Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida, (Thunb.) Cogn. 1881)

Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida) je jednoletá zelenina z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae), jediný druh rodu Benincasa. Tato chlupatá liána s úponky se pěstuje pro velké plody, které se ve zralosti pokrývají bílým voskovým povlakem. Jedlé a netoxické plody vydrží několik měsíců, a proto se rostlině v angličtině říká také winter melon, zimní meloun.

Číst dál
Vědecký názevBenincasa hispida
RodBenincasa
ŘádCucurbitales

Beninkasa voskonosná, Wax gourd, Ash gourd a Winter melon

Základní údaje
Toxicita
Jedlé plody, rostlina netoxická pro lidi i zvířata
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Typ listů
Opadavé
Délka života
Jednoletá
Země původu
Papua-Nová GuineaŠalomounovy ostrovy
Stanoviště
Tropické a subtropické zeleninové zahrady a pole s teplou propustnou půdou; pravá planá forma není známa.
Sezónnost
Doba kvetení
Léto
Doba sklizně
LétoPodzim
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
8/10
Doba do dospělosti
Mladé plody od 60 dní, zralé ke skladování přibližně za 150 dní
Množení
Výsev, Výsev pod krytem
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Slabá, liánu vést po opoře v závětří
Vlhkost
50–80 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Živná půda, Propustná a teplá půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.

Exteriér
Zeleninový záhon, Vytápěný skleník
Nádoby
Velká nádoba
Vzhled
Výška100–600 cmŠířka60–200 cm
Listy
Zelená
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — listy 1
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — listy 2
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — listy 3
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — listy 4
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — listy 5
Květy
ŽlutáVelikost8–10 cm
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — květy 1
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — květy 2
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — květy 3
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — květy 4
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — květy 5
Plody
ZelenáBílá
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — plody 1
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — plody 2
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — plody 3
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — plody 4
Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida): původ a využití — plody 5
Kůra
Zelená

Celosvětové rozšíření

Benincasa hispida je známá především jako pěstovaná rostlina. Populace nejbližší samovolnému výskytu rostou na Papui-Nové Guineji, Šalomounových ostrovech a v severovýchodní Austrálii. Od starověku byla domestikována v jižní a východní Asii a rozšířila se do tropických a subtropických oblastí světa. V mírném podnebí se pěstuje okrajově, především pod krytem.

  • Původní2
  • Zavlečená1
  • Papua-Nová Guinea
  • Šalomounovy ostrovy
  • Severovýchodní Austrálie

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Beninkasa voskonosná (Benincasa hispida (Thunb.) Cogn., 1881) je jednoletá zelenina z čeledi tykvovitých, Cucurbitaceae, a jediný druh rodu Benincasa. Anglická jména Wax gourd, Ash gourd a Winter melon odkazují na její nápadný plod. Ten může vážit přes 20 kg a díky bílému voskovému povlaku na zralé slupce vydrží několik měsíců bez lednice, takže poskytuje zásobu na zimu. Carl Peter Thunberg druh nejprve popsal jako Cucurbita hispida; Alfred Cogniaux jej roku 1881 přeřadil do rodu Benincasa. 1 5

Rodové jméno Benincasa zavedl roku 1818 Gaetano Savi na počest Giuseppa Benincasy, ředitele botanické zahrady v Pise v 16. století. Druhové epiteton hispida znamená v botanické latině „pokrytá tuhými chlupy“. Popisuje mladý plod, na němž vyrůstají pevné štětiny, které před úplným dozráním mizí. Voskový povlak se stává výrazným znakem až později. 5

Poznávací znaky

Popínavé stonky beninkasy jsou hranaté, silné a chlupaté. Tato jednoletá liána vytváří větvené úponky, jimiž se přichycuje k opoře, nebo se plazí po zemi na vzdálenost několika metrů. Široké, dlanitě pětilaločné listy jsou drsné na dotek a měří 10–25 cm na délku. Úponky i listy je vhodné sledovat spolu s vývojem plodu. 2 3

Na jedné rostlině vyrůstají oddělené samčí a samičí květy: druh je tedy jednodomý. Zlatožluté květy o šířce 8–10 cm se začátkem léta objevují v paždí listů. Pod samičím květem je již před opylením patrný základ malého plodu. Právě ten umožňuje odlišit samičí květ od samčího i bez detailního zkoumání jeho vnitřní stavby. 2

Zelený mladý plod nese tuhé chlupy, které vysvětlují jméno hispida. Během zrání je ztrácí a získává bílý voskový povlak, podle něhož dostala beninkasa české druhové označení. Plod může dorůst 40 cm a přesáhnout hmotnost 20 kg. Uvnitř má bílou, silnou a křupavou dužinu. Mladý a zralý plod proto mohou na první pohled působit značně odlišně. 2 4

Užitečná taxonomie

Před ustálením dnešní kombinace se druh objevoval alespoň pod čtyřmi jmény. Mezi hlavní synonyma a pěstované formy patří následující položky; první z nich je původní basionym, na němž je založena současná kombinace:

  • Cucurbita hispida Thunb., původní basionym
  • Benincasa cerifera Savi
  • Benincasa pruriens (Seem.) W.J.de Wilde & Duyfjes
  • Benincasa hispida var. chieh-qua F.C.How

Ve starší zahradnické a lékařské literatuře je dosud rozšířené jméno Benincasa cerifera, přijatým vědeckým jménem však zůstává Benincasa hispida. Varieta chieh-qua, označovaná také jako fuzzy gourd, představuje formu sklízenou velmi mladou a běžnou v kantonské kuchyni. Není samostatným druhem. Rozdílné využití mladých plodů tak samo o sobě neznamená rozdílnou druhovou příslušnost. 1 6

Stanoviště a rozšíření

Pravá planá forma Benincasa hispida není známa. Jde o pěstovanou rostlinu tropických a subtropických zeleninových zahrad a polí. Populace nejbližší samovolnému výskytu se nacházejí na Papui-Nové Guineji, Šalomounových ostrovech a v severovýchodní Austrálii. Při popisu původu je proto třeba zachovat tuto nejistotu a nezaměňovat dlouhodobé pěstování za doložený výskyt divokého předka. 3 1

Domestikace v jižní a východní Asii sahá do starověku. Dnes se beninkasa pěstuje v Indii, Číně, jihovýchodní Asii a v mnoha tropických oblastech světa. V mírném podnebí je pěstování okrajové, neboť rostlina potřebuje stálé teploty nad 25 °C. Pro většinu zahrádkářů to znamená především skleník nebo fóliovník, kde lze potřebné teplo udržet snáze. 5 3

Životní cyklus a rozmnožování

Celý životní cyklus proběhne za jediný rok a vyžaduje dostatek tepla. Semena v teplém chráněném prostředí klíčí přibližně 3 týdny. Pro dobrý růst potřebuje rostlina stálé teploty nad 25 °C. Od výsevu do úplné zralosti plodu uplyne asi pět měsíců, takže je třeba rozlišovat časnou sklizeň mladých plodů a dozrání plodů určených k uskladnění. 3

Pyl přenášejí včely ze samčích květů na samičí. Druh je samoplodný, nedostatečné opylení nebo nedostatek vody při nasazování však vede k opadu mladých plodů. Úspěšně nasazený plod rychle roste: mladý se sklízí již od 60 dní a používá podobně jako cuketa. Pro skladování zůstává na rostlině až 150 dní, aby vytvořil ochranný voskový povlak. 3

Rozmnožování probíhá výhradně výsevem semen. V mírném podnebí se na jaře vysévá v teple pod krytem a sazenice se přesazují až po odeznění nebezpečí mrazů. Rostlina nesnáší chlad ani teploty pod 15 °C. Předpěstování tedy odpovídá jejím nárokům, zatímco přesazení do studené půdy by s požadavkem na teplo nebylo v souladu. 3

Využití a rizika

Využití plodů je především kulinářské. Mladé se připravují jako cuketa, zralé se přidávají do polévek, například do kantonské polévky ze zimního melounu, nebo se kandují na sladkou pochoutku. Konzumují se také semena bohatá na olej a bílkoviny. Stupeň zralosti tak ovlivňuje zamýšlenou úpravu i to, zda má smysl plod dlouhodobě skladovat. 3

V ájurvédské tradici je plod znám jako kushmanda. Tradičně se používá při močových potížích, horečce, kašli a některých trávicích či nervových obtížích. Jde o popis tradičního využití, nikoli o náhradu lékařské rady. Samotná přítomnost takového použití v tradiční medicíně nedává důvod nahrazovat jím odborné vyšetření nebo doporučenou péči. 7

Benincasa hispida je popisována jako netoxická rostlina. Pro člověka ani zvířata není zdokumentováno žádné známé riziko. Jedlé jsou plody, mladé výhonky a semena. Tento údaj se vztahuje k určenému druhu; nezaměňujte jej s posuzováním jiné tykvovité rostliny pouze podle podobného mladého plodu. 3

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Hlavní pěstované formy patří k témuž druhu. Kulatý typ má silnou slupku vhodnou pro dlouhé skladování, zatímco protáhlý typ je běžnější pro přípravu polévek. Zvláštní formou zůstává chieh-qua, sklízená velmi mladá, ještě s měkkou chlupatou slupkou. Pěstuje se zejména ve východní Asii. Tato pěstitelská označení nepředstavují samostatné druhy. 6

Mladé plody lze zaměnit zejména s dalšími velkými pěstovanými tykvovitými rostlinami. Při určování je proto důležité sledovat nejen jejich tvar a chlupy, ale také změny během dozrávání:

  • Lagenárie (Lagenaria siceraria) mívá užší plod s výrazným krčkem.
  • Cucurbita moschata může mít na mladých plodech podobné chlupy.

Rozhodujícím znakem je bílý voskový povlak na zralé beninkase. Lagenárie ani mladé plody Cucurbita moschata tento povlak nenesou. Je proto spolehlivějším vodítkem než tvar nebo ochlupení mladého plodu, které mohou být u příbuzných rostlin podobné. Určení pouze z mladého plodu tak může být obtížnější než z plodu plně dozrálého. 2 4

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je beninkasa voskonosná jedovatá?

Ne. Není zdokumentováno žádné známé riziko pro člověka nebo zvířata. Plody, mladé výhonky i semena jsou jedlé, syrové či tepelně upravené podle stupně zralosti.

Proč mají zralé plody bílý povrch?

Přirozený voskový povlak chrání dužinu a umožňuje několikaměsíční skladování. Vzniká ke konci zrání, po ztrátě chlupů mladého plodu.

Lze beninkasu voskonosnou pěstovat v mírném podnebí?

Ano, ale pěstování zůstává okrajové. Rostlina potřebuje stálé teploty nad 25 °C, takže se obvykle předpěstovává v teple a často pěstuje ve skleníku nebo fóliovníku.

Jaký je rozdíl mezi mladým a zralým plodem?

Mladý plod je zelený, pokrytý tuhými chlupy a upravuje se jako cuketa. Zralý plod chlupy ztrácí, pokrývá se voskovým povlakem a hodí se především do polévek a pro dlouhé skladování.

Jak skladovat zralý plod beninkasy voskonosné?

Díky silné, voskové a nepropustné slupce vydrží zralý plod několik měsíců na chladném a suchém místě bez chlazení v lednici. Odtud pochází označení zimní meloun.

S čím lze beninkasu voskonosnou zaměnit?

Mladé plody lze zaměnit především s Lagenaria siceraria nebo mladými plody Cucurbita moschata. Nejspolehlivějším znakem je voskový povlak zralého plodu, který tyto druhy nemají.

Odkud beninkasa voskonosná pochází?

Původ zůstává sporný. Populace nejbližší samovolnému výskytu se nacházejí na Papui-Nové Guineji a v ostrovní jihovýchodní Asii. V jižní a východní Asii je domestikována od starověku.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.