Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata, )


+3© fotografie
- fotografie 1 — (c) demicook, some rights reserved (CC BY-NC) · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Rudyard · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — Becky Dill · cc0 · iNaturalist
Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata L., 1753) je vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), původní v Evropě a severní Africe, dnes rozšířená téměř po všech kontinentech. Růžicí štětinatých listů přitisknutých k zemi a bezlistými lodyhami se žlutými úbory připomíná pampelišku. Odlišuje se však větvením u vrcholu a drsným olistěním.
Číst dálPrasetník kořenatý, Hairy cat's ear, Cat's ear, Flatweed a Gosmore
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.
Plné slunce až lehký polostín




© fotografie
(c) demicook, some rights reserved (CC BY-NC) · cc-by-nc
Rudyard · cc0
Becky Dill · cc0
(c) Douglas Goldman, some rights reserved (CC BY-SA) · cc-by-sa
(c) Rudyard, some rights reserved (CC BY) · cc-by

Celosvětové rozšíření
WCVP klade původní areál druhu Hypochaeris radicata do Evropy až po Bělorusko na východě, západního Ruska, na Blízký východ (Turecko, Libanon, Sýrie), severní Kavkaz a do severní Afriky (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Libye). Druh byl poté zavlečen do několika států USA, Kolumbie, Kostariky, Ekvádoru, Guatemaly, na Jamajku, do Paraguaye, Venezuely a na Nový Zéland, kde je místy považován za invazní.
- Původní4
- Zavlečená3
- Invazní1
- Metropolitní Francie
- Španělsko
- Maroko
- Turecko
- Spojené státy
- Kostarika
- Venezuela
- Nový Zéland
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Prasetník kořenatý (Hypochaeris radicata L., 1753) je vytrvalá bylina čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), podčeledi Cichorioideae. Plants of the World Online uznává toto jméno od roku 1753 a řadí druh do rodu Hypochaeris. 1 7
Rodové jméno Hypochaeris vychází z řeckých slov hypo a khoiros, „prasátko“. Snad odkazuje na domnělou oblibu rostliny u prasat nebo na chlupy na rubu listů připomínající štětiny na jejich břiše. Přívlastek radicata znamená „s patrnými kořeny“ a vztahuje se ke kůlovému kořeni, který je po vytvoření růžice viditelný u povrchu půdy. 8
Anglická jména hairy cat’s ear a flatweed popisují dvě nápadné vlastnosti. První odkazuje na drsné ochlupení listů připomínajících kočičí ucho, druhé na zploštělou růžici přitisknutou k zemi. Oba znaky se opakují v terénních popisech rostliny. 2
Poznávací znaky
Přízemní růžici prasetníku tvoří tlusté obkopinaté listy se štětinatými chlupy, drsné na dotek. Měří 5–20 cm na délku a 1–4 cm na šířku; zvlněný zubatý okraj má zaoblené zuby. Růžice přiléhá k půdě, potlačuje okolní trávu a uniká noži sekačky. 8 2
Z růžice vyrůstá několik vystoupavých, bezlistých lodyh, nevětvených nebo rozvětvených až u vrcholu. Dosahují výšky 30–70 cm. Každá nese jeden či více žlutých úborů o průměru kolem 2 cm na dlouhých stopkách. Kvetení trvá od května do září. Listy i lodyhy obsahují bílou mléčnou šťávu. 3 8
Plodem je hnědá válcovitá nažka dlouhá 3–7 mm. Zakončuje ji dlouhý štíhlý zobánek a chmýr z péřitých štětin, který umožňuje šíření větrem. Právě chmýr, připomínající plody pampelišky, přispívá k častým záměnám obou rostlin v trávnících. 8
Užitečná taxonomie
Přijaté jméno Hypochaeris radicata L. bylo zveřejněno roku 1753 v díle Species Plantarum. Plants of the World Online k němu přiřazuje dvě hlavní synonyma: Achyrophorus radicatus (L.) Scop. a Porcellites radicata (L.) Cass.. Jde o dvě dřívější kombinace s jinými rodovými jmény, od nichž se dnes upustilo. 1 8
Uznávány jsou čtyři poddruhy včetně nominátního Hypochaeris radicata subsp. radicata a Hypochaeris radicata subsp. ericetorum Soest, omezenějšího na západní Evropu. Členění vychází z jemných botanických znaků tvaru plodu a nemění základní rozpoznání druhu. Pro rozlišení poddruhů je úplné vědecké jméno spolehlivějším vodítkem než samotný pohled na přízemní růžici. 1
V rámci čeledi patří rod Hypochaeris do tribu Cichorieae společně s rody Taraxacum (pampeliška), Cichorium (čekanka) a Leontodon. Blízká příbuznost vysvětluje podobný vzhled žlutých úborů i nažek opatřených chmýrem u těchto rodů. 7
Stanoviště a rozšíření
WCVP vymezuje původní rozšíření prasetníku v Evropě až po Bělorusko na východě, v západním Rusku, na Blízkém východě (Turecko, Libanon a Sýrie), na severním Kavkaze a v severní Africe od Maroka po Libyi. 1 8
Z původního areálu byl prasetník kořenatý zavlečen do několika států USA, Kolumbie, Kostariky, Ekvádoru, Guatemaly, na Jamajku, do Paraguaye a Venezuely, kde zdomácněl. Na Novém Zélandu je místy hodnocen jako invazní. Americký stát Washington jej vede na seznamu škodlivých plevelů; výskyt je výrazný především na západě tohoto státu. 8 3
Nejčastěji osídluje trávníky parků a zahrad, spásané louky, vřesoviště, sutě a okraje cest. Vyhledává mírně kyselé půdy, často zhutněné sešlapem nebo sečením. Růžice přitisknutá k zemi snáší opakované přejíždění sekačkou i tam, kde jiné plevele mizí. 2 8
Životní cyklus a rozmnožování
Semena klíčí od jara do podzimu. Nejprve vzniká přízemní růžice a poté se vyvíjí polodřevnatý kůlový kořen. Z jediného dřevnatého kořenového krčku může vyrůstat 1–15 květních lodyh. Počet lodyh tak pomáhá odlišit dobře zakořeněnou rostlinu od čerstvého semenáčku. 3 2
Z každé vytvořené nažky může za dobrých podmínek vyrůst dospělá rostlina přibližně za 2 měsíce. To urychluje obsazování nově narušené půdy. Vedle množení semeny mohou od kořenového krčku vyrůstat nové výhony, takže pouhé posečení odstranění rostliny znesnadňuje. 2
Vytrvalá růžice v mírném podnebí přetrvává po celý rok. Rostlina se tím liší od jednoletého plevele, který po vytvoření plodů odumře. Pokud se neodstraní i část pod kořenovým krčkem, po pouhém posečení nebo povrchovém vytržení téměř pravidelně znovu obrůstá. 2
Využití a rizika
Za jedlé se považují všechny části prasetníku kořenatého, sbírají se však zejména mladé listy a kořen. Listy jsou spíše nevýrazné chuti a na rozdíl od pampeliškových téměř nehořké. Jedí se syrové v salátech nebo vařené v páře. Kořen lze upražit a umlít jako náhražku kávy podobně jako kořen čekanky. 8 2
Doložené riziko se soustřeďuje především na koně. Nadměrné spásání, zvláště na přetížené pastvině nebo za sucha, je podezřelé z vyvolání australského kohoutího kroku (stringhalt). Jde o postupující nadměrné ohýbání zadních končetin spojené s periferní neuropatií sedacího, lýtkového a holenního nervu. Merck Veterinary Manual spojuje některé australské případy otravy rostlinami označovanými jako flatweed s tímto syndromem. Konkrétní toxická látka však určena nebyla a přesná příčina zůstává neznámá. 4 8
V zemědělství i zahradách je tento druh především vytrvalým plevelem trávníků a pastvin. Doloženými způsoby omezení jsou ošetření 2,4-D nebo vyrytí pod kořenovým krčkem před vyhnáním květních lodyh. 3
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
U prasetníku kořenatého není znám uznávaný zahradnický kultivar. Proměnlivost pozorovaná v terénu, zejména v podobě plodu, rozlišuje především čtyři přijaté botanické poddruhy, nikoli zahradní formy. 1
Nejpodobnější je Taraxacum officinale, pampeliška, s dutými nevětvenými stvoly nesoucími vždy jediný úbor a s lysými nebo jen řídce chlupatými listy. Prasetník naproti tomu vytváří plné lodyhy, často rozvětvené u vrcholu, které mohou nést několik úborů. Jeho listy jsou zřetelně štětinaté a na dotek drsné. 2
Podobnou stavbu růžice a žlutých úborů s plody opatřenými chmýrem mají i další rody téhož tribu, zejména Leontodon a Crepis. Pro rozlišení v terénu bez rozebírání květů zůstávají nejspolehlivějšími znaky ochlupení listů a větvení lodyh. 7
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Hypochaeris radicata L.
- NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Hypochaeris radicata
- Washington State Noxious Weed Control Board, písemné stanovisko k prasetníku kořenatému
- Merck Veterinary Manual, kohoutí krok u koní
- Tela Botanica / eFlore, Hypochaeris radicata
- Plants For A Future, Hypochoeris radicata
- Integrated Taxonomic Information System, Hypochaeris radicata L.
- Wikipédia FR, prasetník kořenatý
Časté otázky
Je prasetník kořenatý jedovatý?
Doložené riziko se týká především koní. Nadměrné spásání je podezřelé z vyvolání australského kohoutího kroku, nadměrného ohýbání zadních končetin. Toxicita pro ostatní zvířata je málo doložena a konkrétní toxická látka nebyla spolehlivě určena.
Je prasetník kořenatý jedlý?
Ano. Mladé listy se jedí syrové v salátu nebo vařené v páře a jsou výrazně méně hořké než pampeliškové. Kořen lze upražit a umlít na náhražku kávy podobně jako čekanku.
Jak odlišit prasetník kořenatý od pampelišky?
Prasetník má květní lodyhy větvené u vrcholu, často několik úborů na rostlině, a štětinaté listy drsné na dotek. Pampeliška nese jediný úbor na dutém nevětveném stvolu a má lysé nebo jen řídce chlupaté listy.
Proč prasetník tak dobře odolává sečení?
Přízemní růžice je přitisknutá k zemi mimo dosah nože sekačky. Polodřevnatý kůlový kořen umožňuje po seči znovu obrůst. Trvalé odstranění vyžaduje vyrytí pod kořenovým krčkem.
Odkud prasetník kořenatý pochází?
Původní areál zahrnuje Evropu až po Bělorusko, západní Rusko, Blízký východ, severní Kavkaz a severní Afriku. Byl zavlečen do několika států USA a na Nový Zéland, kde je místy považován za invazní.
Co je australský kohoutí krok u koní?
Jde o postupně se zhoršující nadměrné ohýbání zadních končetin související s poškozením periferních nervů. Merck Veterinary Manual spojuje některé australské případy s otravou rostlinami označovanými jako flatweed, ale neuvádí konkrétní toxickou látku.
Má prasetník kořenatý poddruhy?
Plants of the World Online uznává čtyři poddruhy včetně nominátního a Hypochaeris radicata subsp. ericetorum s omezenějším výskytem v západní Evropě. Rozdělení vychází z jemných botanických znaků a nemění základní poznávání druhu v terénu.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.

