šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius, L. 1753)

Identita

Šťovík tupolistý (Rumex obtusifolius L., 1753) je vytrvalá bylina rodu Rumex z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Plants of the World Online toto jméno přijímá pro druh původní v Evropě, mírné Asii až po střední Sibiř a Írán a v severozápadní Africe. ^{1 6}

Druhové jméno obtusifolius označuje list se zaobleným zakončením místo špičatého, jaké mají některé jiné šťovíky s užšími listy. Široká čepel se odráží i v anglických názvech Broad-leaved dock, tedy „širokolistý šťovík“, Bitter dock a Butter dock. ⁷

Poznávací znaky

Přízemní růžici druhu Rumex obtusifolius tvoří velké vejčité až podlouhlé listy se srdčitou bází. Běžně měří 25 až 30 cm na délku a přibližně 12 až 15 cm na šířku; okraje jsou lehce zvlněné, nikoli výrazně kadeřavé. ^{2 8}

Přímá větvená květonosná lodyha dosahuje 40 cm až 1,5 m a směrem vzhůru nese stále užší listy. Drobné oboupohlavné květy opyluje vítr. Zprvu jsou zelenavé, při dozrávání červenají a podél lodyhy vytvářejí husté přesleny. ²

U mladé růžice je tvar listů obtížněji rozlišitelný, proto je nejspolehlivějším znakem plod. Každou nažku obalují tři vytrvalé krovky, dlouhé 3,5 až 6 mm, každá se 2 až 5 zuby na okraji. Jen jedna krovka má uprostřed výraznou zduřeninu, zvanou mozolek. ⁸

Užitečná taxonomie

Přijaté pojmenování Rumex obtusifolius L. bylo zveřejněno roku 1753. Plants of the World Online řadí druh do čeledi Polygonaceae a podčeledi Polygonoideae. ^{1 7}

Uznávané poddruhy se odlišují především oblastí rozšíření:

• Rumex obtusifolius subsp. obtusifolius převládá v západní Evropě a představuje nominátní poddruh;
• Rumex obtusifolius subsp. transiens (Simonk.) Rech.f. se vyskytuje od střední Evropy po západní Kavkaz.

Ve francouzských regionálních květenách se pro tento druh používají názvy patience à feuilles obtuses, patience sauvage nebo rumex à feuilles obtuses. Všechny označují šťovík tupolistý. ⁶

Stanoviště a rozšíření

Evropa, mírná Asie až po střední Sibiř a Írán i severozápad Afriky tvoří podle POWO původní areál Rumex obtusifolius. Později byl druh zavlečen téměř na všechny kontinenty mírného pásu. ^{1 9}

Dusíkaté půdy vystavené pravidelnému narušování výrazně podporují jeho uchycení na úhorech, okrajích silnic, březích, v příkopech, na pastvinách i polích. Hojný výskyt často ukazuje na utuženou půdu s nadbytkem organické hmoty. Na chudé suché půdě naopak nedostatek dostupného dusíku jeho rozvoj znatelně zpomaluje. ^{4 8}

Silný větvený kůlový kořen proniká až do hloubky 2 m a odebírá podstatnou část dostupné vody a živin, a to i v chudé půdě. Tento kořenový systém do značné míry vysvětluje trvalé uchycení rostliny na stanovišti. ⁸

Životní cyklus a rozmnožování

Podle klimatu kvete šťovík tupolistý od června do října. Oboupohlavné větrosnubné květy znamenají, že jedna lodyha Rumex obtusifolius poskytuje pyl i semena, zatímco u dvoudomého Rumex acetosa jsou samčí a samičí rostliny oddělené. ²

Jediná květonosná lodyha může vytvořit asi 60 000 semen, která zůstávají v půdě životaschopná několik let. Proto zaplevelení pozemku často přetrvává po několik sezon i po prvním vytrhání. ⁸

Nová rostlina může vyrůst také z pouhého úlomku kořene ponechaného v zemi. Úseky v hloubce menší než 12 cm snadno obrážejí, takže jednorázové mechanické odstranění nebývá úplné. ³

Využití a rizika

Potravinářské využití je okrajové a omezuje se na velmi mladé listy, někdy uváděné jako jedlé po uvaření. Jejich hořkost se objevuje brzy během sezony a výrazně je odlišuje od kuchyňsky ceněnějšího Rumex acetosa. ⁴

Tradiční bylinářství používalo kořen bohatý na třísloviny jako svíravý prostředek a v nálevu při žloutence či vyrážkách. Čerstvé listy se zevně přikládaly na popáleniny a puchýře. Žádné z těchto použití dnes nepotvrzují přesvědčivé klinické důkazy. ⁴

V listech jsou obsaženy rozpustné šťavelany. Podle ASPCA vyvolává požití většího množství rostlin rodu Rumex, kam patří Rumex obtusifolius, u psů, koček a koní třes a nadměrné slinění, vzácněji hrozí poškození ledvin. ⁵

Ve Spojeném království a Irsku lidový zvyk doporučuje třít spodní stranu listu o místo popálené kopřivou. Vědecké důkazy nepotvrzují skutečný účinek přesahující chladivý dotyk na kůži nebo pouhé odvedení pozornosti. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pro Rumex obtusifolius není doložené zahradnické šlechtění. Jde o planý plevelný druh, který se nepěstuje jako okrasná ani zeleninová rostlina. Uznávají se pouze botanické poddruhy rozlišené oblastí výskytu. ⁷

Nejčastěji jej lze zaměnit za tyto druhy:

• Rumex crispus, šťovík kadeřavý s výrazně užšími, silně zvlněnými listy a hladkými místo zubatých okrajů krovek;
• Rumex acetosa, šťovík kyselý, menší dvoudomý druh s mnohem kyselejší chutí, pěstovaný v zeleninové zahradě místo výskytu v roli plevele.

Před vyběhnutím do květu si jsou mladé růžice Rumex crispus a Rumex obtusifolius velmi podobné a dosud chybějí plody pro spolehlivé určení. Právě plod je nejjistějším vodítkem: 2 až 5 zubů na okrajích krovek označuje Rumex obtusifolius, jejich nepřítomnost ukazuje na Rumex crispus. ⁸

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Rumex obtusifolius L.
• Royal Horticultural Society, Rumex obtusifolius, šťovík tupolistý
• Royal Horticultural Society, šťovíky jako plevel a jejich regulace
• Plants For A Future, Rumex obtusifolius
• ASPCA, toxicita šťovíků (Rumex sp.)
• Integrated Taxonomic Information System, Rumex obtusifolius L.
• USDA GRIN Global Taxonomy, Rumex obtusifolius L.
• Weeds Australia, profil šťovíku tupolistého (Rumex obtusifolius)
• VicFlora / Royal Botanic Gardens Victoria, Rumex obtusifolius