Mediterranean medlar (Crataegus azarolus, L. 1753)

Identita

Crataegus azarolus (Crataegus azarolus L., 1753) je trnitý keř nebo malý strom z čeledi růžovitých (Rosaceae). Carl von Linné jej popsal roku 1753 a POWO toto jméno dosud přijímá. Zatímco hloh jednosemenný bývá součástí obranných živých plotů, tento druh se pěstuje v ovocných sadech pro azaroly. V jižní Francii se jejich plodům lidově říká pommette. ^{1 3}

Francouzské názvy azarole pro plod a azarolier pro strom vznikly z arabského za'rur přes italské azzeruolo. Rodové jméno Crataegus souvisí s řeckým kratos, tedy „síla“. Odkazuje na proslulou tvrdost dřeva těchto trnitých stromů. Jednotlivá jazyková pojmenování tak připomínají buď cestu ovocného názvu mezi jazyky, nebo vlastnost dřeva. ^{4 5}

Poznávací znaky

Druh Crataegus azarolus dorůstá jako keř či malý strom až 10 m. Roste pomalu a ve srovnání s jinými hlohy je málo trnitý. Střídavé trojúhelníkovité listy měří 3–7 cm a jsou členěné do 3–5 laloků. Svrchu jsou jasně zelené, na rubu mají šedavé měkké ochlupení. ²

Bílé květy v chocholících se otevírají přibližně v červnu. Jsou oboupohlavné a vydávají nepříjemný pach, často přirovnávaný k rybině. Tento pach přitahuje k opylování hlavně mouchy, spíše než včely. Výrazné kvetení proto nemusí provázet stejná skladba návštěvníků jako u příjemně vonících ovocných dřevin. ²

Plody zvané azaroly mají průměr 2–4 cm a podle kultivaru jsou červené nebo žluté. Obsahují více semen; francouzské zdroje nejčastěji uvádějí tři. Dobře zakořeněný dospělý strom může za sezónu dát až 25 kg ovoce. Tato velikost i možný výnos vysvětlují jeho uplatnění v ovocných sadech. ^{3 2}

Užitečná taxonomie

V systému POWO je Crataegus azarolus L. přijatým jménem druhu čeledi růžovitých s původním areálem od Středomoří po Írán. Stejně jako u řady jiných hlohů byly místní formy dlouho vymezovány jako variety. Na této vnitrodruhové úrovni jsou dosud přijímány Crataegus azarolus var. azarolus, Crataegus azarolus var. chlorocarpa (Moris) K.I.Chr. a z Turecka popsaná Crataegus azarolus var. senobaaensis Dönmez. ^{1 7}

Jméno Crataegus oxyacantha var. azarolus (L.) Lam. je dnes synonymem, ale dlouho přispívalo k záměnám s komplexem běloplodých hlohů. Při orientaci mezi různými taxonomickými úrovněmi je rozhodující přijaté vědecké jméno. Jeho identitu potvrzuje také druhový záznam v databázi GBIF. ^{8 7}

Stanoviště a rozšíření

Středomoří až po Írán tvoří původní areál Crataegus azarolus. Zahrnuje Španělsko, Itálii, Řecko, Kypr, Turecko, Levantu, Irák a Írán i populace v severní Africe. Druh osidluje suché svahy a hory, světlé lesy a živé ploty v podnebí středomořského typu. Nejde tedy pouze o rostlinu vysazených ovocných sadů. ^{1 2}

Mimo přísně vymezený původní areál má význam především jako pěstovaný ovocný strom, zvláště v jižní Francii. Snáší vápenitou i písčitou půdu, pokud je dobře odvodněná. Právě tato půdní tolerance pomohla rozšířit pěstování daleko za původní oblast, aniž by byl druh hodnocen jako invazní. ^{2 3}

Pro úspěšnou plodnost je podnebí důležitější než samotný druh půdy. Teplé suché léto tvorbu plodů podporuje, chladné či vlhké ji omezuje i u dobře ujmutého stromu. V chladnějších oblastech může strom bez obtíží růst, ale kvete a plodí nepravidelněji než při plném středomořském oslunění. ²

Životní cyklus a rozmnožování

Konec jara, přibližně červen, je dobou kvetení. Pach květů směřuje opylování hlavně k mouchám a méně ke včelám. Plody dozrávají koncem léta; při sklizni mají být pevné a plně vybarvené. Termín zralosti je tak třeba odlišovat od dřívějšího období, kdy strom stojí v květu. ²

Semena obtížně klíčí bez dvojí stratifikace: nejprve teplé při 15 °C, potom chladné při 4 °C. Každá fáze trvá asi tři měsíce, a přesto se na vzejití může čekat až 18 měsíců. Semenáče začínají plodit teprve za 5–8 let. Roubování na podnož tuto dobu podstatně zkracuje a zachovává znaky vybraného kultivaru. ²

Dlouhé čekání na vyklíčení vysvětluje, proč tradiční sady stojí téměř vždy na roubovaných stromech, nikoli na přímém výsevu. Nejběžnější podnoží je semenáč samotného Crataegus azarolus. Roubování mezi jedinci stejného druhu omezuje neslučitelnost a usnadňuje ujmutí po výsadbě. Pro zachování vybrané ovocné odrůdy je proto praktičtější než spoléhání na semenáče. ²

Využití a rizika

Pevná, mírně nakyslá dužnina se jí syrová nebo vařená v džemu a želé; plody slouží i k výrobě pálenky. Jsou bohaté na flavonoidy a vitaminy A a C. V dobách nouze se semena někdy pražila jako náhražka kávy. Sušené květy se v tradičním léčitelství užívaly v nálevu při vysokém tlaku a poruchách spánku; jde o popis historického využití. ^{3 2}

Pro běžnou konzumaci plodů není uváděno zvláštní nebezpečí. ASPCA řadí rod Crataegus, do něhož tento hloh náleží, mezi rostliny netoxické pro kočky, psy a koně. Stejně jako u mnoha růžovitých dřevin s malvicemi je přesto rozumné nerozkousávat tvrdé pecičky v plodu. Jedlá dužnina a pecičky tedy nejsou při konzumaci totéž. ^{2 6}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Od plané formy se liší několik ovocných kultivarů. 'Blanche d'Italie' a 'Rouge d'Italie' patří k nejběžnějším ve středomořských sadech a byly vybírány podle barvy plodů. 'Monstruoso' se pěstuje pro zvlášť velké ovoce vhodné ke konzervování. 'Orihuela' označuje španělskou formu spojenou s východem Pyrenejského poloostrova. Jednotlivé názvy proto rozlišují konkrétní ovocné selekce, nikoli jiné botanické druhy. ^{3 4}

Nejčastěji lze druh zaměnit s hlohem jednosemenným (Crataegus monogyna). Ten má plody velké pouze 6–11 mm a v nich jedinou pecičku. Crataegus azarolus má plody podstatně větší a s více semeny. Mišpule obecná (Mespilus germanica) se naproti tomu pozná podle hnědého plodu s širokým vytrvalým kalichem, výrazně odlišného od červené či žluté azaroly. ³

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Crataegus azarolus L.
• Plants For A Future, Crataegus azarolus databázový záznam
• Wikipédia (FR), Crataegus azarolus
• Wikipedia (DE), Azaroldorn
• Wikipedia (IT), Crataegus azarolus (azzeruolo)
• ASPCA, Hawthorn (Crataegus) záznam o toxicitě
• Integrated Taxonomic Information System, Crataegus azarolus
• GBIF, Crataegus azarolus stránka druhu