Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia, (Nutt.) Nutt. ex M.Roem. 1847)

Identita

Muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia (Nutt.) Nutt. ex M.Roem., 1847), také saskatoon, je opadavý keř z čeledi růžovitých (Rosaceae), příbuzný jabloním a hlohům. Druhové jméno alnifolia spojuje latinské základy pro olši a list: popisuje zubatou čepel, která olši připomíná výrazněji než listy ostatních severoamerických muchovníků. ^{1 7}

Označení saskatoon pochází z kríjského slova misâskwatōmina, které znamená plody. Město Saskatoon v Saskatchewanu získalo jméno podle ovoce, nikoli naopak. V angličtině se podle oblasti a připomínané doby sklizně používají také názvy juneberry a western serviceberry. ⁷

Poznávací znaky

Na chudé nebo suché půdě zůstává muchovník olšolistý keřem vysokým 1 až 4 m. V hluboké živné půdě může dorůst až 8 m a získat podobu malého stromu. ^{2 3}

Oválné až okrouhlé listy měří 2 až 5 cm. Okraj mají zubatý především v horní polovině čepele; tím se liší od muchovníků s jemnými zuby po celé délce listu. ⁷

Bílé květy s pěti úzkými korunními lístky o velikosti 2 až 3 cm se objevují na jaře zároveň s rašením listů nebo těsně před ním. Seskupují se do krátkých vzpřímených hroznů. ²

Drobná dužnatá malvice měří 5 až 15 mm a při dozrávání začátkem léta přechází z červené do tmavě modrofialové barvy. Sladká dužnina připomíná borůvku s mandlovým tónem typickým pro rod. ^{3 7}

Užitečná taxonomie

Dnešní kombinace Amelanchier alnifolia (Nutt.) Nutt. ex M.Roem. pochází z roku 1847. Navazuje na bazionym, který Thomas Nuttall zveřejnil již roku 1818 v jiném rodu. Při čtení botanických jmen pomohou tyto údaje:

• Aronia alnifolia Nutt., 1818, bazionym;
• Pyrus alnifolia (Nutt.) Lindl., 1821, mezilehlá kombinace;
• tři uznávané variety: Amelanchier alnifolia var. alnifolia, var. pumila (Nutt.) C.K.Schneid. a var. semiintegrifolia (Hook.) C.L.Hitchc.

Typová varieta obývá severovýchodní část areálu, pumila Skalnaté hory a Sierru Nevadu, semiintegrifolia tichomořské pobřeží. Spolehlivým určovacím základem zůstává přijímané jméno Amelanchier alnifolia. ^{1 7}

Stanoviště a rozšíření

Od Aljašky a Yukonu se původní areál táhne přes západ Kanady po severozápad a sever střední části Spojených států, od subarktického do mírného pásu. ^{1 5}

Na lesních okrajích, v křovinách a na březích toků roste v čerstvě vlhké a dobře propustné půdě. V horách vystupuje do 2 600 m na severu Kalifornie a do 3 400 m ve Skalnatých horách. ^{3 7}

Za hranicemi původního areálu se muchovník olšolistý pěstuje hlavně jako okrasný a ovocný keř, například ve Spojeném království a Francii. V metropolitní Francii není doloženo invazní zdomácnění, zatímco v některých středoevropských zemích občas uniká ze zahrad. ²

Životní cyklus a rozmnožování

Časné kvetení vystavuje květy pozdním mrazům, které se v některých oblastech mohou objevit až v květnu. Mráz v době květu ničí značnou část otevřených květů a odpovídajícím způsobem snižuje letošní sklizeň. ⁷

Po opylení včelami dozrávají plody během několika týdnů. Podle velikosti výsadby se sklízejí ručně nebo strojem. V sadech bývají řádky vzdálené 4 až 6 m, jednotlivé rostliny 0,5 až 1 m; jeden keř může plodit déle než 30 let. ⁷

Výsev přináší výsledky pomalu: semena potřebují chladovou stratifikaci a vzcházení může trvat až 18 měsíců. Oddělování kořenových výmladků v praxi poskytuje plodící rostliny rychleji. ³

Využití a rizika

Zralé plody lze jíst čerstvé, sušit nebo zpracovat na džem. Původní obyvatelé kanadských prérií je odedávna přidávají do pemikanu, tradiční směsi sušeného masa, tuku a drobného ovoce. ⁷

Z výživového hlediska plody saskatoonu poskytují vlákninu, riboflavin, biotin, železo a mangan. Jejich nutriční profil se podobá borůvkám. ⁷

Toxikologické riziko se týká listů a semen, nikoli zralého ovoce. Obsahují kyanogenní glykosidy a velké množství zvadlých listů nebo rozdrcených semen může otrávit hospodářská zvířata a koně. Riziko je doloženo zejména při pastvě. ⁴

V agrolesnictví se keř uplatňuje také v krajinných živých plotech jako větrolam a při zpevňování svahů. Uvádí se jeho využití proti erozi a při obnově břehů. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Kanadské kultivary 'Smoky' a 'Northline' převládají v komerční produkci díky sladkým plodům a dobrým výnosům. Oba patří k Amelanchier alnifolia a nejsou samostatnými druhy. ⁷

Záměnu mohou způsobit zejména:

• jiné severoamerické muchovníky s bílými jarními květy, například Amelanchier canadensis a Amelanchier laevis, které mají stromovitější vzrůst a jsou rozšířeny na východě kontinentu;
• hlohy (Crataegus), které kvetou ve stejném období, ale mají trny a suché plody s peckou, jež muchovníku chybějí;
• plané jabloně a hrušně, příbuzní ze stejné čeledi růžovitých, odlišitelní mnohem většími plody. ^{4 3}

Pro odlišení od trnitých hlohů a dalších muchovníků je spolehlivější spojit dva znaky než použít jediný: drobné dužnaté malvice o velikosti 5 až 15 mm v hroznech a listy zubaté pouze v horní polovině.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Amelanchier alnifolia (Nutt.) Nutt. ex M.Roem.
• Royal Horticultural Society, Amelanchier alnifolia, podrobnosti
• Plants For A Future, Amelanchier alnifolia
• North Carolina Extension Gardener Plant Toolbox, Amelanchier alnifolia
• USDA GRIN Taxonomy, Amelanchier alnifolia
• USDA PLANTS Database, Amelanchier alnifolia, profil druhu
• Wikipedia EN, Amelanchier alnifolia