máčka smrdutá (Eryngium foetidum, L. 1753)

Máčka smrdutá (Eryngium foetidum) je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), popsaná Linném roku 1753. Pochází z tropické Ameriky a dnes se pěstuje v celém tropickém pásu od Karibiku po jihovýchodní Asii. Kožovité, ostnitě zubaté listy v růžici voní silněji než koriandr a jejich aroma lépe přetrvává při vaření i sušení.

Číst dál
Vědecký názevEryngium foetidum
RodEryngium
ŘádApiales

máčka smrdutá, Culantro a Ngò gai

Základní údaje
Toxicita
Netoxická : lidé včetně dětí, kočky, psi, koně a zvířata
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Aromatická bylina · Růžice
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
MexikoTrinidad a TobagoVenezuelaBrazíliePeru
Stanoviště
Úhory, vlhké stinné okraje cest, narušené lesní lemy a kamenité louky od moře asi do 1 700 m
Sezónnost
Doba kvetení
Léto
Doba sklizně
JaroLétoPodzim
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
4/10
Doba do dospělosti
Sklizeň listů 3 až 4 měsíce po výsevu, před vybíháním do květu
Množení
Výsev, Řízkování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Vlhkost
60–90 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Živná půda, Propustná půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Umístěte na nepřímé světlo nebo do zastíněné místnosti.

Polostín až částečný stín, stále mírně vlhká půda
Interiér
Výsev pod krytem
Exteriér
Zeleninový záhon, Stinná terasa
Nádoby
Hluboká nádoba
Vzhled
Výška20–80 cmŠířka20–40 cm
Listy
Zelená
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — listy 1
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — listy 2
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — listy 3
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — listy 4
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — listy 5
Květy
BíláZelená
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — květy 1
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — květy 2
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — květy 3
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — květy 4
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — květy 5
Plody
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — plody 1
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — plody 2
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — plody 3
Habitus
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — habitus 1
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — habitus 2
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — habitus 3
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — habitus 4
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — habitus 5
Kůra
Zelená
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — kůra 1
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — kůra 2
máčka smrdutá (Eryngium foetidum): původ a využití — kůra 3

Celosvětové rozšíření

Eryngium foetidum pochází z tropické Ameriky, od jižního Mexika a Antil po Venezuelu, Guyany, Bolívii, Peru a Brazílii. Pěstováním se rozšířila a zdomácněla v mnoha tropických oblastech Asie a Afriky, kde se stala běžnou kuchyňskou přísadou.

  • Původní5
  • Zavlečená1
  • Mexiko
  • Trinidad a Tobago
  • Venezuela
  • Brazílie
  • Peru
  • Spojené státy

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Máčka smrdutá (Eryngium foetidum L., 1753), známá také jako Culantro či Ngò gai, je vytrvalá bylina z čeledi miříkovitých (Apiaceae), kterou popsal Carl von Linné. Přestože její vůně připomíná koriandr, nepatří do rodu Coriandrum. Obě rostliny sdílejí čeleď, avšak listy máčky jsou podstatně tužší a kožovitější. 1 8

Druhové jméno foetidum odkazuje na silný pach. Vůně je koriandrová, ale výraznější a peprnější, a při vaření i sušení přetrvává lépe než aroma čerstvého koriandru. V horkém klimatu, kde běžný koriandr rychle vybíhá do květu, se proto tato bylina uplatňuje jako jeho letní náhrada. 8 6

Poznávací znaky

Přízemní růžici Eryngium foetidum tvoří obkopinaté listy dlouhé až 30 cm a široké 4 cm. Jejich zubaté okraje nesou drobné nažloutlé ostny. Listy jsou výrazně tužší než u koriandru a sklízejí se jednotlivě. Pokud se nevytrhne celá rostlina, může stejná růžice poskytovat další opakované sklizně. 6 5

Podzemní část představuje dlouhý, pravidelně větvený kůlový kořen, odlišný od svazčitého kořenového systému koriandru. Právě proto je od začátku vhodná hluboká nádoba. U zakořeněné rostliny vyrůstá květní lodyha vysoká 20 až 80 cm. Nese válcovité klasy se světlezelenými květy, krémově bílou korunou a hvězdicovitými, rovněž ostnitými zákrovními listeny. 6 5

Užitečná taxonomie

Jako přijaté jméno uvádí POWO Eryngium foetidum L., zveřejněné v prvním svazku Species Plantarum roku 1753. Homotypickým synonymem je Eryngium antihystericum Rottler. Tento název zachycuje někdejší tradiční užívání proti křečím, nikoli doporučení k dnešní léčbě. 1 2

Zvláštní pozornost zasluhuje pozdější nepřijaté homonymum Eryngium foetidum Walter z roku 1788. Ve skutečnosti označuje varietu Eryngium aquaticum, severoamerické máčky mírného pásu, nikoli zde popisovanou tropickou kuchyňskou bylinu. Samotný binomický název proto nemusí být dostačující: autor a rok pomáhají záměnu spolehlivě odstranit. 1

V systematickém členění náleží tento druh do podčeledi Apioideae a tribu Saniculeae spolu s dalšími máčkami. Rod zahrnuje několik stovek druhů rozšířených na všech kontinentech s výjimkou Antarktidy. Příbuznost v rámci rodu sama o sobě neznamená shodné potravinové využití jednotlivých druhů. 4

Stanoviště a rozšíření

Tropickoamerický původ zahrnuje jižní Mexiko a Antily, dále Střední Ameriku a jihoamerické oblasti od Venezuely a Guyan po Bolívii, Peru a Brazílii. Původní rozšíření je tedy třeba chápat v tomto americkém kontextu, nikoli podle dnešních oblastí, v nichž se listy běžně prodávají a používají. 4 7

Na původních stanovištích osidluje úhory, zastíněné vlhké okraje cest, narušené lesní lemy i kamenité louky. Vyskytuje se od hladiny moře přibližně do 1 700 m nadmořské výšky. Původ ve vlhkém podrostu se odráží v nárocích na zastínění a stálou vláhu, které určují také způsob jejího pěstování. 5

Rozšíření pěstováním vedlo ke zdomácnění v mnoha tropických a subtropických oblastech jihovýchodní Asie a Afriky, ale i v Nepálu. Zde se dnes pěstuje pro listy podobně běžně jako koriandr v mírném pásu. Dnešní kuchyňská tradice těchto regionů však sama nedokládá místní původ druhu. 5 7

Životní cyklus a rozmnožování

Čerstvá semena máčky klíčí pomalu, přibližně 30 dní. Tak dlouhá doba může překvapit pěstitele zvyklé na rychlejší koriandr. Ani po vyklíčení nezačíná okamžitá sklizeň: další týdny rostlina věnuje tvorbě listové růžice, než vytvoří dostatečně vyvinuté listy. 6

Jednotlivé listy se odebírají postupně a tři nejmladší ve středu růžice zůstávají neporušené. Při jednom průchodu lze z rostliny získat 10 až 15 listů. Před kvetením tak může poskytnout 5 až 10 sklizní v odstupu jednoho až dvou týdnů, aniž by bylo nutné vytrhávat celou růžici. 5

Dlouhý den spolu s teplem vyvolává vybíhání do květu: vzniká květní lodyha a klasy opylované drobným hmyzem. Rozmnožování je možné výsevem. Rychlejší cestou jsou stonkové řízky odebrané z již dobře rostoucího jedince, tedy vegetativní množení oproti pomalejšímu začátku ze semen. 5 6

Využití a rizika

Kuchyňské využití propojuje řadu tropických tradic. Listy dochucují portorické sofrito a recao, marinády francouzských i anglicky mluvících Antil a jídla severovýchodní Indie, Kambodže, Thajska a Myanmaru. Zvlášť známé jsou ve Vietnamu pod označením ngò gai, například jako aromatická přísada do polévky pho. 7 8

Při sušení si listy na rozdíl od čerstvého koriandru dobře uchovávají barvu a aroma. Tato vlastnost vysvětluje jejich význam pro dlouhodobé skladování i vývoz. Využití proto není omezeno pouze na čerstvě utržené listy a bezprostřední přípravu pokrmu. 8 7

V tradičním léčitelství se odvary z listů nebo kořenů historicky používaly proti horečce, kašli, vysokému tlaku a křečím. Laboratorní pokusy popsaly protizánětlivé a bolest tlumící účinky u potkanů. Ani historická užití, ani takové pokusy však nepředstavují současné léčebné doporučení pro člověka. 7 5

Potravinová toxicita není doložena, a to ani u domácích zvířat. Známé upozornění se týká ostnitých okrajů listů, které mohou při sklizni mechanicky podráždit pokožku. Jde o kontaktní podráždění s přechodným nepohodlím, nikoli o popsanou otravu z běžného potravinového využití této hojně konzumované byliny. 5

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U druhu Eryngium foetidum se dosud běžně nerozšířily samostatné zahradní kultivary. Semena či hrnkové rostliny proto zpravidla odpovídají plané formě nebo nepojmenované místní selekci. Různá nabídka dodavatelů sama o sobě neznamená existenci botanicky či odrůdově odlišných pojmenovaných forem. 5

Podobná jména či použití vedou zejména k těmto záměnám:

  • Eryngium campestre, evropská máčka s podobným vzhledem, avšak bez doloženého kuchyňského využití;
  • Persicaria odorata, také rau răm, s některými obdobnými způsoby využití v jihovýchodní Asii, ale z jiné čeledi, rdesnovitých (Polygonaceae);
  • Coriandrum sativum, běžný koriandr, jehož podobná chuť vysvětluje zaměňování názvů, přestože náleží k jinému botanickému rodu.

Růžici lze od koriandru rychle odlišit podle listových okrajů. Tuhé listy dlouhé až 30 cm, lemované ostnitými zuby, jsou znakem máčky smrduté. Koriandr má naproti tomu listy měkké, bez ostnů a výrazně jemnější. Podobná vůně tak nezakrývá dobře viditelné rozdíly ve stavbě olistění. 6

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je máčka smrdutá stejná rostlina jako koriandr?

Ne. Eryngium foetidum a Coriandrum sativum náležejí do čeledi miříkovitých, ale k různým rodům. Chuť je podobná, listy máčky jsou však kožovitější a aroma výraznější.

Je máčka smrdutá jedovatá pro kočky a psy?

U této byliny hojně používané v tropické kuchyni není potravinová toxicita doložena. Ostnité okraje listů mohou při kontaktu mechanicky podráždit pokožku.

Proč se máčka smrdutá suší lépe než čerstvý koriandr?

Její listy si na rozdíl od koriandru zachovávají po usušení barvu i vůni. Proto jsou ceněné pro vývoz a dlouhodobé uchovávání.

Odkud pochází název chardon béni?

Francouzské označení používané na Antilách odkazuje na ostnitý vzhled listů. Neznamená botanickou příbuznost s bodláky, které patří do čeledi hvězdnicovitých.

Kdy sklízet listy máčky smrduté?

Před rozkvětem, jednotlivě, s ponecháním mladých středových listů. Jedna růžice může poskytnout pět až deset sklizní v odstupu jednoho až dvou týdnů.

Proč máčka smrdutá rychle vybíhá do květu?

Dlouhé dny a letní horko podporují tvorbu květní lodyhy. Polostín a trvale vlhká půda tento přechod ke kvetení oddalují.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.