Dub cesmínovitý (Quercus ilex, L. 1753)

Identita

Roku 1753 popsal Carl von Linné středomořský dub, který si uchovává listy po celý rok: dub cesmínovitý (Quercus ilex L.), známý také jako dub cesmínový či česvina. Jde o strom rodu Quercus z čeledi bukovitých (Fagaceae). ^{1 2}

Druhové jméno ilex označovalo tento strom už v klasické latině. Až mnohem později bylo převzato pro botanický rod Ilex, tedy cesmínu. Podobnost tuhých ostnitých spodních listů obou rostlin vysvětluje tuto zvláštnost: dub propůjčil latinské jméno rostlině, která s ním botanicky nesouvisí. ^{4 5}

Poznávací znaky

Široká a hustá koruna druhu Quercus ilex dosahuje v chráněných lesních podmínkách výšky 12 až 25 m. U výjimečných, několik set let starých stromů se uvádí až 28 m. V garrigue narušované požáry nebo pastvou často zůstává nízkým keřem, protože nemá klid potřebný k dosažení dospělého stromového vzrůstu. ^{2 4}

Horní dospělé listy jsou oválné a kožovité, na líci tmavě zelené a lesklé, na rubu jemně šedavě plstnaté. Nejužitečnější rozdíl oproti dubu kermesovému (Quercus coccifera) je patrný na spodních a mladých listech. Dub cesmínovitý má ostnité listy dole a na mladých výhonech, zatímco horní listy ostny s věkem ztrácejí. Dub kermesový má ostnité listy po celém keři v mládí i dospělosti. ^{2 3}

Tmavá, téměř černá borka s věkem jemně rozpukává v drobné destičky. Výrazně se tak liší od šedé hladké borky řady jiných středomořských dubů. ²

Užitečná taxonomie

Pro středomořský druh zasahující do jižní části střední Evropy uvádí Plants of the World Online přijaté jméno Quercus ilex L., zveřejněné v roce 1753, a zařazení do čeledi Fagaceae. ¹

Při nákupu nebo četbě starší literatury je třeba ověřit dvě historická jména spojovaná s Quercus ilex:

• Quercus ilex subsp. ballota (Desf.) Samp., dlouho používané pro iberské formy se sladkými žaludy;
• Quercus ilex subsp. rotundifolia (Lam.) O.Schwarz ex Tab.Morais, pro formy s okrouhlejšími listy.

Obě jména dnes Plants of the World Online přiřazuje samostatnému druhu Quercus rotundifolia Lam., nikoli poddruhu dubu cesmínovitého. Španělský či portugalský text používající označení „encina“ pod jménem Quercus ilex subsp. ballota proto může podle zvoleného taxonomického pojetí popisovat buď dub cesmínovitý v úzkém smyslu, nebo dnes oddělovaný druh. ^{1 8}

Stanoviště a rozšíření

Původní rozšíření Quercus ilex zahrnuje širší Středomoří: Portugalsko a Španělsko na západě, jižní Francii a Itálii uprostřed, Balkán, Turecko a Blízký východ na východě. Na jižním pobřeží rostou populace v Maroku, Alžírsku, Tunisku a Libyi. ^{1 5}

Na suchých, často kamenitých vápencových i křemičitých půdách od pobřeží do středních hor vytváří dub cesmínovitý stálezelené doubravy nebo převládá ve vyvinuté garrigue a makchii dlouho ponechané bez narušování. Jako okrasný strom byl vysazen daleko za původním areálem, například v Kalifornii již v polovině 19. století; tam místy zplaňuje podél cest a ve starých parcích. Mimo Středomoří snáší podle RHS přibližně −15 °C (H4), což při dobře odvodněné půdě umožňuje okrasné výsadby ve velké části Spojeného království a mírné Evropy. ⁴

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí Quercus ilex celosvětově jako málo dotčený druh. Rozsáhlý areál a dobrá ekologická přizpůsobivost vyvažují místní ohrožení opakovanými požáry a některými změnami zemědělského využití krajiny. ⁶

Životní cyklus a rozmnožování

Nenápadné kvetení dubu cesmínovitého probíhá od dubna do května. Samčí květy tvoří převislé žlutozelené jehnědy, drobné samičí květy jsou sotva patrné v paždí mladých listů. ^{2 3}

Zatímco žalud dubu kermesového dozrává dva roky, u dubu cesmínovitého celý cyklus proběhne v jediné sezoně. Z dubnového květu je zralý žalud již v září nebo říjnu téhož roku. Číška s drobnými přitisklými, nikoli vztyčenými šupinami kryje třetinu až polovinu plodu. ^{3 4}

Při pěstování zůstává výsev jedinou spolehlivou metodou množení druhu. Žaludy vysycháním rychle ztrácejí klíčivost, a proto se vysévají čerstvé brzy po opadu přímo na místo nebo do hlubokých nádob. Tak se nepoškodí kůlový kořen vytvářený už v prvních měsících. ⁴

Využití a rizika

Husté tvrdé dřevo dubu cesmínovitého sloužilo už ve starověku na trámy, nástroje, nápravy vozů a vinné sudy. Latinský básník Horatius toto využití zmiňuje i u dubu ze svého statku. ⁴

Dnes patří dub cesmínovitý k vyhledávaným dřevinám pro pěstování lanýžů: jeho kořeny podporují mykorhizní spojení vhodné pro lanýž černovýtrusý. Žaludy některých iberských populací jsou sladší a tradičně živí dobytek v agrolesnických systémech dehesa a montado. Toxicita pro člověka, kočky ani psy není doložena. ASPCA však uvádí rod Quercus jako jedovatý pro koně při požití velkého množství listů či žaludů bohatých na třísloviny. ^{7 4}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U dubu cesmínovitého se široce nerozšířily zahradnické kultivary. Školkařské formy jako Fordii zůstávají jednotlivými výběry, nikoli ustálenými sortimentními řadami. ²

Nejčastěji se zaměňuje s těmito rostlinami:

• Quercus coccifera, dub kermesový, má ostnité listy po celém keři a odstálé šupiny číšky, zatímco dub cesmínovitý má horní listy celokrajné a šupiny přitisklé;
• Quercus rotundifolia, dlouho pojímaný jako iberský poddruh dubu cesmínovitého, je dnes podle Plants of the World Online samostatným druhem s okrouhlejšími listy a často sladšími žaludy;
• mladé evropské opadavé duby, které na zimu ztrácejí listy, zatímco dub cesmínovitý je drží celý rok, což je jistější znak než jemné barevné rozdíly.

Při odlišování dubu cesmínovitého od kermesového je ztráta ostnů na horních listech stálejším znakem než barva či lesk listů, které se mění podle oslunění a stáří větévky. ²

Jakmile dub cesmínovitý doroste do výšky 12 až 25 m, jeho stromový vzrůst se už nezamění s nízkým hustým keřem dubu kermesového. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Quercus ilex L.
• Royal Horticultural Society, Quercus ilex – podrobnosti
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Quercus ilex
• Plants For A Future, Quercus ilex
• INPN / MNHN, Quercus ilex L., 1753 – dub cesmínovitý
• IUCN Red List, Quercus ilex hodnocení
• ASPCA, dub (Quercus), záznam o toxicitě
• International Dendrology Society, Trees and Shrubs Online, Quercus ilex L.