Sarpagandha (Rauvolfia serpentina, (L.) Benth. ex Kurz 1877)

Identita

Rauvolfia serpentina (Rauvolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz, 1877), známá také pod sanskrtským názvem sarpagandha, je vytrvalý polokeř rodu Rauvolfia z čeledi toješťovitých (Apocynaceae). Linné rostlinu popsal roku 1753 jako Ophioxylon serpentinum; Bentham ji v práci vydané Kurzem roku 1877 přeřadil do rodu Rauvolfia. Tento název dnes přijímá POWO. ^{1 2}

Z hlavního kořene byl v roce 1952 získán reserpin, jedno z vůbec prvních syntetických antihypertenziv. Zájem o jeho alkaloidy odlišuje tento nenápadný polokeř od většiny okrasných druhů stejné čeledi.

Sanskrtské jméno sarpagandha spojuje slova sarpa (had) a gandha (vůně nebo léčivo). Odkazuje na zkroucený, nevětvený kořen i na tradiční používání proti hadímu uštknutí. Stejný obraz vyjadřuje latinské druhové jméno serpentina. ⁴

Poznávací znaky

Druh Rauvolfia serpentina má podobu stálezeleného polokeře se silným, nevětveným hlavním kořenem se žlutohnědou kůrou. V přírodě obvykle měří 50 cm až 1 m, při chráněném pěstování ve skleníku však může přesáhnout 1,5 m. ^{5 4}

Eliptické až kopinaté listy vyrůstají v přeslenech po 3 až 5. Jsou blanité, lysé a na líci leskle zelené. U dřevnatých zástupců čeledi Apocynaceae je toto uspořádání vzácné, většina má listy vstřícné v párech. V terénu tak pomáhá odlišit rostlinu od jiných keřů podrostu. ⁴

Drobné bílé až fialově růžové květy se otevírají v koncových nebo úžlabních chocholičnatých vrcholících. Mají dlouhou korunní trubku a často červeně zbarvený kalich. Plodem je dvojice drobných peckovic, zprvu zelených, ve zralosti černých. ^{4 5}

Užitečná taxonomie

POWO/WCVP uznává jméno Rauvolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz. Mezi synonymy převažují jména ze staršího rodu Ophioxylon, do něhož byl druh dlouho řazen před přeřazením:

• Ophioxylon serpentinum L. (basionym, původní jméno)
• Ophioxylon album Gaertn. (synonymum)
• Ophioxylon trifoliatum Gaertn. (synonymum)
• Ophioxylon obversum Miq. (synonymum)
• Ophioxylon salutiferum Salisb. (synonymum)
• Rauvolfia obversa (Miq.) Baill. (synonymum)
• Rauvolfia trifoliata (Gaertn.) Baill. (synonymum)

Rodové jméno Rauvolfia připomíná Leonharda Rauwolfa, německého lékaře a botanika 16. století, jehož cestopis z Levanty ovlivnil tehdejší botaniku. Rod zahrnuje přibližně 60 druhů. Jen několik, včetně afrického druhu Rauvolfia vomitoria, dosahuje obsahu indolových alkaloidů srovnatelného s druhem Rauvolfia serpentina. ^{1 3}

Stanoviště a rozšíření

Od indického subkontinentu do jižní Číny a západní Malajsie sahá původní areál zahrnující Indii, Nepál, Pákistán, Bangladéš, Myanmar, Thajsko, jižní Čínu, Malajsii a Indonésii. Rostlina osidluje vlhké horské lesy a stinný podrost od mořské hladiny do přibližně 2 100 m n. m., v oblastech s vydatnými srážkami. ^{5 3}

Intenzivní sběr kořenů pro farmaceutický průmysl způsobil úbytek planých populací ve značné části areálu. Od roku 2007 je druh v příloze II úmluvy CITES, která reguluje mezinárodní obchod, ale nezakazuje jej. To je třeba odlišovat od zemědělských kultur, které dnes tvoří hlavní zdroj suroviny. ⁷

Roční srážky potřebné pro tuto rostlinu jsou vysoké, 1 500 až 3 500 mm, a půda nesmí nikdy úplně vyschnout. Tyto nároky vysvětlují vazbu druhu Rauvolfia serpentina na oblasti s výrazným monzunem i omezení pěstování v jiných klimatických podmínkách na vytápěný skleník či zimní zahradu. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

V tropickém podnebí kvete od jara do léta, s vrcholem v období dešťů. Po nasazení dozrají plody během několika týdnů a změní barvu ze zelené na leskle černou. ⁴

Pěstitelé rostlinu množí především výsevem. Semena představují nejspolehlivější cestu k dobře utvořenému hlavnímu kořeni; stonkové řízky lze použít také, ale vytvářejí méně hustou kořenovou soustavu. Kořen je využitelný po 18 měsících až 2 letech, kdy dosahuje nejvyššího obsahu alkaloidů, a obvykle se sklízí v období sucha. ⁵

Využití a rizika

V ájurvédské medicíně se kořen druhu Rauvolfia serpentina po staletí tradičně používá pod názvem sarpagandha proti hadímu uštknutí, horečce a duševním poruchám. ⁴

Indičtí chemici izolovali několik kořenových alkaloidů již v roce 1931. Roku 1949 zveřejnil indický kardiolog Rustom Jal Vakil v časopise British Heart Journal studii 50 pacientů s vysokým tlakem, jimž byl podáván prášek z kořene. Po čtyřech týdnech klesl systolický tlak u 85 % z nich. V roce 1952 izolovali švýcarští chemici Müller, Schlittler a Bein reserpin, jemuž se připisuje přibližně polovina účinku rostliny. ⁶

Celá rostlina a především kůra kořene obsahují desítky hořkých indolových alkaloidů. Nekontrolované požití může způsobit výraznou hypotenzi, tedy pokles krevního tlaku, útlum, závratě a zažívací obtíže. Samoléčba nezpracovanou rostlinou se nedoporučuje, protože rozdíl mezi účinnou a toxickou dávkou je malý. ⁸

Od 60. let 20. století výrazně ustoupilo používání reserpinu jako léku první volby proti vysokému tlaku. Důvodem byly doložené nežádoucí účinky, například útlum, ucpaný nos a při vysoké dávce depresivní epizody. Látka se dále zkoumá a předepisuje v nízkých dávkách, často v kombinaci s jinou léčbou. ⁶

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U druhu Rauvolfia serpentina nejsou ustálené zahradnické kultivary. V Indii zůstává léčivou plodinou pro farmacii a ájurvédu; jako okrasná rostlina se uplatňuje zřídka, protože nejsou dostupné okrasné selekce.

Nejčastější záměny se týkají těchto rostlin:

• Rauvolfia vomitoria, africký druh s podobnými alkaloidy, někdy nahrazující tento druh v léčivých přípravcích;
• Rauvolfia tetraphylla, s listy v přeslenech po čtyřech a červenými zralými plody;
• mladé dřevnaté rostliny čeledi Apocynaceae s přeslenitými listy, u nichž spolehlivé určení umožní až květ.

Úplné vědecké jméno ověřené v referenčním zdroji, například POWO, rozlišuje druh Rauvolfia serpentina od příbuzných druhů spolehlivěji než samotné označení sarpagandha. Zvlášť důležité je to při nákupu sušeného kořene: jeho využitelná zralost nastává po 18 měsících až 2 letech a špatně určená šarže nemusí pocházet z druhu R. serpentina, ale z příbuzné rostliny s jiným složením alkaloidů.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Rauvolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz
• International Plant Names Index, záznam Rauvolfia serpentina
• GBIF, Rauvolfia serpentina (L.) Benth. ex Kurz
• Encyclopaedia Britannica, Rauvolfia serpentina
• Plants For A Future, Rauvolfia serpentina
• Isharwal & Gupta, 2006, Texas Heart Institute Journal, Rustom Jal Vakil a výzkum rodu Rauwolfia
• CITES, přílohy I, II a III (Rauvolfia serpentina, příloha II)
• USDA PLANTS Database, profil Rauvolfia serpentina (RASE4)