Trachykarpus žíněný (Trachycarpus fortunei, (Hook.) H.Wendl. 1861)

Identita

Trachykarpus žíněný (Trachycarpus fortunei (Hook.) H.Wendl., 1861), známý také jako drsnoplod Fortuneův nebo palma konopná, patří do rodu Trachycarpus z čeledi Arecaceae. Dobře zakořeněná dospělá rostlina vydrží mrazy -15 až -20 °C, zatímco mladý semenáč poškozuje již -8 °C. Právě tato mezi palmami neobvyklá odolnost umožnila jeho rozšíření daleko na sever od původního areálu, například do Spojeného království či na francouzské atlantické pobřeží. ^{3 1}

Druhové jméno fortunei připomíná anglického botanika Roberta Fortunea, který kolem roku 1850 přivezl semena z ostrova Chusan, dnešního Čou-šanu v provincii Če-ťiang. William Jackson Hooker druh popsal jako Chamaerops fortunei roku 1860; Hermann Wendland jej v roce 1861 přeřadil do rodu Trachycarpus. Tato kombinace zůstává platným taxonomickým označením. Do Evropy se palma dostala roku 1856 prostřednictvím botanické zahrady v Bordeaux a poté se díky mrazuvzdornosti rozšířila v zahradách mírného pásma. ²

Poznávací znaky

Jediný nevětvený kmen může za příznivých podmínek dorůst do výšky 12–20 m. V zahradách mírného pásma zůstává většina palem i po několika desetiletích pod 8–12 m. Kmen pokrývá trvalá hnědá plsť tvořená hrubými vlákny. Připomíná spletené konopí a stojí za lidovým názvem palma konopná. Vláknitý povrch spolu s korunou vějířů pomáhá poznat rostlinu i mimo období květu. ^{3 4}

Dlouhé řapíky se dvěma řadami drobných ostnů nesou dlanité vějířovité listy dlouhé až 140–190 cm. Druh je dvoudomý: samčí jedinci mají jasně žlutá květenství, samičí zelenavá. Rozvětvené laty dlouhé téměř 1 m se objevují mezi květnem a červnem na různých rostlinách, nikoli společně na jediné palmě. ^{4 3}

Po opylení vytvářejí samičí rostliny drobné ledvinité plody připomínající fazoli, dlouhé asi 1 cm. Na konci podzimu se při úplném dozrání zbarvují fialově černě. ⁴

Užitečná taxonomie

POWO/WCVP přijímá jméno Trachycarpus fortunei (Hook.) H.Wendl. Původní jméno neboli basionym Chamaerops fortunei Hook. bylo zveřejněno roku 1860. Připomíná dobu, kdy se několik odolných asijských palem před vymezením rodu Trachycarpus řadilo do středomořského rodu Chamaerops. ^{2 1}

Mezi doložená synonyma patří Chamaerops excelsa hort., Chamaerops fortunei Hook., Trachycarpus caespitosus Becc. a Trachycarpus wagnerianus hort. ex Becc.. Poslední označení se historicky vztahovalo ke kultivaru dnes zahrnovanému do tohoto druhu.

V zahradnictví se s označením wagnerianus setkáme obzvlášť často. Dlouho se prodávalo jako samostatný druh, než bylo přiřazeno k Trachycarpus fortunei jako skupina kultivarů. Při porovnávání nabídek proto poskytuje přijaté vědecké jméno pevnější orientaci než samotná obchodní synonyma. ^{1 5}

Stanoviště a rozšíření

Původní areál zahrnuje střední a jihovýchodní Čínu, jižní Japonsko včetně Kjúšú, sever Myanmaru a sever Indie. Horské populace vystupují až do 2 400 m nad mořem. Přesné hranice přirozeného rozšíření ovšem zastírá dlouhá historie pěstování v Číně a Japonsku, takže dnešní výskyt nemusí vždy spolehlivě ukazovat původní stanoviště. ^{4 5}

IUCN hodnotí Trachycarpus fortunei jako málo dotčený druh. Rozsáhlý areál a dlouhodobé pěstování nesvědčí pro bezprostřední riziko jeho vymizení. ⁶

Okrasné výsadby se rozšířily do Spojeného království, Francie, Belgie i na atlantické a pacifické pobřeží USA. Na jihu švýcarských Alp, v Ticinu, palma zdomácněla a od roku 2014 je vedena mezi invazními druhy. Mírnější zimy podporují klíčení semen roznášených ptáky. Rostliny pak soupeří s původními dřevinami o světlo a prostor a místy by mohly oslabovat lesy chránící před padajícím kamením. ⁸

Životní cyklus a rozmnožování

Květy se objevují v květnu a červnu. Protože samčí a samičí květy rostou na oddělených jedincích, nemůže dojít k samooplození. Osamocená palma tak může pravidelně kvést, aniž by kdy vytvořila jediné semeno. Samotná přítomnost květenství tedy plodnost výsadby nezaručuje. ⁴

V teple klíčí semena za jeden až tři měsíce. V prvním roce semenáčky vytvářejí tři až čtyři celistvé listy. První tři roky rostou pomalu, později přirůstají asi 15–30 cm ročně. Od semene k palmě vysoké jeden metr tak uplyne přibližně pět let; dospělý vzhled vyžaduje další dlouhé období růstu. ⁴

Rozmnožování Trachycarpus fortunei probíhá téměř výhradně výsevem. Jediný nevětvený kmen netvoří odnože a neexistuje spolehlivý způsob jeho řízkování, který by výsev běžně nahrazoval.

Využití a rizika

Hrubá a pevná vlákna z listových pochev se v Číně a Japonsku po staletí využívají na provazy a zahradnické pytle. Květenství slouží jako zelenina. Jedlé jsou i zralé plody, přesto se pro jídlo příliš nevyhledávají a jejich význam je menší než u tradičně zpracovávaných květenství. ⁴

Podle ASPCA je Trachycarpus fortunei nejedovatý pro kočky, psy a koně. Z hlediska toxicity jde tedy o vhodnou okrasnou palmu do zahrady, kterou využívají i domácí zvířata. ⁷

Doložený rekord mrazuvzdornosti dosahuje -27,5 °C a pochází z bulharského Plovdivu. Běžně uváděný rozsah pro dobře zakořeněné dospělé rostliny však činí -15 až -20 °C. Listy mohou utrpět již při -12 °C, mladé rostliny při -8 °C. Od roku 2001 ohrožují tuto palmu v jižní Evropě také housenky motýla Paysandisia archon, které vyžírají chodby v kmeni. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Skupina Wagnerianus zahrnuje polozakrslé rostliny s tužšími lístky kratšími než 45 cm, které zřídka přesahují výšku 5 m. Kompaktní stavba zlepšuje jejich odolnost proti větru. Dřívější označení Trachycarpus wagnerianus dnes odpovídá kultivaru T. fortunei, nikoli samostatnému přijatému druhu. ¹

Nejčastější záměna hrozí s Chamaerops humilis, jedinou palmou původní na evropské pevnině. Ta vytváří keřovité, často vícekmenné trsy, dorůstá nejvýše 2 m místo 12–20 m a má mnohem ostřejší ostny na řapících. Jiné palmy mírného podnebí, například Phoenix canariensis a Sabal palmetto, mají listy zpeřené nebo kostapalmátní, tedy s prodlouženou střední osou. Tím se od jednoduchého vějíře T. fortunei zřetelně odlišují.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Trachycarpus fortunei (Hook.) H.Wendl.
• International Plant Names Index, Chamaerops fortunei Hook. (basionym)
• Royal Horticultural Society, Trachycarpus fortunei - Chusan palm
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Trachycarpus fortunei
• GBIF, Trachycarpus fortunei (Hook.) H.Wendl.
• IUCN Red List, hodnocení Trachycarpus fortunei (2024)
• ASPCA, záznam o toxicitě Windmill Palm
• Tonelotto & al., 2022, Iconic but Invasive, Environmental Management