řepeň durkoman (Xanthium strumarium, L. 1753)

Identita

řepeň durkoman (Xanthium strumarium L., 1753) je přijatý druh rodu Xanthium z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae). Carl von Linné ustálil toto jméno v roce 1753. Latinský binom rozlišuje druhy tam, kde se běžná pojmenování překrývají: francouzská lampourde a glouteron i anglické cocklebur mohou označovat tento druh i příbuzné Xanthium orientale a Xanthium spinosum. ^{1 2}

Anglické označení je cocklebur, zatímco tradiční čínská medicína nazývá sušený plod cang er zi a používá jej v přípravcích proti ucpanému nosu. Toto léčebné pojmenování se vztahuje jen na zpracovaný plod: čerstvá rostlina a zejména mladé semenáčky zůstávají pro dobytek jedovaté. ^{9 7}

K zahradnickému pěstování Xanthium strumarium neslouží. Jeho přítomnost na zahradě neospravedlňuje žádná okrasná hodnota; jde o plevel k rozpoznání a odstranění před tvorbou plodů, zejména tam, kde by k semenáčkům mohl mít přístup dobytek či mladá zvířata. ⁶

Poznávací znaky

Vzpřímená jednoletá bylina Xanthium strumarium bývá vysoká 0,3 až 1,2 m, ale ve výživné půdě na dobře osvětleném místě může přesáhnout 2 m. Drsná lodyha s hnědofialovými skvrnami nemá v uzlech trny; u dobře vyzbrojeného příbuzného druhu Xanthium spinosum vyrůstají v každém uzlu dva. ^{3 4}

Dlouze řapíkaté střídavé listy mají trojúhelníkovitý až vejčitý tvar, nepravidelně zubaté okraje a svrchní stranu drsnou téměř jako jemný brusný papír. Rostlina je jednodomá: nenápadné zelenavé samčí květy se seskupují u vrcholu lodyhy, zatímco samičí jsou při bázi větví. ³

Háčkatý plodní útvar měří 1,5 až 3,5 cm. Je vejčitý, pokrytý pevnými háčky, zakončený dvěma zahnutými zobánky a uzavírá dvě semena s rozdílnou dormancí. Ta vysvětluje klíčení rozložené do několika měsíců, které lze jediným odplevelením obtížně vyčerpat. ^{3 4}

Taxonomie a názvy

Jméno Xanthium strumarium L. označuje tento druh jednoznačně i tam, kde se běžné názvy mezi oblastmi překrývají. Plants of the World Online k němu přiřazuje nejméně tři asijská synonyma: Xanthium sibiricum Patrin ex Widder, Xanthium indicum J.Koenig ex Roxb. a Xanthium japonicum Widder. ¹

Severoamerické variety dříve popisované pod tímto jménem, například Xanthium strumarium var. canadense (Mill.) Torr. & A.Gray nebo var. echinatum (Murray) A.Gray, dnes patří do samostatného druhu Xanthium orientale. Tato revize vysvětluje, proč část obecné literatury stále připisuje „cocklebur“ výhradně severoamerický původ, zatímco novější taxonomické zdroje omezují původní areál Xanthium strumarium na Starý svět. ^{1 5}

Stanoviště a rozšíření

Podle Plants of the World Online sahá původní areál ze střední a jižní Evropy do Číny, na Tchaj-wan a do Indočíny a zasahuje také do severozápadní Afriky. Ve Francii je druh veden v národním inventáři přírodního dědictví pod názvy lampourde glouteron a herbe aux écrouelles. ^{1 2}

Mimo původní areál rostlina široce zdomácněla, zejména v Indii a Severní Americe, kde osidluje rumiště, úhory a narušené zemědělské půdy. ^{5 8}

Řepeň vyhledává mírně vlhké až mokré půdy bohaté na dusík podél toků a v záplavových územích. Plodní útvary přenášené srstí zvířat a proudem vody částečně vysvětlují izolovaná ohniska vzdálená od původního místa klíčení. ^{4 3}

Životní cyklus a rozmnožování

Jednoletý cyklus od vyklíčení po tvorbu plodů se uzavírá během jediné teplé sezony. Vzcházení se podle populace táhne od května do září, což souvisí s rozdílnou dormancí dvou semen v každém plodním útvaru. ⁴

Po nenápadném kvetení bez okrasné hodnoty tvoří každá rostlina mnoho háčkatých plodních útvarů. Dozrávají koncem léta a často zůstávají na lodyze i po mrazech. Vzniklá zásoba semen zůstává v půdě životaschopná několik sezon, takže jednorázové odstranění není snadné. ³

Toxicita a bezpečnost

U druhu Xanthium strumarium se jedovatost soustřeďuje do stadia semenáčku. Dužnaté dělohy obsahují karboxyatraktylosid, diterpenový glykosid přímo poškozující játra. Dospělá rostlina je drsnější, méně chutná a výrazně méně nebezpečná, výjimkou jsou rozdrcená semena v krmivu. ^{6 9}

Požití vyvolává skleslost, slabost, svalové křeče a konvulze; u nejvíce zasažených prasat, skotu a koní může smrt nastat během několika hodin. Hlavní riziko hrozí mladým zvířatům pasoucím se na pozemku zaplaveném semenáčky, než převládnou méně chutné dospělé listy. ⁶

Pokusy na prasatech kladou toxický práh přibližně na 0,75 až 3 % tělesné hmotnosti ve formě čerstvých semenáčků nebo 20 až 30 % krmné dávky v podobě rozdrcených plodních útvarů. Jde o úzké rozmezí, které vysvětluje, proč někdy pouhé znečištění sklizeného krmiva stačí k hromadné otravě. ¹⁰

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Dvě blízké řepně způsobují nejčastější záměny. Xanthium orientale zahrnuje severoamerické populace dlouho přiřazované k Xanthium strumarium; oba druhy dokáže rozlišit až podrobné taxonomické posouzení přesahující běžné terénní pozorování. Xanthium spinosum se naopak pozná na pohled podle dlouhých nažloutlých trnů v uzlech, které u Xanthium strumarium zcela chybějí. ^{1 8}

Z dálky mohou mást i jiné zachytávající se plodní útvary, zejména u lopuchu většího (Arctium lappa). Ten je dvouletý, má široké srdčité listy a větší kulovité útvary. Nejrychlejší terénní kontrola bývá hmatem: přejetí rukou po uzlech lodyhy odhalí přítomnost či nepřítomnost trnů ještě před otevřením botanické příručky. ⁷

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Xanthium strumarium L.
• INPN / MNHN, Xanthium strumarium L., 1753
• North Carolina Extension Gardener Plant Toolbox, Xanthium strumarium
• Iowa State University Extension, řepeň durkoman
• Purdue University Center for New Crops, Xanthium strumarium, informační list
• Merck Veterinary Manual, látky poškozující játra u velkých zvířat
• Plants For A Future, Xanthium strumarium, databázový záznam
• USDA PLANTS Database, Xanthium strumarium, profil rostliny
• PMC, tradiční využití, botanika, fytochemie a farmakologie Xanthium strumarium L.
• PubMed, otravy prasat řepní, přehled a nové vymezení toxické látky