Karonda (Carissa carandas, L. 1767)

Carissa carandas je stálezelený trnitý keř z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), původem z indického subkontinentu, kde osídluje suché křoviny a chudé půdy. Při poranění roní bílý latex. Zelené plody dozrávají déle než rok a nakonec se zbarvují tmavě purpurově až černě. V Indii se po staletí pěstuje pro nakyslé plody zpracovávané na nakládané směsi, čatní a džemy; párové trny z něj také činí neprostupný živý plot.

Číst dál
Vědecký názevCarissa carandas
RodCarissa
ŘádGentianales

Karonda, Carandas, Karaunda, Bengal currant a Carandas plum

Základní údaje
Toxicita
Netestováno; příbuzná C. macrocarpa je podle ASPCA netoxická
Náročnost péče
Nízká
Typ rostliny
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
IndieNepálSrí LankaPákistánBangladéšAfghánistán
Stanoviště
Suché křoviny, okraje porostů a chudé půdy sezonních tropů; pobřežní písky i vápenité půdy
Sezónnost
Doba kvetení
Jaro
Doba sklizně
Léto
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
6/10
Doba do dospělosti
První plody asi ve 2 letech; dozrávají 12 až 14 měsíců po nasazení
Množení
Výsev, Roubování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Dobrá, hustý trnitý keř tvoří pohledovou clonu
Vlhkost
50–80 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Lehká písčitá půda, Vápenatá půda
Zasolená půda
Tolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.

Interiér
Veranda
Vzdálenost od okna
Asi 50 cm od jižního okna u rostlin přenesených na zimu dovnitř
Exteriér
Polní živý plot, Záhon na plném slunci
Nádoby
Terakota, Těžký propustný květináč
Vzhled
Výška200–500 cmŠířka200–400 cm
Listy
Zelená
Carissa carandas: původ a využití — listy 1
Carissa carandas: původ a využití — listy 2
Carissa carandas: původ a využití — listy 3
Carissa carandas: původ a využití — listy 4
Carissa carandas: původ a využití — listy 5
Květy
BíláRůžová
Carissa carandas: původ a využití — květy 1
Carissa carandas: původ a využití — květy 2
Carissa carandas: původ a využití — květy 3
Carissa carandas: původ a využití — květy 4
Carissa carandas: původ a využití — květy 5
Plody
FialováČerná
Carissa carandas: původ a využití — plody 1
Carissa carandas: původ a využití — plody 2
Carissa carandas: původ a využití — plody 3
Carissa carandas: původ a využití — plody 4
Carissa carandas: původ a využití — plody 5
Habitus
Carissa carandas: původ a využití — habitus 1
Carissa carandas: původ a využití — habitus 2
Carissa carandas: původ a využití — habitus 3
Carissa carandas: původ a využití — habitus 4
Carissa carandas: původ a využití — habitus 5
Kůra
ZelenáHnědá
Carissa carandas: původ a využití — kůra 1
Carissa carandas: původ a využití — kůra 2
Carissa carandas: původ a využití — kůra 3
Carissa carandas: původ a využití — kůra 4
Carissa carandas: původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál zahrnuje indický subkontinent od Indie přes Nepál, Srí Lanku, Pákistán a Bangladéš po Afghánistán, od nížin po podhůří Himálaje. Pro plody a trnité živé ploty byl druh zaveden i do dalších tropických a subtropických oblastí. Zavlečený a pěstovaný výskyt je třeba odlišovat od původního areálu.

  • Původní6
  • Zavlečená4
  • Indie
  • Nepál
  • Srí Lanka
  • Pákistán
  • Bangladéš
  • Afghánistán
  • Filipíny
  • Malajsie
  • Thajsko
  • Spojené státy

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Carissa carandas (Carissa carandas L., 1767), mezinárodně známá jako karonda nebo carandas, je stálezelený trnitý keř rodu Carissa z čeledi toješťovitých (Apocynaceae). Při poranění vytéká ze stonků, listů i zelených plodů bílý latex, podobně jako u většiny rostlin této čeledi. 2 4

Vědecké jméno pochází z Linného popisu v díle Mantissa Plantarum z roku 1767. Plod připomínající malou nakyslou švestku dal vzniknout anglickému názvu carandas plum; jméno karonda je mezinárodně rozšířeným přepisem hindského názvu. 2 3

Poznávací znaky

Keřovitý vzrůst a husté větvení umožňují druhu Carissa carandas běžně dosáhnout výšky 3 až 5 m. S oporou nebo v koruně sousedního stromu může vystoupat ještě výše. Větévky nesou rovné párové trny, někdy dlouhé až 5 cm. Dobře zapojený živý plot je díky nim téměř neprostupný. 3

Vstřícné, vejčité až eliptické listy mají kožovitý, lesklý povrch a délku 2,5 až 7,5 cm. Bílé květy, na rubu často narůžovělé, se otevírají v drobných koncových vrcholících. Výrazně voní především ke konci dne. 3

Vejčitý až téměř kulatý plod měří přibližně 1,25 až 2,5 cm. Nezralý je zelený a bohatý na latex, při dozrávání přechází do tmavě purpurové až černé barvy. Uvnitř se nachází červená sladkokyselá dužnina. Zelený plod, případně plod, který po rozříznutí neroní latex, ještě není zralý. 3

Užitečná taxonomie

Pro přesné určení slouží přijaté jméno Carissa carandas L. v POWO/WCVP. Odlišuje tento druh od dalších rostlin označovaných také jako karonda. Mezi uznávaná homotypická a heterotypická synonyma patří:

  • Arduina carandas (L.) Baill., historické synonymum
  • Jasminonerium carandas (L.) Kuntze, synonymní kombinace
  • Capparis carandas (L.) Burm.f., historická kombinace
  • Carissa salicina Lam., synonymní jméno
  • Echites spinosus Burm.f., historické synonymum

Zvláštní pozornost vyžaduje Carissa congesta Wight. Anglická zahradnická literatura tímto jménem často označovala karondu, ale POWO je dnes řadí mezi synonyma jiného druhu, Carissa spinarum. Starší text o „Carissa congesta“ tedy nemusí popisovat Carissa carandas. 1

Přijaté jméno potvrzuje rovněž Tropicos při Missouri Botanical Garden a oficiální profil USDA s kódem CACA74. Jde tak o stabilní vodítko při porovnávání botanických údajů z různých jazykových oblastí. 7 8

Stanoviště a rozšíření

Indický subkontinent tvoří původní areál druhu: Indie, Nepál, Srí Lanka, Pákistán, Bangladéš a Afghánistán. Rostlina se vyskytuje od nížin po himálajské podhůří přibližně ve výškách 300 až 1 800 m. Osídluje suché křoviny, okraje porostů a chudé půdy, písčité i vápenité. 4 3

Americké oficiální sbírky zavedly druh již v roce 1912. Později se rozšířil do dalších tropických a subtropických oblastí, zejména na Floridu, kde na plném slunci prospívá na písku i vápenci. Na Filipínách a v Malajsii se pěstoval ještě dříve, na počátku 20. století. 3

Profil USDA potvrzuje zavedený výskyt ve Spojených státech, odlišný od původního indického areálu. Rostlina je zde vedena jako pěstovaná; nejde o doklad rozsáhlých zplanělých populací. 8

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení začíná v březnu, v severní Indii plody dozrávají od července do září. Semenáč poprvé plodí přibližně ve dvou letech. Jednotlivý plod pak potřebuje od nasazení do úplného zčernání více než rok. 4

Při množení převládá výsev. Stonkové řízky podle historických pokusů shrnutých Mortonovou zakořeňují špatně a nepravidelně. Roubování a vzdušné hřížení představují spolehlivější možnost, pokud je cílem zachovat vlastnosti konkrétního jedince. 3

Využití a rizika

Nezralé plody s vysokým obsahem pektinu a latexu se tradičně zpracovávají na nakládané směsi, čatní a džemy. Zralé se jedí syrové nebo z nich vzniká želé, jehož tuhnutí usnadňuje přirozený pektin. V indické lidové medicíně slouží zelený plod jako svíravý prostředek a zralý jako posilující potravina bohatá na vitamin C. 3 Studie z roku 2011 zaznamenala u potkanů účinek extraktu nezralých plodů na snížení hladiny krevního cukru. 6

Samostatné hodnocení druhu Carissa carandas u ASPCA chybí. Příbuzná Carissa macrocarpa, voskovec velkoplodý, je tam vedena jako netoxická pro psy, kočky a koně. Lepkavý latex a výrazná svíravost zelených plodů však zůstávají důvodem nejíst je před úplným dozráním. 5

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Mezinárodně dobře doložené stabilní kultivary druhu Carissa carandas nejsou běžné. Rozdíly pozorované v Indii představují především místní sadovnické výběry, nikoli široce registrované zahradnické odrůdy.

Při určování se pravidelně zaměňují tři jména:

  • Carissa spinarum má menší plody i trny a roste od Afriky po Indočínu; ke zmatkům přispívá staré jméno Carissa congesta;
  • Carissa macrocarpa, voskovec velkoplodý z jižní Afriky, má větší květy a ASPCA ji hodnotí jako netoxickou;
  • Capparis carandas je historické synonymum, které nesouvisí s dnešním rodem kaparovníků Capparis.

Zeměpisný původ společně s přijatým vědeckým jménem rozlišují oba druhy spolehlivěji než samotný název karonda. Mimo jižní Asii se pod ním totiž často prodává Carissa macrocarpa. Kontrola botanické jmenovky před nákupem může předejít překvapení při prvním dozrání plodů. 1

Hlavní zdroje

Časté otázky

Jsou plody druhu Carissa carandas jedlé?

Ano, v plné zralosti, když jsou tmavě purpurové až černé. Zelené plody jsou svíravé a obsahují lepkavý latex; používají se hlavně tepelně upravené do nakládaných směsí a džemů.

Označují karonda a carandas stejnou rostlinu?

Ano. Karonda je přepis hindského jména, který je nejběžnější v mezinárodním užití. Carandas vychází přímo z vědeckého druhového jména, které Linné použil v roce 1767.

Je Carissa carandas jedovatá pro kočky a psy?

ASPCA tento druh samostatně nehodnotí. Příbuznou Carissa macrocarpa uvádí jako netoxickou; tím však není vyloučeno místní podráždění latexem zelených plodů.

Proč plody tak dlouho dozrávají?

Od nasazení do úplného zčernání uběhne více než rok, často 12 až 14 měsíců. Zelený plod bohatý na latex, nebo plod, který při rozříznutí latex neroní, ještě není zralý.

Čím se liší od druhu Carissa macrocarpa?

Carissa macrocarpa pochází z jižní Afriky, má větší květy a červené plody a ASPCA ji řadí mezi netoxické rostliny. Carissa carandas je asijská a má menší plody, které černají.

Jak se Carissa carandas množí?

Nejspolehlivější je výsev, protože stonkové řízky špatně zakořeňují. Pro zachování vlastností konkrétní rostliny je vhodnější roubování nebo vzdušné hřížení.

Odkud Carissa carandas pochází?

Původní areál leží na indickém subkontinentu od Indie přes Nepál a Srí Lanku až po Afghánistán. Později byl druh zaveden do dalších tropických oblastí, včetně Floridy na začátku 20. století.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.