vrcholák arjuna (Terminalia arjuna, (Roxb. ex DC.) Wight & Arn. 1834)

Identita

Vrcholák arjuna (Terminalia arjuna (Roxb. ex DC.) Wight & Arn., 1834) je mohutný strom z čeledi Combretaceae a rodu Terminalia. Rodové jméno pochází z latinského terminus, konec, a odkazuje na listy nahloučené na koncích větviček. Tento znak sdílí celý rod, nejde o zvláštnost jediného druhu. ^{5 1}

Pověst tohoto stromu souvisí s kůrou, kterou ájurvédská medicína po staletí používá jako srdeční tonikum. Novější klinické studie zkoumaly toto tradiční užití při dávkách 1 až 2 g denně a zaznamenaly výsledky týkající se funkce levé komory u pacientů se srdečním selháním. ^{7 8}

Poznávací znaky

Terminalia arjuna dorůstá zpravidla 20 až 30 m, výjimečné údaje uvádějí až 60 m. Kmen může přesáhnout průměr 2 m a u starých stromů vytváří při bázi výrazné kořenové náběhy. ^{2 3}

Šedá až bělavá kůra je na dotek hladká a přirozeně se odlupuje ve velkých tenkých plátech, které padají na zem přibližně jednou ročně. Díky tomu lze druh poznat i bez listů a plodů. ^{2 4}

Jednoduché podlouhlé kožovité listy měří 10 až 20 cm, na líci jsou leskle zelené, na rubu matnější a na větvičkách vyrůstají téměř vstřícně. Drobné žlutobílé vonné květy tvoří úžlabní klasy od března do června podle oblasti. ^{6 2}

Dřevnatý oválný křídlatý plod nese pět výrazných žeber, typických pro rod Terminalia. Měří 2,5 až 6 cm, ze zelenavé barvy přechází při zrání od září do listopadu do hnědé. ^{2 4}

Užitečná taxonomie

William Roxburgh popsal druh nejprve jako Pentaptera arjuna. Robert Wight a George Arnott Walker Arnott jej roku 1834 přeřadili do rodu Terminalia. Při vyhledávání ve starší literatuře se hodí znát zejména tato synonyma:

• Pentaptera arjuna Roxb. ex DC., historické jméno
• Pentaptera glabra Roxb., historické synonymum
• Pentaptera angustifolia Roxb., starší pojmenování
• Terminalia glabra Wight & Arn., synonymní jméno
• Terminalia cuneata B.Heyne ex Roth, starší synonymum
• Terminalia berryi Wight & Arn., historické synonymní jméno
• Myrobalanus cuneata (B.Heyne ex Roth) Kuntze, historická kombinace

Spolehlivým vodítkem zůstává přijaté jméno Terminalia arjuna. Uvedené historické kombinace se dosud objevují v některých databázích a starších botanických publikacích. ^{1 9}

Stanoviště a rozšíření

Přirozený areál Terminalia arjuna pokrývá indický subkontinent od Pákistánu po Bangladéš, včetně Srí Lanky a Myanmaru. Strom roste především na březích řek, sezonních toků a na náplavových půdách, od mořské hladiny do 1 200 m n. m. ^{2 7}

Mimo původní areál se vrcholák arjuna hojně vysazuje v tropech, zejména ve východní Africe a jihovýchodní Asii. Poskytuje stín, uplatňuje se v agrolesnictví a zpevňuje břehy. ^{2 3}

V poříčních lesích jižní Indie je pokládán za klíčový druh. Velké, někdy duté stromy poskytují místa pro hnízdění obřím veverkám a supům bengálským. Mrtvé dřevo obývají termiti, kterými se následně živí medvědi pyskatí. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Drobné žlutobílé květy v klasech rozkvétají od března do června. Od září do listopadu následuje tvorba křídlatých plodů charakteristických pro tento rod. ^{6 2}

Rozmnožuje se výsevem. Nepravidelné klíčení trvá 50 až 75 dnů a přirozená úspěšnost je nízká, podle partie semen 5 až 50 %. Před výsevem lze semena uchovávat při pokojové teplotě až tři roky. ^{2 3}

Růst má dvě odlišné fáze. První dva až tři roky je pomalý, poté výrazně zrychluje a dobře ujmuté mladé stromy přirůstají o 2 až 3 m za tři roky. První plody se obvykle objevují ve věku 6 až 7 let. ²

Využití a rizika

Hlavní využití je léčebné: kůra bohatá na třísloviny, flavonoidy a kardiotonické glykosidy se po staletí užívá v ájurvédské medicíně jako srdeční tonikum.

Klinické studie uvádějí zlepšení ejekční frakce srdeční komory při dávkách 1 až 2 g denně, s obvykle mírnými nežádoucími účinky, například bolestmi hlavy či zažívacími obtížemi. Více než dvouleté sledování nezaznamenalo při obvyklých dávkách toxicitu pro krev, játra ani ledviny. ^{7 8}

Toxicita vrcholáku arjuna při požití ani kontaktu není doložena; semeno plodu je dokonce jedlé. Kůra poskytuje také třísloviny pro činění kůží, tvoří 20 až 24 % její hmotnosti. ^{3 2}

Ekologický i hospodářský význam mají listy jako potrava housenek bource tasar (Antheraea paphia). Jejich divoké hedvábí má v Indii uznávanou obchodní hodnotu. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U Terminalia arjuna není registrován zahradnický kultivar. Podstatné rozdíly se týkají příbuzných druhů téhož rodu, nikoli vlastních forem. ¹

Nejčastěji se zaměňuje s těmito druhy:

• Terminalia catappa, vrcholák katapa, tropický pobřežní strom s červenajícími listy, který neroste u sladkovodních toků;
• Terminalia bellirica, další indický léčivý druh čeledi Combretaceae s oválným, avšak nekřídlatým plodem;
• Terminalia chebula, rovněž užívaný v ájurvédě, s méně výraznými pěti žebry plodu a tmavší kůrou.

Žádný z těchto tří druhů nespojuje kmen s náběhy a světlou kůru odlupující se ve velkých plátech. Vrcholák katapa roste na pobřežním písku místo říčních břehů, T. bellirica má oválný plod bez pěti žeber vrcholáku arjuna a T. chebula tmavší kůru. Právě kombinace kmene a kůry umožňuje v terénu vrcholák arjuna od těchto tří příbuzných spolehlivě odlišit. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Terminalia arjuna (Roxb. ex DC.) Wight & Arn.
• PROTA / PlantUse, Terminalia arjuna
• Plants For A Future, Terminalia arjuna
• Wikipedia (EN), Terminalia arjuna
• Purdue University NewCROP, Terminalia arjuna informační list
• Flora of Bangladesh, Arjun (Terminalia arjuna)
• PMC, Léčivé vlastnosti druhu Terminalia arjuna (Roxb.) Wight & Arn. , přehled
• PMC, Terminalia arjuna u chronické stabilní anginy pectoris, systematický přehled a metaanalýza
• International Plant Names Index, Terminalia arjuna