tis japonský (Taxus cuspidata, Siebold & Zucc. 1846)

Identita

tis japonský (Taxus cuspidata Siebold & Zucc., 1846), zvaný též ichii nebo spreading yew, je stálezelený jehličnan rodu Taxus z čeledi tisovitých (Taxaceae). Tento keř či malý strom roste v horách Japonska, Koreje, severovýchodní Číny a ruského Dálného východu. ^{1 8}

Druhové jméno cuspidata pochází z latinského cuspis, špička, a popisuje náhle zúžené zakončení každé jehlice, znak odlišující druh od evropského příbuzného, tisu červeného (Taxus baccata). V Japonsku se stromu říká také ichii, doslova první hodnost: jemnozrnné dřevo starých stromů dříve sloužilo k vyřezávání žezel pro vysoce postavené dvořany. ²

Poznávací znaky

Vzrůst Taxus cuspidata sahá od hustého keře po pyramidální strom, jehož koruna se s věkem zaobluje; tenká červenohnědá borka se šupinatě odlupuje. V přírodě běžně dosahuje 10 až 18 m a průměr kmene může překročit 60 cm. V živém plotě nebo jako zahradní solitéra většinou nepřerůstá 4 až 8 m, tedy přibližně polovinu výšky volně rostoucího lesního stromu. ^{2 3}

Ploché čárkovité jehlice vytvářejí na větévce mírné V, sevřenější a vzpřímenější než ploché dvouřadé uspořádání tisu červeného. Svrchu jsou tmavě zelené, vespod mají dva široké nažloutlé průduchové pruhy, výraznější než u Taxus baccata. Každá jehlice končí krátkou ostrou špičkou, podle níž druh získal své jméno. ^{5 4}

Jedinci Taxus cuspidata jsou dvoudomí: samčí a samičí orgány vyrůstají na oddělených rostlinách. Jen samičí rostliny na podzim nesou dužnatý, na vrcholu otevřený červený míšek, velký asi 8 až 12 mm, obklopující jediné semeno; osamocený samčí jedinec proto nikdy nevytvoří tento plod bez ohledu na stáří. ^{4 2}

Užitečná taxonomie

Pro Taxus cuspidata Siebold & Zucc., popsaný roku 1846, přijímá POWO/WCVP toto vědecké jméno. V literatuře a zahradnickém obchodě koluje několik historických názvů bez samostatného botanického statusu:

• Taxus baccata var. cuspidata (Siebold & Zucc.) Carrière (historické botanické jméno)
• Taxus cuspidata var. umbraculifera (Siebold ex Endl.) Makino (historické botanické jméno)
• Taxus cuspidata var. latifolia (Pilg.) Nakai (historické botanické jméno)
• Taxus cuspidata f. thayerae (E.H.Wilson) Rehder (historické botanické jméno)

Příklad var. cuspidata tuto nejednotnost dobře ukazuje: některé starší klasifikace stále přiřazují druh k Taxus baccata jako pouhou asijskou varietu, POWO však uznává Taxus cuspidata jako plnohodnotný samostatný druh. Do rodu patří i hojně vysazovaný zahradnický hybrid Taxus x media Rehder, vzniklý křížením Taxus cuspidata a Taxus baccata. ¹

Stanoviště a rozšíření

V horách Japonska (Hokkaidó, Honšú, Kjúšú, Šikoku), Koreje, severovýchodní Číny (Chej-lung-ťiang, Ťi-lin, Liao-ning, Šen-si) a ruského Dálného východu, zejména v Přímoří, na Sachalinu a Kurilách, leží původní areál Taxus cuspidata. Druh osídluje chladné vlhké horské lesy na kyselých půdách, často v nadmořské výšce 500 až 1 000 m. ^{8 4}

Mezinárodní svaz ochrany přírody hodnotí Taxus cuspidata celosvětově jako málo dotčený druh. Hodnocení z roku 2013 však zakrývá místní ústupy: v Číně některé botaniky znepokojuje fragmentace stanovišť a nevyrovnaný poměr samčích a samičích jedinců navzdory celkové stabilitě druhu. ⁷

Mimo původní areál se tis japonský hojně pěstuje, zejména v Severní Americe a Evropě do živých plotů a jako bonsaj. Mimo Asii slouží především jako okrasná dřevina a není považován za invazní. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Jarní kvetení Taxus cuspidata začíná uvolňováním pylu ze samčích orgánů; vítr jej přenáší k vajíčkům samičích rostlin. Nevzniká dřevnatá šiška, každé oplozené semeno zůstává jednotlivé, obklopené červeným míškem, který do podzimu dozrává šest až devět měsíců. ⁴

Pomalý až střední růst tisu japonského znamená, že mladá rostlina dosahuje dospělého vzrůstu až za několik desetiletí. S touto pomalostí souvisí neobvyklá dlouhověkost: někteří jedinci patří k nejstarším stromům severovýchodní Asie. Exempláře z ruského pohoří Sichote-Aliň údajně přesahují 1 000 let a stáří stromu Sentsūzan-no-Ichii v japonské prefektuře Tottori se odhaduje na 2 000 let. ⁵

Zahradnické množení základního druhu využívá výsev, při němž pomalé klíčení trvá osmnáct měsíců až více než dva roky, nebo řízkování polovyzrálých větévek odebíraných v červenci a srpnu; ty často zakoření už koncem září. ⁴

Využití a rizika

Okrasné využití Taxus cuspidata zahrnuje stříhané živé ploty, tvarované dřeviny, bonsaje i solitéry v japonských zahradách a západních parcích. V chladném kontinentálním podnebí je díky své mrazuvzdornosti spolehlivější než tis červený. ⁵

Veškeré části tisu japonského kromě dužniny míšku obsahují taxinové alkaloidy toxické pro srdce, soustředěné zejména v semeni a jehličí. Požití vyvolává třes, dechové obtíže a následně křeče a u psů, koček i koní může vést k náhlé srdeční zástavě. Specifický protijed neexistuje; rizika omezuje pouze dlouhodobý lékařský dohled. ⁶

Ostříhané jehličí poskytuje také surovinu pro polosyntetický prekurzor taxanů, skupiny protinádorových léčiv používaných proti některým nádorům vaječníků. Toto využití sdílí s tisem červeným. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradnickou nabídku Taxus cuspidata tvoří především čtyři ustálené kultivary: 'Capitata' se vzpřímeným pyramidálním vzrůstem, často využívaný jako podnož nebo do živých plotů; 'Nana', zakrslá rozložitá forma; 'Densa', nízký hustý samičí keř; a 'Aurescens', jehož mladé jarní výhony získávají zlatožlutou barvu a poté zelenají. ²

Nejčastěji se Taxus cuspidata zaměňuje s tisem červeným (Taxus baccata), jehož jehlice jsou plošší a uspořádané naplocho ve dvou řadách, oproti vzpřímenému V japonského druhu. Rozlišení komplikuje hybrid Taxus x media, kříženec obou druhů, který dnes patří k nejprodávanějším tisům v severoamerických školkách pro svou střední mrazuvzdornost. V terénu zůstávají nejspolehlivějším rozlišovacím znakem mezi těmito třemi taxony jehlice do V a jejich náhle zúžené špičky. ⁴

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Taxus cuspidata Siebold & Zucc.
• Royal Horticultural Society, Taxus cuspidata - Japanese yew
• Missouri Botanical Garden, Taxus cuspidata
• Plants For A Future, Taxus cuspidata
• NC State Extension, Taxus cuspidata (Japanese Yew)
• ASPCA, záznam o toxicitě tisu japonského (Japanese Yew)
• IUCN Red List of Threatened Species, hodnocení Taxus cuspidata
• USDA GRIN Global, taxonomický záznam Taxus cuspidata