či zdomácnělé populace. Žádná použitá reference však neopravňuje označit druh za invazní nepůvodní rostlinu metropolitní Francie. ^{1 10}

Životní cyklus a pěstování

Životnost Dianthus plumarius je krátká až střední; taxonomické databáze jej někdy popisují jako polokeř. V zahradě prospívá pravidelné obnovování trsů: NC State doporučuje jarní dělení každé 2–3 roky, SNHF upozorňuje na špatné stárnutí neobnovovaných rostlin. ^{1 7 8}

Doba kvetení sahá od konce jara do léta. NC State uvádí květen až srpen, SNHF rozšiřuje zahradnické období podle formy a péče na duben až září. Odstraňování či sestřih odkvetlých květů udržuje upravený trs a podporuje delší kvetení. ^{7 8}

Úspěch při pěstování stojí na dostatku světla, minimu stojaté vody a střídmém hnojení. NC State zdůrazňuje plné slunce, drenáž a proschnutí mezi zálivkami. SNHF doporučuje neutrální až zásadité pH a omezení silného hnojení na pomalé a malé dávky. ^{7 8}

Množit lze výsevem, dělením, řízkováním nekvetoucích stonků i odběrem zakořeněných částí trsu. Pro uchování konkrétního kultivaru je vegetativní cesta spolehlivější: semenáče mohou mít jinou vůni, barvu, hustotu či členění korunních lístků. ^{7 8}

Využití a toxicita

Výsadby slouží zejména jako nízké obruby, skalky, zídky, svahy a slunné nádoby; květy se hodí i do malých vonných kytic. NC State v severoamerickém prostředí uvádí včely, motýly a kolibříky. Pro evropské zahrady lze především říci, že otevřené květy lákají hmyz, bez přisuzování zásadního ekologického účinku. ⁷

K jedlosti je nutné přistupovat opatrně. NC State zaznamenává etnobotanické použití korunních lístků v likérech, sirupech, omáčkách a octech. Konzumace květů ze zahradnictví či kytic se však nedoporučuje: riziko ovlivňuje chemické ošetření, správné určení i individuální citlivost. ⁷

Riziko pro zvířata je mírné, ale doložené. NC State u Dianthus plumarius uvádí nízkou závažnost toxicity, triterpenoidní saponiny, drobné podráždění pokožky, možné zvracení a riziko pro kočky, psy i koně. ASPCA řadí pinks rodu Dianthus mezi rostliny toxické pro psy a kočky s mírnými zažívacími projevy a dermatitidou. ^{7 11}

U koní je namístě opatrnost. NC State riziko pro koně uvádí přímo u Dianthus plumarius, avšak záznam ASPCA „Pinks“ je nezahrnuje. Záznam „Carnation“ je uvádí u Dianthus caryophyllus. To neopravňuje k silnému tvrzení o závažné celkové toxicitě. ^{7 11 12}

Kultivary a zahradnické záměny

Zahradnická jména zahrnují 'Birmingham', 'Cottage Pink', 'Rosish One' a Ipswich Pinks Group. První dvě uvádí NC State, další kultivar a skupinu dokumentuje RHS. Jde o zahradní výběry nebo skupiny, nikoli samostatné druhy. ^{7 5 6}

Podobné hvozdíky se liší několika znaky. Dianthus caryophyllus je vyšší a intenzivně šlechtěný k řezu; Dianthus deltoides tvoří nižší koberec s drobnými květy často s tmavým kroužkem; Dianthus barbatus nese husté skupiny malých květů a Dianthus chinensis se často pěstuje jako záhonová letnička či dvouletka. ^{1 7}

Při nákupu sledujte více než samotný prodejní název: kompaktní zdravé listy, pevnou bázi, propustnou nádobu, vonné květy, listy bez skvrn a kořeny nestojící ve vodě. Silně kvetoucí, ale promáčený trs může po výsadbě rychle chřadnout, pokud zahradní půda zadržuje vodu. ^{7 8}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Dianthus plumarius L.
• World Flora Online, Dianthus plumarius L.
• GBIF Backbone Taxonomy, Dianthus plumarius L.
• Royal Horticultural Society, Dianthus plumarius, clove pink
• Royal Horticultural Society, Dianthus plumarius Rosish One
• Royal Horticultural Society, Dianthus plumarius Ipswich Pinks Group
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Dianthus plumarius
• Société Nationale d'Horticulture de France, Oeillet mignardise
• Tela Botanica eFlore, Dianthus plumarius L.
• Biodiv'AURA Atlas / SINP AURA, Dianthus plumarius L., 1753
• ASPCA, záznam o toxicitě hvozdíků (Pinks)
• ASPCA, záznam o toxicitě karafiátu (Carnation)