Jabloň drobnoplodá (Malus baccata, (L.) Borkh. 1803)

Identita

Jabloň drobnoplodá (Malus baccata (L.) Borkh., 1803) je opadavý strom z čeledi růžovitých (Rosaceae). Její původní areál sahá od Sibiře přes Mongolsko, severní a střední Čínu, Koreu a Japonsko až po Himálaj. POWO toto vědecké jméno přijímá. Anglická označení zahrnují Siberian crab apple, Siberian crab a Manchurian crab apple. ¹

První popis zveřejnil Linné roku 1767 pod jménem Pyrus baccata, zřejmě podle vzorku ruského původu. Moritz Balthasar Borkhausen druh v roce 1803 přeřadil do rodu Malus, čemuž odpovídá dnešní autorská zkratka „(L.) Borkh.“. ⁵

Přízvisko baccata vychází z latinského bacca, tedy bobule. Popisuje drobné kulaté plody, výrazně menší než u pěstované jabloně (Malus domestica) nebo evropské jabloně lesní (Malus sylvestris).

Poznávací znaky

Dospělá jabloň drobnoplodá dosahuje 6 až 15 m, typicky kolem 10 m, s oblou korunou a obloukovitými, někdy převislými větvemi. Eliptické až vejčité, jemně pilovité listy měří 3 až 8 cm. ^{5 3}

Bílé vonné květy Malus baccata se otevírají v dubnu a květnu po čtyřech až šesti. Průměr 3 až 4 cm a časné kvetení pomáhají strom odlišit od sousedních pěstovaných jabloní, které kvetou později. Květů využívají i první opylovači sezony. ^{2 5}

Drobné červené či žluté plody měří jen 0,8 až 1,6 cm a visí na dlouhé stopce. Kalich opadává ještě před jejich plnou zralostí. Jde o spolehlivý znak již plodícího stromu, protože u mnoha jiných jabloní kališní lístky zůstávají připojené až do sklizně. ^{7 3}

Užitečná taxonomie

Historie vědeckého jména má dvě etapy: Linné zveřejnil bazionym Pyrus baccata roku 1767 a Borkhausen taxon roku 1803 přeřadil do rodu Malus. Tím vzniklo současné spojení jména a autora. ¹

Databáze POWO uznává autonymní varietu Malus baccata var. baccata a několik regionálních jmen dlouho používaných v místních květenách považuje za synonyma. Patří k nim Malus baccata subsp. himalaica (Maxim.) Likhonos, Malus baccata subsp. sikkimensis (Wenz.) Likhonos a Malus baccata subsp. toringo (Siebold) Koidz.. ¹

Regionální odchylky a zahradní hybridy M. × floribunda a M. × robusta vysvětlují, proč strom prodávaný pod jménem blízkým Malus baccata může náležet ke křížené linii, nikoli k samotnému botanickému druhu. ⁵

Stanoviště a rozšíření

Původní rozšíření Malus baccata zahrnuje Sibiř, ruský Dálný východ, Mongolsko, Koreu, Japonsko, Čínu až po její jih a Himálaj v Nepálu, Bhútánu a severovýchodní Indii. Druh roste v chladném kontinentálním podnebí ve smíšených svahových lesích a údolních křovinách, v Číně od hladiny moře do 1500 m a na jihu areálu ještě výše. ^{1 4}

Do Kew se dostal již roku 1784 a evropské školky jej rychle převzaly pro mimořádnou mrazuvzdornost, nejvyšší v rodu Malus. Snáší pokles teploty přibližně k −40 °C. ^{5 4}

Francouzské výsadby využívají jabloň drobnoplodou jako pěstovanou dřevinu ve městských stromořadích nebo jako solitéru s časným kvetením. Na rozdíl od jabloně lesní (Malus sylvestris) tam nepatří mezi původní druhy.

Životní cyklus a rozmnožování

Oboupohlavné květy Malus baccata vyrůstají po čtyřech až šesti a otevírají se časně na jaře. Výrazná vůně přitahuje opylovače ještě před rozkvětem sousedních pěstovaných jabloní. Plody dozrávají v září a říjnu a často zůstávají na stromě část zimy, kdy poskytují potravu ptákům. ^{3 2}

Čerstvá semena dobře klíčí při přímém podzimním výsevu. Skladovaná vyžadují k překonání dormance tři měsíce chladové stratifikace při 1 °C. Možné je i listopadové řízkování vyzrálého dřeva, pro zachování pojmenovaného kultivaru či získání jednotné podnože však zůstává hlavní metodou roubování. ⁴

Genomová studie zveřejněná roku 2019 ukázala, že Malus baccata nese geny odolnosti vůči chorobám a chladu, které u pěstované jabloně chybějí nebo jsou méně rozvinuté. Šlechtitelé je využívají ke zlepšení odolnosti moderních kultivarů při zachování výnosnosti. ⁸

Využití a jedovatost

Převládá okrasné využití v alejích, jako zahradní solitéra nebo jako bonsaj ceněná pro časné a bohaté kvetení. Jabloň drobnoplodá slouží také jako podnož pro kultivary citlivější vůči chladu, což přímo souvisí s její mrazuvzdorností. ^{3 4}

Dužnina plodů Malus baccata je jedlá syrová i vařená a má nakyslou chuť. Tradičně se suší na zimu nebo zpracovává na želé. ⁴

Stejně jako jiné jabloně řadí ASPCA celý druh pod obecným heslem „Apple“ k rostlinám vyžadujícím pozornost u psů, koček a koní. Kyanogenní glykosidy se soustřeďují v semenech a zavadlých listech; významné riziko nastává hlavně při rozžvýkání velkého množství. Odstranění semen a zavadlých listů z dosahu zvířat toto riziko snižuje. Při masivním požití se mohou objevit cihlově červené sliznice, rozšířené zornice a dechová tíseň. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Z planého typu vzniklo několik zahradnických výběrů: 'Gracilis' s převislou korunou, 'Jackii', odolná a bohatě kvetoucí introdukce z Koreje často používaná jako podnož, a 'Street Parade' s úzkou korunou určenou do městských stromořadí. ⁵

Mezi potomky druhu patří také dvě rozšířené skupiny zahradních hybridů, Malus × floribunda a Malus × robusta. Druhá skupina vznikla křížením s Malus prunifolia. ⁵

Nejčastější záměny se týkají těchto dřevin:

• evropská jabloň lesní (Malus sylvestris), s chlupatými listy a většími, trpčími plody než u Malus baccata;
• Malus prunifolia, jejíž plody si na rozdíl od Malus baccata často zachovávají kalich;
• hybridy Malus × robusta s přechodnými znaky obou rodičovských druhů.

Opadavý kalich drobného zralého plodu Malus baccata o průměru 0,8 až 1,6 cm je spolehlivějším určovacím znakem než samotná barva nebo velikost. U většiny blízkých druhů tento znak chybí, protože kališní lístky přetrvávají až do plné zralosti.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Malus baccata (L.) Borkh.
• Royal Horticultural Society, Malus baccata (jabloň drobnoplodá)
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Malus baccata
• Plants For A Future, Malus baccata
• Trees and Shrubs Online, Malus baccata
• ASPCA, Apple, záznam o jedovatosti druhů Malus
• Go Botany / Native Plant Trust, Malus baccata
• PMC, sekvenování genomu plané jabloně Malus baccata, odolnost vůči chorobám a chladu