Svída krvavá (Cornus sanguinea, L. 1753)

Identita

Svída krvavá (Cornus sanguinea L., 1753) je opadavý keř rodu Cornus z čeledi dřínovitých (Cornaceae). Druhové jméno sanguinea popisuje mladé větve, které se od podzimu barví krvavě červeně a zůstávají barevné celou zimu, zvláště na slunci. Stejnou vlastnost vystihuje i české jméno. ^{3 7}

V polních živých plotech a lesních lemech vytváří hustý keř vysoký 1,5 až 4 m. Staré volně rostoucí exempláře mohou dosáhnout až 5 m. Francouzské označení „bois puant“, tedy páchnoucí dřevo, odkazuje na nepříjemný pach květů a čerstvě nařezaného dřeva. Pach tak může pomoci s určením i mimo dobu kvetení. ^{4 8}

Poznávací znaky

Vstřícné listy svídy krvavé mají vejčitý až eliptický tvar, délku 4 až 10 cm a krátký řapík. Zřetelné postranní žilky se obloukovitě stáčejí k vrcholu čepele, ale přímo do něj nedosahují. Tento znak rodu Cornus pomáhá vyloučit podobně olistěné keře. ⁴

Drobné bílé květy se otevírají od května do června v plochých chocholičnatých květenstvích. Jejich pach bývá označován za odpudivý. S okrasným vzhledem květenství sice neladí, sám však představuje užitečný poznávací znak. ^{5 4}

Kulovité peckovice měří přibližně 6 až 8 mm. Zprvu jsou zelené, při dozrávání od srpna do září černofialové a seskupené v malých svazečcích. Listy se na podzim často zbarvují purpurově červeně, takže keř na konci sezony působí ještě výrazněji. ^{3 4}

Užitečná taxonomie

U druhu Cornus sanguinea L., přijímaného POWO/WCVP, se podle geografického rozšíření rozlišuje několik poddruhů. Cornus sanguinea subsp. australis (C.A.Mey.) Jáv. roste ve střední a východní Evropě, zatímco Cornus sanguinea subsp. cilicica (Wangerin) D.F.Chamb. v Turecku a Libanonu. ¹

Historická synonymika obsahuje také řadu botanických variet a forem. Mnohé představují pouze odchylky v olistění nebo tvaru keře bez samostatného zahradnického statusu:

• Cornus sanguinea var. variegata Weston, varieta uváděná v historické synonymice;
• Cornus sanguinea f. viridissima Dieck, forma uváděná v historické synonymice;
• Cornus sanguinea var. atrosanguinea V.Gibbs, další historicky uváděná varieta.

Ve starých katalozích se objevuje i jméno Svida sanguinea. Tento rod se dnes zahrnuje do rodu Cornus a mimo nejstarší botanickou literaturu se používá zřídka. ¹

Stanoviště a rozšíření

Přirozené rozšíření svídy krvavé zahrnuje mírné pásmo Evropy a západní Asii od jižní Skandinávie a Spojeného království po Kavkaz a Libanon. Druh osídluje polní živé ploty, lesní okraje a vápnomilné křoviny, místně také pobřežní porosty olše šedé podél vodních toků. ^{3 8}

Švýcarské hodnocení řadí svídu krvavou mezi málo dotčené druhy. Roste tam od pahorkatin po nižší horské polohy na svěží, neutrální až zásadité půdě na světlejších stanovištích. Mimo původní areál se vysazuje především pro zimní barvu větví. V Litvě a Lotyšsku jsou zdomácnělé populace poddruhu australis místy plodné a stromovité. Sledují se kvůli riziku šíření; základní druh přitom jinde v Evropě není veden na seznamu invazních druhů. ^{8 6}

Životní cyklus a rozmnožování

Od května do června rozkvétají květenství s mnoha drobnými oboupohlavnými květy. Některé samotářské včely rodu Andrena, specializované na Cornus, závisejí při dokončení svého cyklu na tomto časném kvetení, ještě před rozkvětem většiny ostatních keřů v živých plotech. ⁴

Zrání peckovic probíhá od srpna do září. Ptáci konzumují dužninu navzdory její hořkosti a roznášejí semena v době, kdy jiné keře v živých plotech ještě nemají plody. Pecka po průchodu trávicím traktem často klíčí opožděně. Při výsevu je třeba počítat s několikaměsíční chladovou stratifikací a někdy s více než ročním čekáním na vzejití. ³

Při pěstování zakořeňují podzimní dřevité řízky rychleji a spolehlivěji, než vzcházejí semena, a dobré zakořenění lze očekávat již následující jaro. Keř přirozeně tvoří výmladky od báze a rozrůstá se v hustý trs. Proto v neřezaném živém plotu vznikají souvislé houštiny; pro udržení rozměrů je třeba výmladky každoročně odstraňovat. ³

Využití a rizika

Ohebné načervenalé mladé větve se dlouho používaly ve venkovském košíkářství, například ve francouzských oblastech Perche, Burgundsko a Alsasko. Místy se tato tradice zachovala při výrobě úvazků a malých košíků. Z tvrdého hustého dřeva se vyřezávaly také kolíky, vřetena a násady nástrojů. ⁶

Syrové peckovice jsou mírně toxické. Asi tucet plodů může podle citlivosti člověka vyvolat zažívací obtíže, případně i srdeční nebo ledvinové potíže. Listy nesou mikroskopické chlupy ve tvaru T s uhličitanem vápenatým a při opakovaném kontaktu mohou dráždit kůži. ASPCA druh neuvádí; zaměřuje se zejména na běžné pokojové a nádobové rostliny. ^{9 3}

Lisováním semen se získává olej, který je po rafinaci jedlý. Dříve se dlouho používal při výrobě mýdel a před elektrifikací venkova i ke svícení. Toto využití zaniklo a nahradily je oleje z velkoplošně pěstovaných plodin. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Kultivar 'Midwinter Fire' nabízený školkami vyniká dvoubarevnými letorosty: u báze jsou oranžové, nahoře zářivě červené. 'Winter Flame' má podobný efekt s větším podílem žluté, ale kontrast není tak výrazný. Oba vyžadují pravidelný silný řez, aby se barevné mladé dřevo obnovovalo. ⁵

Při určování je vhodné odlišit následující druhy:

• Cornus mas, dřín obecný, má protáhlé červené jedlé plody, výrazně odlišné od kulovitých černých peckovic C. sanguinea;
• Sambucus nigra, bez černý, má složené listy a převislé skupiny plodů, nikoli plochá chocholičnatá květenství;
• Rhamnus cathartica, řešetlák počistivý, se pozná podle střídavých listů a někdy trnitých větví, znaků chybějících u C. sanguinea.

Výmladkový růst, zimní zbarvení větví a vstřícné listy s obloukovitou žilnatinou patří k nejspolehlivějším znakům druhu Cornus sanguinea. V terénu pomáhají s určením i mimo dobu kvetení a plodnosti. ⁴

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Cornus sanguinea L.
• Royal Horticultural Society, Cornus sanguinea
• Plants For A Future, Cornus sanguinea
• North Carolina Extension Gardener Plant Toolbox, Cornus sanguinea
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Cornus sanguinea
• Tela Botanica eFlore / BDTFX, Cornus sanguinea
• Trees and Shrubs Online (International Dendrology Society), Cornus sanguinea
• Info Flora, Cornus sanguinea
• Toxiplante, monografie Cornus sanguinea (svída krvavá)