Jedle balzámová (Abies balsamea, (L.) Mill. 1768)

Identita

Jedle balzámová (Abies balsamea (L.) Mill., 1768), anglicky Balsam Fir, patří do čeledi borovicovitých (Pinaceae) a rodu Abies. Carl von Linné ji původně popsal jako Pinus balsamea. Philip Miller ji v roce 1768 přeřadil do rodu Abies; toto jméno je přijato dodnes. V terénu pomohou ploché jehlice bez polštářků a vzpřímené šišky, které se místo celého opadu rozpadají na stromě. ^{1 2}

Druhové jméno balsamea i české označení připomínají vonnou pryskyřici vytékající z váčků v kůře kmene. Sbírala se jako kanadský balzám. Anglické Balm of Gilead odkazuje na biblický balzám, ale může vést k záměně s nepříbuzným topolem balzámovým (Populus balsamifera), který nese stejné označení. ^{7 5}

Poznávací znaky

Siluetu druhu Abies balsamea tvoří úzká jehlancovitá až kuželovitá koruna s výrazně špičatým vrcholem. Strom běžně měří 15–21 m, výjimečně až 27 m, a dosahuje šířky 4–8 m. ⁴

Ploché měkké jehlice dlouhé až 2,5 cm hustě obklopují větévku. Nahoře jsou leskle tmavozelené, dole mají dva bílé pruhy průduchů. Po rozemnutí voní pryskyřicí, typicky pro vánoční stromek. ⁴

Hladká šedohnědá kůra mladých stromů obsahuje četné pryskyřičné váčky, z nichž při dotyku vytéká lepkavá tekutina. S věkem hnědne a šupinatí. Válcovité šišky dlouhé 5–10 cm jsou zprvu fialové, později hnědé, a stojí na větvích vzpřímeně. ⁴

Užitečná taxonomie

Pod přijatým jménem Abies balsamea se rozlišují dvě botanické variety: nominátní Abies balsamea var. balsamea a Abies balsamea var. phanerolepis Fernald. Druhá pochází z Appalačského pohoří, má nápadnější šupiny šišek a dlouho se považovala za přechodnou formu k jedli Fraserově. ¹

K historickým jménům a hlavním synonymům patří:

• Pinus balsamea L., výchozí jméno
• Abies balsamifera Michx., historické synonymum
• Abies balsamea subsp. phanerolepis (Fernald) A.E.Murray, poddruhové jméno

Pro určení je rozhodující přijaté vědecké jméno Abies balsamea. Rod Abies zahrnuje asi padesát jehličnanů severní polokoule. Od smrků rodu Picea je odlišují jehlice bez polštářků a vzpřímené šišky rozpadající se na stromě. ^{2 9}

Stanoviště a rozšíření

Domovinou jsou oblasti od Labradoru a Newfoundlandu po Albertu, na jih po Minnesotu, Wisconsin a Novou Anglii a podél Appalačského pohoří do Virginie. Jedle osídluje mokřadní sníženiny i propustné svahy jako pionýrská či spoluvládnoucí dřevina boreálních lesů a vlhkých jedlin. ^{4 8}

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody patří Abies balsamea do kategorie málo dotčených druhů. V celém severoamerickém areálu zůstává hojná a široce rozšířená, bez zjištěné hrozby vyhynutí. ⁶

Za hranicemi přirozeného areálu se pěstují hlavně zakrslé kultivary. Horká a vlhká léta jižnějších oblastí jí nevyhovují; jižně od zóny USDA 5 se její pěstování nedoporučuje. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Rozmnožování Abies balsamea odpovídá jednodomé nahosemenné dřevině: na jednom stromě rostou oddělené samčí a samičí šištice. Na jaře je opyluje vítr. Vzpřímené šišky se na podzim rozpadají přímo na stromě a uvolňují křídlatá semena, aniž by opadaly celé. ⁴

Růst jedle balzámové je spíše pomalý. Mělké kořeny omezují její stabilitu při bouřích a zvyšují riziko vývratů oproti jehličnanům s hlubokým kůlovým kořenem. ^{4 5}

Pro množení druhu slouží výsev po chladové stratifikaci semen ze zralých šišek. Zakrslé kultivary jako Hudsonia se roubují na podnož původního druhu, aby si zachovaly kompaktní vzrůst. ³

Využití a rizika

V Severní Americe patří jedle balzámová k hlavním řezaným vánočním stromkům. Cení se pro výraznou pryskyřičnou vůni a dobré držení jehlic po řezu. ⁴

Z pryskyřice sbírané v létě z váčků v kůře se získával kanadský balzám. Jeho index lomu blízký sklu umožňoval lepení mikroskopických preparátů; sloužil také k utěsnění spojů kánoí z kůry. Pupeny, vnitřní kůra a pryskyřice vstupovaly do tradičních přípravků původních obyvatel Ameriky proti rýmě, kašli a na rány. ^{5 7}

Při požití není Abies balsamea považována za jedovatou pro člověka ani domácí zvířata, ale opakovaný styk pryskyřice s kůží může dráždit. Hlavní lesnické riziko představuje obaleč smrkový: při periodických přemnoženích zbavuje stromy jehlic a hubí celé porosty. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Zahradní výběr zahrnuje zejména zakrslé formy. Hudsonia vytváří nízký rozložitý polštář bez šišek a získala ocenění Award of Garden Merit RHS. Nana je stará kulovitá forma, zatímco Piccolo představuje velmi kompaktní a vzácnou miniaturu. ³

Při určování hrozí záměna se smrky (Picea spp.), které mají pichlavé čtyřhranné jehlice na dřevnatých polštářcích. Jedle Fraserova (Abies fraseri), dlouho chápaná jako varieta jedle balzámové, se liší viditelnějšími šupinami šišek a areálem omezeným na jižní Appalače. ⁴

Anglické označení Balm of Gilead nese také nepříbuzný topol balzámový (Populus balsamifera). Nejasnost mezi těmito dřevinami odstraní až vědecké jméno.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Abies balsamea (L.) Mill. — botanický zdroj
• International Plant Names Index, Abies balsamea (L.) Mill. — botanický zdroj
• Royal Horticultural Society, Abies balsamea (Hudsonia Group) 'Hudsonia' — botanický zdroj
• Missouri Botanical Garden, Plant Finder, Abies balsamea — botanický zdroj
• Plants For A Future, Abies balsamea — botanický zdroj
• IUCN Red List of Threatened Species, Abies balsamea hodnocení — botanický zdroj
• USDA GRIN Global, taxonomický záznam, Abies balsamea — botanický zdroj
• USDA PLANTS Database, profil rostliny, Abies balsamea (ABBA) — botanický zdroj
• Tela Botanica, Abies balsamea (L.) Mill. — botanický zdroj