cicimek huňatokvětý (Ziziphus spina-christi, (L.) Desf. 1798)

Identita

Cicimek huňatokvětý (Ziziphus spina-christi (L.) Desf., 1798), známý také jako sidr, lze rychle poznat podle dvojice palistových trnů, jednoho rovného a druhého zahnutého. Jedlé plody, u nichž není doložena toxicita pro člověka, kočku ani psa, se prodávají čerstvé na trzích Blízkého východu. Jde o trnitý stálezelený strom rodu Ziziphus z čeledi řešetlákovitých (Rhamnaceae). Druhové jméno spina-christi odkazuje na tradici, podle níž byla Ježíšova trnová koruna spletena z větví této dřeviny. ^{1 8}

Linné jméno poprvé zveřejnil roku 1753 jako Rhamnus spina-christi. René Desfontaines následně v roce 1798 přeřadil druh do rodu Ziziphus. Na arabsky mluvících trzích se čerstvé plody prodávají jako sidr nebo nabk; tato označení převzalo beze změny i několik dalších jazyků Blízkého východu. ⁸

Poznávací znaky

Dvojice palistových trnů při bázi každého listu je rychlým určovacím znakem: rovný trn je dlouhý asi 2 cm, druhý, zahnutý zpět, nepřesahuje 5–8 mm. Některé větévky však trny nemají, a jejich nepřítomnost tedy sama o sobě nevylučuje příslušnost k tomuto druhu. ⁸

Běžná výška stromu dosahuje 3–8 m, s průměrem kmene kolem 60 cm. Samostatně rostoucí jedinci v nejlepších podmínkách mohou dorůst 15–18 m. Vejčitě eliptické listy mají tři žilky vycházející od báze. Jsou vytrvalé, ale za chladné zimy mohou opadat. ^{3 8}

Vonné žlutozelené květy mají průměr nejvýše 6 mm. Následují po nich kulaté plody, peckovice velké 1–3 cm, jejichž zelená barva přechází při zrání ve žlutou a nakonec červenohnědou. Uprostřed je tvrdá pecka s jedním až dvěma semeny. ⁸

Užitečná taxonomie

Přijaté jméno tohoto druhu zní Ziziphus spina-christi (L.) Desf. Homotypickými synonymy jsou Rhamnus spina-christi L. a Girtanneria spina-christi (L.) Neck., která pocházejí ze starších, dnes opuštěných rodových kombinací. ¹

Po porovnání sbírek byla mezi synonyma zařazena také další jména, například Ziziphus africana Mill., Ziziphus napeca Lam. a Rhamnus nabeca Forssk. Pozornost vyžaduje homonymum Ziziphus spina-christi (L.) Willd., které jiný autor zveřejnil rovněž v roce 1798, avšak na jiném základě. Botanicky platným jménem zůstává kombinace připisovaná Desfontainesovi. ⁸

Stanoviště a rozšíření

Přesné hranice původního areálu zůstávají sporné. Někteří autoři jej omezují na severovýchodní Afriku, od Mauritánie přes Sahel až k Rudému moři, jiní zahrnují i Levantu, Arabský poloostrov, Írán, Pákistán a severozápadní Indii. POWO uvádí areál od Mauritánie po Pákistán. ^{1 8}

Ve vádí, podél vodních toků a na říčních nivách může druh růst i tam, kde roční srážky dosahují pouhých 100 mm. Cicimek huňatokvětý odolává suchu a horku, je však citlivý k mrazu. Právě tato citlivost vysvětluje, proč se v mírném klimatu téměř nevyskytuje ve sbírkách pěstovaných volně v půdě. ³

Po zavlečení do Maghrebu, tropické Afriky, na Madagaskar a kolem roku 1885 na Nizozemské Antily se místy stal invazním druhem, zejména na ostrově Curaçao. ⁸

Životní cyklus a rozmnožování

Od května do prosince může podle populace probíhat kvetení. Dlouhé období umožňuje několik vln opylení včelami. Plody pak dozrávají několik měsíců a sklízejí se především v zimě a na jaře. ³

V každé pecce se skrývá jedno až dvě plochá hnědooranžová semena dlouhá 6,5–7,5 mm. V přírodě je otevírají a požírají místní živočichové, včetně damana skalního. V kultuře se druh množí především výsevem po namočení pecky, které pomáhá překonat dormanci způsobenou obaly semene. ⁸

Využití a rizika

Sladké, mírně nakyslé plody se jedí čerstvé nebo sušené. Po rozemletí na prášek a smíchání s vodou se z nich připravují placky podobné perníku a slouží i k výrobě kvašeného nápoje. V tradičním léčitelství se vařené listy přikládají na rány a prášek ze zuhelnatělých trnů se používá jako empirický protijed při hadím uštknutí; tato využití patří k tradičním praktikám. ^{8 3}

Studie z roku 2016 zkoušela rostlinné extrakty používané proti zánětům ve staroegyptské medicíně. Zjistila přítomnost sloučenin, například epigalokatechinu, které v laboratorních podmínkách in vitro působily na dráhu NF-κB. V konzultované literatuře není doložena toxicita pro člověka ani domácí zvířata. ^{6 3}

Trnitá hustá koruna umožňuje v sahelské oblasti vytvářet neprostupné živé ploty a účinné větrolamy. Tvrdé dřevo odolávající termitům slouží k výrobě násad nástrojů a kvalitního dřevěného uhlí. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradnicky se rozlišují dvě formy: stromovitá typová varieta spina-christi s plody dosahujícími až 2 cm a keřovitější varieta microphylla s menšími listy a plody velkými přibližně 1 cm. ³

Nejčastěji bývá zaměňován druh Ziziphus lotus, který má keřovitější růst a zasahuje až do jižní Francie. Oba druhy porovnával už Theofrastos ve starověku. Někteří moderní autoři považují právě Z. lotus za skutečný zdroj trnové koruny, protože větve Ziziphus spina-christi pokládají za příliš křehké pro splétání. Asijský druh Ziziphus jujuba se odlišuje většími plody a výrazně vyšší mrazuvzdorností. ^{8 5}

Nejstarší zaznamenaný jedinec roste v Ein Hatzeva poblíž Mrtvého moře v Izraeli. Jeho stáří se odhaduje na 1 500–2 000 let a podle místní tradice jde o strom, z něhož pocházela Kristova koruna. Druh zůstává jediným stromovým druhem považovaným muslimy za posvátný, v souvislosti se sidrem zmiňovaným dvakrát v Koránu. ^{7 5}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Ziziphus spina-christi (L.) Desf.
• Royal Horticultural Society, Ziziphus spina-christi, Christ's thorn
• Useful Tropical Plants, Ziziphus spina-christi
• IUCN Red List, Diop 2020, hodnocení Ziziphus spina-christi
• Dafni, Levy & Lev 2005, etnobotanika Ziziphus spina-christi v Izraeli, J Ethnobiol Ethnomed
• Kadioglu et al. 2016, protizánětlivá aktivita Ziziphus spina-christi, Phytomedicine
• Times of Israel, pět pozoruhodných stromů zakořeněných v dějinách Izraele
• Wikipedie FR, Ziziphus spina-christi