šťovík kyselý (Rumex acetosa, L. 1753)

Identita

šťovík kyselý (Rumex acetosa L., 1753) je vytrvalá bylina rodu Rumex z čeledi rdesnovitých (Polygonaceae). Mezinárodně se uvádějí i anglická jména Common sorrel a Garden sorrel. Plants of the World Online uznává toto vědecké jméno jako přijaté a vymezuje původní areál v mírné Eurasii a severozápadní Africe. ^{1 6}

Rodové jméno Rumex používali již latinští autoři pro šťovíky s protáhlými, kopinatými listy. Druhové jméno acetosa vychází z latinského acetum, tedy ocet. Kyselou chuť listům dává kyselina šťavelová a tohoto znaku si všimli již Římané. ⁷

Poznávací znaky

Přízemní růžici druhu Rumex acetosa tvoří střelovité listy, tedy listy ve tvaru hrotu šípu, se dvěma oušky mířícími dozadu podél řapíku. Právě jejich směr dozadu, nikoli dopředu, odlišuje tento druh od Rumex acetosella, se kterým bývá na zahradě často zaměňován. Je to spolehlivější znak než samotná výška rostliny. Přízemní listy běžně měří 7 až 15 cm a objevují se před květní lodyhou. ^{2 3}

Vzpřímená a málo větvená květní lodyha zakončená úzkou latou dorůstá 50 cm až 1 m, v úživné a svěží půdě někdy až 1,2 m. Drobné květy jsou zprvu zelenavé, později červenavé a sdružují se v oddálených přeslenech podél lodyhy. ^{2 3}

Při pěstování se snadno přehlédne dvoudomost: samčí a samičí květy druhu Rumex acetosa rostou na oddělených jedincích. Trs, který nikdy neplodí, tedy nemusí být nemocný; může být jednoduše samčí. ²

Užitečná taxonomie

Pro Rumex acetosa L. je rozhodující jméno zveřejněné roku 1753, které přijímá Plants of the World Online. Druh patří do čeledi Polygonaceae a podčeledi Polygonoideae. ¹

Ve starších květenách a herbářích se dosud objevují tato synonyma:

• Acetosa pratensis Mill., starší synonymum;
• Lapathum acetosa (L.) Scop., starší synonymum;
• Rumex acidus Salisb., dnes považované za neoprávněné jméno.

V rámci druhu se rozlišuje několik uznávaných poddruhů, včetně subsp. acetosa, subsp. biformis a subsp. nebroides. Odlišují se především tvarem listů a oblastí rozšíření. ⁷

Francouzský Inventaire National du Patrimoine Naturel uvádí tento druh pod několika francouzskými lidovými jmény: oseille commune, grande oseille, oseille des prés a patience oseille. Jde o různá označení stejného druhu, nikoli o samostatné taxony. ⁸

Stanoviště a rozšíření

Mírná Eurasie a severozápadní Afrika tvoří podle POWO původní areál druhu Rumex acetosa. Na další území byl široce zavlečen, zejména do Severní Ameriky a Grónska, kde zdomácněl. ^{1 5}

Šťovík kyselý osídluje vlhké louky, pastviny, břehy potoků a světlé lesní okraje. Vyhovuje mu svěží až vlhká půda, přednostně kyselá až neutrální. ^{4 2}

Ve Francii je původním druhem a uvádí jej téměř všechny regionální květeny, od horských luk po okraje cest v nížinách. Pravidelný výskyt na pastvinách někdy slouží jako terénní ukazatel svěží a mírně kyselé půdy, spíše než půdy výrazně vápnité. ⁸

Půdní pH vhodné pro Rumex acetosa se pohybuje mezi 5 a 7. Jeho kůlový kořen snáší mrazy přibližně do −20 °C, což odpovídá zónám mrazuvzdornosti USDA 3 až 7.

Životní cyklus a rozmnožování

Jednopohlavné květy se podle podnebí objevují od května do srpna. Opylení zajišťuje vítr: přenáší pyl ze samčích rostlin k samičím květům bez účasti hmyzích opylovačů. ^{2 3}

Z každého oplozeného samičího květu vzniká drobná hnědá nažka obalená vytrvalými krovkami, které podporují šíření větrem. Rostlina se potom hojně vysévá. Jakmile se usadí, její hluboký kůlový kořen ztěžuje odstranění ze stanoviště. ²

Jarní výsev na zahradě umožňuje první sklizeň listů již za osm týdnů. Dělení dobře založených trsů, rovněž na jaře, nabízí rychlejší způsob, jak rozmnožit oblíbený výběr se známými vlastnostmi. ⁴

Listy druhu Rumex acetosa jsou také potravou housenek ohniváčka černokřídlého (Lycaena phlaeas), motýla rozšířeného na evropských loukách. ⁹

Využití a rizika

Kuchyňské využití šťovíku kyselého spočívá především v mladých listech s kyselou, citron připomínající chutí. Jedí se syrové v salátu nebo vařené v polévkách a omáčkách, zejména jako doprovod k tučným rybám. ^{4 3}

Výběr 'De Belleville' byl vybrán pro méně kyselé listy. K pravidelnému kuchyňskému využití jsou vhodnější než listy plané rostliny. ²

Tradiční bylinářství druhu připisovalo svíravé, močopudné a mírně projímavé účinky. V minulosti jej používalo proti horečce a kurdějím v souvislosti s obsahem vitaminu C. Jde o popis historického využití. ⁴

Hlavní důvod k opatrnosti představuje kyselina šťavelová, jejíž obsah je vyšší ve starších listech. Nadměrná konzumace může zhoršit ledvinové kameny, dnu nebo revmatické obtíže; vaření obsah této látky částečně snižuje. Akutní toxicita pro člověka, kočku ani psa však není doložena, což šťovík kyselý výrazně odlišuje od skutečně jedovatých druhů zeleninové zahrady. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Ustálených zahradnických výběrů druhu Rumex acetosa existuje jen málo. Nejznámější je 'De Belleville', vybraný kvůli menší kyselosti při kuchyňském využití, nikoli pro okrasné vlastnosti. ²

Nejčastěji dochází k záměně s těmito rostlinami:

• Rumex acetosella je menší, má bazální ouška listů namířená dopředu místo dozadu a výrazněji kyselou chuť;
• Rumex scutatus má štítovité, méně kyselé listy a někdy se pěstuje místo druhu Rumex acetosa;
• rod Oxalis z odlišné čeledi šťavelovitých (Oxalidaceae) bývá v některých oblastech označován stejnými lidovými názvy jako šťovíky.

Nejspolehlivějším rozlišovacím znakem zůstává směr bazálních oušek: u Rumex acetosa míří dozadu. Tento znak je stálejší než samotná velikost rostliny nebo intenzita kyselé chuti jejích listů. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Rumex acetosa L.
• Royal Horticultural Society, Rumex acetosa, šťovík kyselý
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Rumex acetosa
• Plants For A Future, Rumex acetosa
• USDA PLANTS Database, Rumex acetosa, profil rostliny
• Integrated Taxonomic Information System, Rumex acetosa L.
• Tela Botanica, eFlore BDTFX: Rumex acetosa L., oficiální nomenklatorický záznam 58578 přes API
• INPN / MNHN–OFB, Rumex acetosa L., 1753, CD_NOM 119418: původní druhová karta; archivováno 22. března 2023
• Butterfly Conservation, Lycaena phlaeas, živné rostliny