Otaheite gooseberry (Phyllanthus acidus, )


© fotografie
- fotografie 1 — (c) Nasser Halaweh, some rights reserved (CC BY), uploaded by Nasser Halaweh · cc-by · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain · Wikimedia Commons
- fotografie 3 — Wikipedia · CC BY-SA · Wikipedia
Phyllanthus acidus je keř nebo malý ovocný strom z čeledi smuteňovitých (Phyllanthaceae), jehož nejistý původ bývá nejčastěji spojován s Madagaskarem. Drobné žebrované plody jsou příliš kyselé pro konzumaci většího množství za syrova, a proto se v tropech zpracovávají hlavně na džemy, sirupy a zavařeniny.
Číst dálOtaheite gooseberry a Star gooseberry
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.
Doporučeno plné slunce, mladá rostlina snáší lehký polostín




© fotografie
(c) Nasser Halaweh, some rights reserved (CC BY), uploaded by Nasser Halaweh · cc-by
Wikimedia Commons · CC BY-SA or Public Domain
Wikipedia · CC BY-SA
Taken Nov 19, 2019 by Tela Botanica − Sylvain Piry (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Přesný původ druhu Phyllanthus acidus zůstává nejistý; nejčastější hypotéza ukazuje na Madagaskar, odkud se měl rozšířit do jihovýchodní Asie a Tichomoří. Roku 1793 byl z Timoru zaveden na Jamajku a později se rozšířil v Karibiku, Střední Americe až po jižní Mexiko, kde místy zplaněl. Dnes se hojně pěstuje v tropech, ve skutečně divokém stavu však zůstává vzácný.
- Původní1
- Zavlečená3
- Madagaskar
- Jamajka
- Havaj
- Mexiko
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Phyllanthus acidus (Phyllanthus acidus (L.) Skeels, 1909) je keř nebo malý ovocný strom rodu Phyllanthus z čeledi smuteňovitých (Phyllanthaceae). Linné jej poprvé popsal roku 1753 pod jménem Averrhoa acida. Botanik Homer D. Skeels jej v roce 1909 přeřadil do rodu Phyllanthus, čímž vzniklo jméno přijímané dnešními taxonomickými databázemi. 2 1
Anglické pojmenování Star gooseberry popisuje obrys příčně rozkrojeného plodu se šesti až osmi výraznými žebry. S evropskými rybízy ani angrešty jej nespojuje skutečná botanická příbuznost, jen kyselost plodů. Žebrovaný povrch a husté hrozny plodů již v terénu umožňují vyloučit záměnu s karambolou, jejíž větší plody rostou na větvi jednotlivě. 3 6
Poznávací znaky
Hustou rozložitou korunu nesou silné sukovité větve keře či stromku vysokého 2–9 m. Koncové větévky druhu Phyllanthus acidus, dlouhé 15–30 cm, jsou opadavé: pravidelně padají i s listy, zatímco kmen a hlavní větve zůstávají po celý rok. 4 3
Střídavé listy mají vejčitý až kopinatý tvar a délku 2–7,5 cm. Svrchu jsou sytě zelené, zespodu světlejší. Drobné narůžovělé až načervenalé květy, široké pouze 3–5 mm, se sdružují do hustých hroznů podél větévek a v paždí listů. Takové seskupení usnadňuje jejich nalezení opylujícím hmyzem. 6 3
Následující plod je zploštělý, široký 1,5–2,5 cm a opatřený šesti až osmi žebry. Při dozrávání přechází ze zelené do světle žluté, téměř bělavé barvy. Voskovitá, šťavnatá a velmi kyselá dužnina obklopuje tvrdou pecku se čtyřmi až šesti semeny. Plody jsou na větévkách hustě nahloučené do sevřených hroznů, takže druh lze rozpoznat i bez přesného počítání žeber. 3 4
Užitečná taxonomie
Za dnešním přijatým jménem Phyllanthus acidus stojí řada přeřazení: druh byl řazen do několika rodů, než se ustálilo jeho místo v čeledi Phyllanthaceae. K hlavním synonymům patří:
- Averrhoa acida L., basionym publikovaný Linném roku 1753
- Cicca acida (L.) Merr., synonymní kombinace
- Cicca disticha L., synonymní jméno
Rod Averrhoa z původního jména není blízce příbuzný dnešnímu rodu: nyní označuje druhy samostatné čeledi šťavelovitých (Oxalidaceae), například karambolu. V současných taxonomických databázích přesto Averrhoa acida znamená stejný druh jako dnes přijímané Phyllanthus acidus. Spolehlivým vodítkem proto zůstává přijaté vědecké jméno, nikoli staré rodové kombinace. 1 2 8
World Checklist of Vascular Plants spojuje popis současné kombinace s typovým materiálem z brazilského Pará. Jde o technický údaj k publikaci jména, který nelze zaměňovat s původním areálem druhu: většina botanických a zahradnických zdrojů se přiklání spíše k madagaskarskému původu. 2 3
Stanoviště a rozšíření
Nejistý původ druhu Phyllanthus acidus nejčastěji vysvětluje hypotéza o Madagaskaru. Odtud se měl rozšířit do Východní Indie a přes Indický oceán na Réunion a Mauricius, než překonal Tichý oceán. 3 6
Z Timoru byl strom v roce 1793 zaveden na Jamajku, což otevřelo cestu jeho šíření po Karibiku a Střední Americe. Později místy zplaněl v jižním Mexiku. Ve většině dnešního areálu přesto zůstává především pěstovanou ovocnou dřevinou, nikoli spontánně rostoucím druhem. 3
V tropech roste na různých půdách s pH 5,5–7,5, pokud zůstávají mírně vlhké, v Salvadoru až do výšky přibližně 900 m. V sušším subtropickém podnebí plodí ještě u Tampy na Floridě, kde však není považován za původní ani za druh zplanělý ve volné přírodě. 3 5
Životní cyklus a rozmnožování
Převážně jarní a letní kvetení přechází za příznivého podnebí v plodnost obvykle od května do října. Malé narůžovělé květy opyluje hmyz, poté se z nich vytvářejí hrozny žebrovaných plodů. 6
Od výsevu k první vydatnější sklizni často uplynou 3–4 roky. Řízkování nezdřevnatělých větévek a vzdušné hřížení tuto dobu zkracují. Technicky náročnější roubování je vyhrazeno nejintenzivnější komerční produkci. 3
Pravidelný opad koncových větévek a následné obrůstání určují roční rytmus stromu a obnovují místa kvetení. Ztráta celých větévek nesignalizuje nemoc ani nedostatek vody, ale odpovídá běžnému životnímu cyklu tohoto druhu. 4
Využití a rizika
Kuchyňské zpracování převažuje nad přímou konzumací. Plod je příliš kyselý, aby se jedl ve větším množství samotný; podle oblasti se mění v džem, sirup, čatní nebo zavařeninu s cukrem či solí. V Indii a Indonésii se také vaří mladé listy jako listová zelenina. 3 7
Zralé plody nejsou evidovány jako toxické pro kočky, psy ani koně. Kořen a kyselý latex se však tradičně popisují jako projímavé. Kořen býval v Malajsii historicky spojován dokonce s otravami: toto riziko se týká specifických přípravků, nikoli běžné konzumace zralých plodů. 3
V tradiční medicíně se listy používaly jako obklady proti revmatickým bolestem, semena jako projímadlo a kořeny jako močopudný prostředek. Pevné dřevo po ošetření někdy slouží k výrobě drobných užitkových předmětů. Strom se přesto pěstuje především pro plody. 3
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Pěstované formy odlišuje především kyselost plodů, nikoli výrazné botanické rozdíly. Nejběžnější kyselá forma, určená hlavně ke zpracování, existuje vedle sladší formy, někdy konzumované za čerstva v jihovýchodní Asii. Před výsadbou má smysl ověřit úplné vědecké jméno, protože obchodní označení se mezi oblastmi značně liší. 3
Nejčastěji dochází k záměně s blízce příbuznou smutní lékařskou (Phyllanthus emblica), zvanou amla. Její hladké nežebrované plody rostou na větvi jednotlivěji, na rozdíl od hustých hroznů druhu Phyllanthus acidus. Vzdálenější záměna je možná s karambolou, Averrhoa carambola, jejíž mnohem větší plod má na řezu pravidelný hvězdicovitý obrys. 4
Velikost a poloha plodů na větvi, počet žeber i seskupení do hroznů jsou pro rozpoznání druhu Phyllanthus acidus mezi sousedními tropickými ovocnými dřevinami spolehlivější než samotný obchodní název.
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Phyllanthus acidus (L.) Skeels
- International Plant Names Index, Phyllanthus acidus (L.) Skeels
- Purdue University NewCROP, Morton, Otaheite Gooseberry
- Missouri Botanical Garden Plant Finder, Phyllanthus acidus
- Florida Plant Atlas, Phyllanthus acidus
- Monaco Nature Encyclopedia, Phyllanthus acidus
- Fruitiers.org, Phyllanthus acidus, ovocná dřevina
- USDA GRIN Global Taxonomy, Phyllanthus acidus (L.) Skeels
Časté otázky
Je Phyllanthus acidus jedovatý?
Zralý plod není evidován jako toxický pro kočky, psy ani koně. Kořen a latex jsou však tradičně popisovány jako projímavé a ve vysokých dávkách dráždivé; jejich užívání se liší od běžné konzumace plodu.
Proč jsou plody tak kyselé?
Dužnina druhu Phyllanthus acidus je přirozeně velmi kyselá a za syrova se jí málokdy větší množství. Hodí se především na džem, sirup, čatní nebo konzervování s cukrem či solí.
Proč opadávají celé části větviček?
Dlouhé koncové větévky druhu Phyllanthus acidus jsou opadavé a pravidelně se oddělují i s listy. Tím se strom liší od prostého stálezeleného olistění i od opadávání jednotlivých listů.
Odkud Phyllanthus acidus skutečně pochází?
Původ zůstává nejistý. Nejčastěji uváděná hypotéza ukazuje na Madagaskar, odkud se měl druh rozšířit do jihovýchodní Asie a Tichomoří, než byl v roce 1793 zaveden do Karibiku.
S čím se Phyllanthus acidus zaměňuje?
Nejčastěji se smutní lékařskou, Phyllanthus emblica, blízkým příbuzným s hladkým nežebrovaným plodem, který není na větvi tak hustě nahloučený. Nejspolehlivějším vodítkem zůstává počet žeber plodu.
Za jak dlouho lze čekat první sklizeň?
Semenáč často poskytne první vydatnější úrodu za 3–4 roky. Řízkování nebo vzdušné hřížení tuto dobu oproti prostému výsevu zkracuje.
Využívá se také dřevo?
Po správném ošetření je dřevo pevné a někdy slouží na drobné užitkové předměty. Strom však zůstává příliš malý a cenný svými plody, aby byl využíván jako stavební dřevina.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.



