Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata, L. 1753)

Identita

Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata L., 1753) je vytrvalá bylina čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), podčeledi Cichorioideae. Plants of the World Online uznává toto jméno od roku 1753 a řadí druh do rodu Hypochaeris. ^{1 7}

Rodové jméno Hypochaeris vychází z řeckých slov hypo a khoiros, „prasátko“. Snad odkazuje na domnělou oblibu rostliny u prasat nebo na chlupy na rubu listů připomínající štětiny na jejich břiše. Přívlastek radicata znamená „s patrnými kořeny“ a vztahuje se ke kůlovému kořeni, který je po vytvoření růžice viditelný u povrchu půdy. ⁸

Anglická jména hairy cat’s ear a flatweed popisují dvě nápadné vlastnosti. První odkazuje na drsné ochlupení listů připomínajících kočičí ucho, druhé na zploštělou růžici přitisknutou k zemi. Oba znaky se opakují v terénních popisech rostliny. ²

Poznávací znaky

Přízemní růžici prasetníku tvoří tlusté obkopinaté listy se štětinatými chlupy, drsné na dotek. Měří 5–20 cm na délku a 1–4 cm na šířku; zvlněný zubatý okraj má zaoblené zuby. Růžice přiléhá k půdě, potlačuje okolní trávu a uniká noži sekačky. ^{8 2}

Z růžice vyrůstá několik vystoupavých, bezlistých lodyh, nevětvených nebo rozvětvených až u vrcholu. Dosahují výšky 30–70 cm. Každá nese jeden či více žlutých úborů o průměru kolem 2 cm na dlouhých stopkách. Kvetení trvá od května do září. Listy i lodyhy obsahují bílou mléčnou šťávu. ^{3 8}

Plodem je hnědá válcovitá nažka dlouhá 3–7 mm. Zakončuje ji dlouhý štíhlý zobánek a chmýr z péřitých štětin, který umožňuje šíření větrem. Právě chmýr, připomínající plody pampelišky, přispívá k častým záměnám obou rostlin v trávnících. ⁸

Užitečná taxonomie

Přijaté jméno Hypochaeris radicata L. bylo zveřejněno roku 1753 v díle Species Plantarum. Plants of the World Online k němu přiřazuje dvě hlavní synonyma: Achyrophorus radicatus (L.) Scop. a Porcellites radicata (L.) Cass.. Jde o dvě dřívější kombinace s jinými rodovými jmény, od nichž se dnes upustilo. ^{1 8}

Uznávány jsou čtyři poddruhy včetně nominátního Hypochaeris radicata subsp. radicata a Hypochaeris radicata subsp. ericetorum Soest, omezenějšího na západní Evropu. Členění vychází z jemných botanických znaků tvaru plodu a nemění základní rozpoznání druhu. Pro rozlišení poddruhů je úplné vědecké jméno spolehlivějším vodítkem než samotný pohled na přízemní růžici. ¹

V rámci čeledi patří rod Hypochaeris do tribu Cichorieae společně s rody Taraxacum (pampeliška), Cichorium (čekanka) a Leontodon. Blízká příbuznost vysvětluje podobný vzhled žlutých úborů i nažek opatřených chmýrem u těchto rodů. ⁷

Stanoviště a rozšíření

WCVP vymezuje původní rozšíření prasetníku v Evropě až po Bělorusko na východě, v západním Rusku, na Blízkém východě (Turecko, Libanon a Sýrie), na severním Kavkaze a v severní Africe od Maroka po Libyi. ^{1 8}

Z původního areálu byl prasetník kořenatý zavlečen do několika států USA, Kolumbie, Kostariky, Ekvádoru, Guatemaly, na Jamajku, do Paraguaye a Venezuely, kde zdomácněl. Na Novém Zélandu je místy hodnocen jako invazní. Americký stát Washington jej vede na seznamu škodlivých plevelů; výskyt je výrazný především na západě tohoto státu. ^{8 3}

Nejčastěji osídluje trávníky parků a zahrad, spásané louky, vřesoviště, sutě a okraje cest. Vyhledává mírně kyselé půdy, často zhutněné sešlapem nebo sečením. Růžice přitisknutá k zemi snáší opakované přejíždění sekačkou i tam, kde jiné plevele mizí. ^{2 8}

Životní cyklus a rozmnožování

Semena klíčí od jara do podzimu. Nejprve vzniká přízemní růžice a poté se vyvíjí polodřevnatý kůlový kořen. Z jediného dřevnatého kořenového krčku může vyrůstat 1–15 květních lodyh. Počet lodyh tak pomáhá odlišit dobře zakořeněnou rostlinu od čerstvého semenáčku. ^{3 2}

Z každé vytvořené nažky může za dobrých podmínek vyrůst dospělá rostlina přibližně za 2 měsíce. To urychluje obsazování nově narušené půdy. Vedle množení semeny mohou od kořenového krčku vyrůstat nové výhony, takže pouhé posečení odstranění rostliny znesnadňuje. ²

Vytrvalá růžice v mírném podnebí přetrvává po celý rok. Rostlina se tím liší od jednoletého plevele, který po vytvoření plodů odumře. Pokud se neodstraní i část pod kořenovým krčkem, po pouhém posečení nebo povrchovém vytržení téměř pravidelně znovu obrůstá. ²

Využití a rizika

Za jedlé se považují všechny části prasetníku kořenatého, sbírají se však zejména mladé listy a kořen. Listy jsou spíše nevýrazné chuti a na rozdíl od pampeliškových téměř nehořké. Jedí se syrové v salátech nebo vařené v páře. Kořen lze upražit a umlít jako náhražku kávy podobně jako kořen čekanky. ^{8 2}

Doložené riziko se soustřeďuje především na koně. Nadměrné spásání, zvláště na přetížené pastvině nebo za sucha, je podezřelé z vyvolání australského kohoutího kroku (stringhalt). Jde o postupující nadměrné ohýbání zadních končetin spojené s periferní neuropatií sedacího, lýtkového a holenního nervu. Merck Veterinary Manual spojuje některé australské případy otravy rostlinami označovanými jako flatweed s tímto syndromem. Konkrétní toxická látka však určena nebyla a přesná příčina zůstává neznámá. ^{4 8}

V zemědělství i zahradách je tento druh především vytrvalým plevelem trávníků a pastvin. Doloženými způsoby omezení jsou ošetření 2,4-D nebo vyrytí pod kořenovým krčkem před vyhnáním květních lodyh. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U prasetníku kořenatého není znám uznávaný zahradnický kultivar. Proměnlivost pozorovaná v terénu, zejména v podobě plodu, rozlišuje především čtyři přijaté botanické poddruhy, nikoli zahradní formy. ¹

Nejpodobnější je Taraxacum officinale, pampeliška, s dutými nevětvenými stvoly nesoucími vždy jediný úbor a s lysými nebo jen řídce chlupatými listy. Prasetník naproti tomu vytváří plné lodyhy, často rozvětvené u vrcholu, které mohou nést několik úborů. Jeho listy jsou zřetelně štětinaté a na dotek drsné. ²

Podobnou stavbu růžice a žlutých úborů s plody opatřenými chmýrem mají i další rody téhož tribu, zejména Leontodon a Crepis. Pro rozlišení v terénu bez rozebírání květů zůstávají nejspolehlivějšími znaky ochlupení listů a větvení lodyh. ⁷

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Hypochaeris radicata L.
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Hypochaeris radicata
• Washington State Noxious Weed Control Board, písemné stanovisko k prasetníku kořenatému
• Merck Veterinary Manual, kohoutí krok u koní
• Tela Botanica / eFlore, Hypochaeris radicata
• Plants For A Future, Hypochoeris radicata
• Integrated Taxonomic Information System, Hypochaeris radicata L.
• Wikipédia FR, prasetník kořenatý