mučenka smrdutá (Passiflora foetida, L. 1753)

Identita

mučenka smrdutá (Passiflora foetida L., 1753) je bylinná liána rodu Passiflora z čeledi mučenkovitých (Passifloraceae). Latinské druhové jméno foetida znamená páchnoucí a odkazuje na ostrý zápach žláznatých chlupů. Ty pokrývají stonky i listy a jejich vůně zesílí po rozemnutí. Název tak popisuje konkrétní vlastnost rostliny, nikoli její květní barvu či tvar plodu. ¹

Místní pojmenování odrážejí rozsáhlé rozšíření této mučenky. Na Réunionu se používají názvy poc-poc a grenadille-caméléon, ve francouzských zámořských územích také marie-gougeat. V anglicky mluvících oblastech jsou známé názvy Fetid passionflower a Running pop. Jde stále o stejný druh; různé oblasti zavlečení si pro něj vytvořily vlastní slovník. ⁸

Poznávací znaky

Lepkavý povrch a výrazný zápach prozrazují Passiflora foetida již při dotyku. Tenké stonky, úponky i listy nesou chlupy zakončené lepkavou žlázkou. Střídavé listy mají podle variety 1 až 5 laloků, takže jejich tvar není u všech rostlin stejný. Právě kombinace ochlupení a vůně bývá užitečnější než samotný obrys listu. ⁶

Zvlášť nápadné jsou vláknité listeny rozdělené do jemné sítě připomínající krajku. Obalují poupě a později mladý plod, zatímco Passiflora edulis a Passiflora caerulea mají listeny celistvé. Síť vylučuje lepkavý sliz s trávicími enzymy, proteázami a kyselými fosfatázami. Zachycuje drobný býložravý hmyz kolem dosud zranitelných rozmnožovacích orgánů. Toto protomasožravé chování bylo popsáno již roku 1995. ⁷

Květ měří v průměru 2 až 6 cm, méně než u velkokvětých okrasných mučenek, například Passiflora caerulea. Barva přechází od bílé a krémové přes růžovou po světle fialovou. Kulovitý plod o průměru 2 až 4 cm je zprvu zelený, později žlutý a při úplném dozrání oranžový nebo červený. Průsvitná dužnina obklopuje mnoho černých semen. ⁶

Užitečná taxonomie

Pro tento páchnoucí druh přijímá POWO jméno Passiflora foetida L. Ve starší botanické literatuře se objevují také následující heterotypická synonyma, tedy jména založená na jiném nomenklatorickém typu:

• Tripsilina foetida (L.) Raf., historické synonymum
• Dysosmia foetida (L.) M.Roem., historické synonymum
• Granadilla foetida (L.) Gaertn., historické synonymum

POWO uznává přes třicet botanických variet tohoto druhu. Patří k nim Passiflora foetida var. hirsuta Mast. a var. nigelliflora (Hook.) Mast., lišící se zejména ochlupením a členěním listenů. Proti místním a někdy nejednoznačným lidovým názvům zůstává úplné vědecké jméno stabilním vodítkem pro zahradníky i botaniky napříč jednotlivými oblastmi. ^{1 2}

Stanoviště a rozšíření

Domovem mučenky smrduté je tropická a subtropická Amerika od jihu Spojených států, včetně Texasu a Arizony, po sever Argentiny. Areál zahrnuje Mexiko, Antily i Střední Ameriku. POWO ji řadí mezi jednoleté až dvouleté popínavé rostliny, které se v trvale tropickém klimatu mohou chovat také jako krátkověké trvalky. ¹

Obchod a zahradnictví ji od 19. století rozšířily do většiny teplých oblastí světa. Zdomácněla v Africe, jižní a jihovýchodní Asii, na tichomořských ostrovech i na Havaji. Dnešní výskyt je proto mnohem rozsáhlejší než její původní americký areál. ⁴

Na narušených stanovištích vytváří hustý pokryv, který zpomaluje, nebo dokonce znemožňuje uchycení jiných rostlin. Světová databáze invazních druhů ji eviduje ve 27 oblastech, zejména na Fidži, v Austrálii a na několika tichomořských souostrovích. ³

GBIF pod přijatým jménem shromažďuje několik tisíc pozorování z celého světa. Jejich rozsah je výrazně větší, než by odpovídalo pouze původnímu americkému rozšíření. ²

Životní cyklus a rozmnožování

Při stálých tropických podmínkách kvete a plodí téměř nepřetržitě, jakmile teplota překročí 16 °C. Ochlazení pod 3 °C rostlinu ničí; přestože dobře využívá teplé prostředí, nízké teploty její životní cyklus zásadně omezují. ⁶

Květy opylují včely a další hmyz přitahovaný třásnitou korunou. Po opylení se vyvíjí plod. Nejlépe klíčí čerstvá semena, na nichž ještě ulpívá dužnina. Skladovaná semena potřebují namočení na 24 hodin a mohou vzcházet až rok. Vedle výsevu lze rostlinu množit stonkovými řízky nebo vzdušným hřížením. ⁶

Zralými plody se živí ptáci a semena roznášejí na velké vzdálenosti. Tento způsob šíření podstatně vysvětluje rychlé osidlování narušených ploch, kde se nové rostliny snadno uchytí. ³

Využití a rizika

Zcela zralý plod, žlutý až oranžovočervený, se konzumuje syrový nebo v nápojích. V některých tropických kuchyních se jedí také vařené mladé listy. Dosud zelený plod však zůstává toxický, a nelze jej považovat za stejnou potravinu jako plod plně vyzrálý. ⁶

Čerstvé listy obsahují kyanogenní glykosidy, jejichž koncentrace bývá vyšší v období sucha. Při experimentu s kozami vyvolalo požití 4 až 8 g/kg čerstvých listů zrychlený tep, poruchy koordinace a rozšíření zornic. Otravy byly častější v období sucha, kdy postihly 11 ze 14 koz, než za dešťů, kdy šlo o 3 ze 13. Nitrožilně podaný thiosíran sodný vedl k úplnému uzdravení ošetřených zvířat. ⁵

V některých tropických zemích se rostlina tradičně používala v lidovém léčitelství při nespavosti, kašli nebo zažívacích potížích. Tato tradice však nemá srovnatelné klinické ověření a sama o sobě nedokládá léčebnou účinnost. ⁴

Rozdíl mezi výživným zralým plodem a toxickými čerstvými listy jasně vymezuje možnosti kuchyňského využití. Široké geografické rozšíření rostliny na této hranici nic nemění. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Anglické označení love-in-a-mist, někdy užívané pro síťovité listeny Passiflora foetida, patří také černuše Nigella damascena. Ta náleží do čeledi pryskyřníkovitých a s mučenkou není botanicky příbuzná. Společné lidové pojmenování proto nevyjadřuje společnou druhovou identitu. ⁴

Mezi pěstovanými mučenkami se nabízí porovnání s Passiflora edulis a Passiflora caerulea. Obě mají proti mučence smrduté větší květy a komerčně využívané plody. Passiflora foetida zůstává především drobnokvětým tropickým plevelem, jehož nejspolehlivějšími znaky jsou jemně vláknité lepkavé listeny a charakteristický zápach. ^{1 2}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Passiflora foetida L.
• GBIF Backbone Taxonomy, Passiflora foetida L.
• IUCN Global Invasive Species Database, Passiflora foetida
• Hawaiian Ecosystems at Risk (HEAR), Passiflora foetida, informace o druhu
• Carvalho et al., Intoxicação experimental por Passiflora foetida em caprinos, Pesquisa Veterinária Brasileira, 2011
• Useful Tropical Plants Database, Passiflora foetida
• Radhamani, Sudarshana & Krishnan, Defense and carnivory (dual role of bracts in Passiflora foetida), Journal of Biosciences, 1995
• INPN / MNHN, Passiflora foetida L., 1753, francouzské názvy Passiflore fétide a Marie-gougeat