Dub bahenní (Quercus palustris, Münchh. 1770)

Dub bahenní (Quercus palustris) je mohutný opadavý dub z čeledi bukovitých (Fagaceae), původem z mokřadů severovýchodu a severní části středu Spojených států a jihovýchodu Kanady. Pozná se podle pyramidální koruny s výrazně převislými spodními větvemi, hluboce vykrajovaných listů s úzkými špičatými laloky a drobných žaludů s malou číškou. Pro rychlý růst se vysazuje jako městská okrasná dřevina, má však nároky na půdu.

Číst dál
Vědecký názevQuercus palustris
RodQuercus
ŘádFagales

Dub bahenní, Dub bažinný, Pin oak, Swamp oak a Swamp Spanish oak

Základní údaje
Toxicita
Netoxická : lidé včetně dětí, kočky a psi · Toxická : koně · Opatrnost : zvířata
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Spojené státyKanada
Stanoviště
Mokřady, nivy a břehy toků na hlubokých, často špatně odvodněných půdách; snáší delší dočasné jarní zaplavení
Sezónnost
Doba kvetení
Jaro
Doba sklizně
Podzim
Růst
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
8/10
Doba do dospělosti
První žaludy kolem 15–20 let, pyramidální koruna se s věkem zaobluje
Množení
Výsev, Roubování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Po ujmutí dobrá, mělké, ale rozložité kořeny
Vlhkost
40–80 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Hluboká půda, Propustná mírně kyselá až neutrální půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.

Plné slunce, snáší lehký polostín
Exteriér
Záhon, Volná půda
Vzhled
Výška1500–2100 cmŠířka1200–1800 cm
Listy
ZelenáČervenáOranžováHnědá
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — listy 1
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — listy 2
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — listy 3
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — listy 4
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — listy 5
Květy
ŽlutáZelená
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — květy 1
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — květy 2
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — květy 3
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — květy 4
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — květy 5
Plody
HnědáVelikost0.6–1.3 cm
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — plody 1
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — plody 2
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — plody 3
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — plody 4
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — plody 5
Habitus
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — habitus 1
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — habitus 2
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — habitus 3
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — habitus 4
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — habitus 5
Kůra
Hnědá
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — kůra 1
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — kůra 2
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — kůra 3
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — kůra 4
Dub bahenní (Quercus palustris): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál Quercus palustris zahrnuje severovýchod a severní část středu Spojených států od Massachusetts a Michiganu po Virginii a Arkansas i jihovýchod Kanady v Ontariu. Roste na hlubokých vlhkých půdách mokřadů, niv a břehů toků. Do Evropy byl hojně zavlečen jako městská okrasná dřevina; není zde uváděn jako invazní.

  • Původní2
  • Zavlečená5
  • Spojené státy
  • Kanada
  • Německo
  • Rakousko
  • Dánsko
  • Maďarsko
  • Rumunsko

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Dub bahenní (Quercus palustris Münchh., 1770), také dub bažinný, anglicky pin oak, je mohutný opadavý strom rodu Quercus z čeledi bukovitých (Fagaceae). Latinské druhové jméno palustris znamená „bažinný“ a přímo popisuje původní stanoviště druhu, nivy a břehy vodních toků. 1 3

Severovýchod a severní část středu Spojených států od Massachusetts a Michiganu po Virginii a Arkansas a jihovýchod Kanady v Ontariu tvoří původní areál Quercus palustris. Jako městská okrasná dřevina byl zavlečen do Evropy, kde se uchytil zejména v Německu, Rakousku a Francii. 3 8

Anglické jméno pin oak odkazuje na četné drobné, suché a úzké větévky podobné jehlicím. Strom je dlouho drží na kmeni a spodních větvích, než opadnou. Další anglická jména jsou swamp oak a swamp Spanish oak. 3

Poznávací znaky

V dospělosti dosahuje Quercus palustris běžně výšky 15 až 21 m a šířky 12 až 18 m. Kmen starých stromů může přesahovat 90 cm v průměru; některé zdroje uvádějí v lese výšku až 25 m. Rychlý růst patří k vlastnostem vysvětlujícím oblibu v městských výsadbách a snadné přesazování. 3 5

Tři zřetelná patra koruny umožňují strom poznat i v zimě bez listů a žaludů: spodní větve směřují výrazně k zemi, prostřední zůstávají vodorovné a horní rostou vzhůru. Pyramidální tvar přetrvává po většinu života a zaobluje se až ve vysokém věku. 3 4

Čepele dlouhé 7,5 až 15 cm mají 5 až 7 laloků, úzkých a špičatých. Zářezy ve tvaru U sahají téměř ke střední žilce a jsou hlubší než u většiny dalších červených dubů. Tmavě zelené lesklé listy se na podzim barví červeně, oranžově či bronzově. Na mladých stromech a spodních větvích často vydrží suché celou zimu; tento jev se nazývá marcescence. 3 2

Užitečná taxonomie

Otto von Münchhausen popsal druh jako Quercus palustris Münchh. v roce 1770. Dlouho se používala také botanická synonyma Quercus rubra var. dissecta a Quercus rubra var. palustris, dnes přiřazovaná k přijatému druhu. 1 4

V obvyklém členění amerických dubů patří Quercus palustris do skupiny červených dubů (sekce Lobatae), stejně jako Quercus rubra a Quercus coccinea. Vyznačuje se listy s hrotitými laloky a žaludy dozrávajícími zpravidla druhým rokem, na rozdíl od bílých dubů se zaoblenými laloky. 1 3

Starší jméno swamp Spanish oak spojuje bažinné stanoviště se skupinou červených dubů, které severoamerická lesnická literatura 19. století dříve označovala jako „španělské duby“. 8

Stanoviště a rozšíření

V původním areálu od severovýchodu a severní části středu Spojených států po jihovýchod Kanady roste v mokřadech, nivách a při vodních tocích na hlubokých, často špatně odvodněných půdách. Snáší i delší dočasné jarní zaplavení, což je mezi mohutnými okrasnými duby vzácné; mnohé jiné dřeviny jsou na přemokření mnohem citlivější. 3 4

Evropské výsadby využívají rychlý růst, snadné přesazování a snášenlivost znečištěného ovzduší. Dnes roste ve stromořadích a parcích Německa, Rakouska, Dánska, Maďarska, Rumunska a Francie, kde není uváděn jako invazní. 3

Mělký, ale rozložitý kořenový systém usnadňuje přesazování i již vzrostlých stromů. Pro městské školkařství je to vítaná výhoda oproti jiným dubům s hlubokým kůlovým kořenem. 4

Životní cyklus a rozmnožování

Jarní kvetení připadá na březen až duben. Samčí květy tvoří převislé žlutozelené jehnědy, nenápadné samičí květy vyrůstají v paždí mladých listů. 3 4

Na dub nepatrné žaludy měří jen 0,6 až 1,3 cm. Jsou téměř kulaté, často jednotlivé nebo po dvou či třech, s tenkou číškou kryjící asi čtvrtinu plodu. Samostatně rostoucí strom vytváří první žaludy přibližně v patnácti až dvaceti letech, dříve než mnoho jiných mohutných dubů, což přispívá k jeho oblibě v městských výsadbách. 3 4

Zahradnické množení probíhá především výsevem čerstvého žaludu, který vysycháním rychle ztrácí klíčivost. Roubování slouží k věrnému množení kultivarů jako Green Pillar nebo Sovereign. 5

Využití a rizika

Hlavní využití je okrasné: stínicí strom do ulic a parků, volený pro rychlý růst, snadné přesazování a snášenlivost znečištěného ovzduší i špatně odvodněných půd. Tvrdé a těžké dřevo se vedle toho používá na šindele, nábytek a topení. 3 5

Syrové žaludy se nejedí kvůli vysokému obsahu hořkých tříslovin. Po dlouhém vylouhování ve vodě se mohou sušit, mlít na mouku nebo pražit jako náhražka kávy. Takové využití je doloženo u několika původních národů Severní Ameriky. 5

Galotaniny a kvercitrin v mladých listech a nevylouhovaných žaludech ve velkém množství způsobují zvířatům zažívací potíže. Doložené riziko se týká hlavně koní: bolestí břicha, zácpy a následného, někdy krvavého průjmu, nadměrné žízně a močení. 7 3

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Téměř všechny stromy v městských výsadbách představují původní druh. Green Pillar s úzkou sloupovitou korunou vyhovuje stromořadím, kde by zabíral příliš mnoho místa. Sovereign zmírňuje potíže s převislými spodními větvemi díky volnějšímu průchozímu prostoru pod korunou. 3

Záměny se nejčastěji týkají jiných mohutných červených dubů: Quercus coccinea s podobnými listovými zářezy, ale méně výrazně pyramidální korunou; jižněji rozšířeného Quercus texana; a Quercus rubra s méně hluboce vykrajovanými laloky a podstatně většími žaludy. 3

Oproti dubu červenému (Quercus rubra) je rozdíl ve vzrůstu zřetelný: Quercus palustris má výrazně převislé spodní větve a pyramidální korunu, kdežto Quercus rubra korunu zaoblenou a větve vodorovné. Spolehlivě je rozliší i žaludy, u dubu bahenního nepatrné a číškou sotva zakryté, u Quercus rubra výrazně větší.

Hlavní zdroje

Časté otázky

Proč spodní větve dubu bahenního směřují k zemi?

Jde o vlastní znak stavby tohoto druhu. Quercus palustris vytváří korunu ve třech patrech: spodní větve převisají, prostřední rostou vodorovně a horní směřují vzhůru. Rozdíl je patrný už v mládí a zůstává zřetelný i u dospělého stromu.

Je dub bahenní jedovatý pro zvířata?

Doložené riziko se týká hlavně koní. Galotaniny a kvercitrin v žaludech a mladých listech mohou při opakovaném požívání velkého množství vyvolat zažívací potíže. Žaludy vylouhované ve vodě už toto riziko nepředstavují.

Proč zůstávají listy mladých stromů na větvích přes zimu?

Tento jev, zvaný marcescence, se objevuje především u mladých jedinců a na spodních větvích Quercus palustris. Suché listy opadnou teprve při dalším rašení. Je to normální vlastnost, nikoli příznak choroby.

Snáší dub bahenní vápnité půdy?

Nesnáší je, nebo jen velmi špatně. Příliš zásaditá půda blokuje příjem železa a téměř vždy vyvolává chlorózu z jeho nedostatku. Listy mezi žilkami žloutnou a při trvajícím problému může strom chřadnout.

Za jak dlouho vytvoří dub bahenní první žaludy?

Poprvé obvykle plodí přibližně v patnácti až dvaceti letech, dříve než mnoho jiných mohutných dubů. I to přispívá k jeho oblibě v městských výsadbách.

Jak odlišit Quercus palustris od Quercus rubra?

Nejrychleji napoví tvar koruny. Quercus palustris má výrazně převislé spodní větve a pyramidální korunu, zatímco Quercus rubra má korunu zaoblenou a větve spíše vodorovné. Žaludy Quercus palustris jsou také výrazně menší, číška je kryje jen málo.

Jsou žaludy dubu bahenního jedlé?

Syrové jsou hořké a bohaté na dráždivé třísloviny. Po dlouhém vylouhování ve vodě se mohou sušit, mlít na mouku nebo pražit jako náhražka kávy. Toto využití je doloženo u několika původních národů Severní Ameriky.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.