Tykvice stříkavá (Ecballium elaterium, (L.) A.Rich. 1824)

Identita

Tykvice stříkavá (Ecballium elaterium (L.) A.Rich., 1824) je jediným druhem rodu Ecballium z čeledi tykvovitých (Cucurbitaceae). Carl von Linné ji popsal již roku 1753 pod jménem Momordica elaterium. Achille Richard ji v roce 1824 přeřadil do rodu Ecballium. Toto spojení rodového a druhového jména se od té doby nadále přijímá. ^{1 5}

Řecké sloveso ekballein znamená vyhodit ven. Rodové jméno tak přímo vystihuje chování zralého plodu, který při sebemenším dotyku prudce vystříkne obsah a vymrští semena. Označení elaterium původně patřilo sušené šťávě z plodu. Ta sloužila od antiky jako projímadlo, ještě než se výraz stal součástí vědeckého jména samotné rostliny. ⁶

Poznávací znaky

Plazivé lodyhy Ecballium elaterium jsou porostlé drsnými chlupy a dosahují délky 50 cm až 1,50 m. Rozkládají se po zemi, nikdy nešplhají. Pro určení v terénu je zásadní jediný znak: na rozdíl od většiny tykvovitých rostlina nemá žádné úponky, a to v žádném stadiu svého růstu. ^{3 2}

Srdčité dužnaté listy mají šedozelenou barvu a drsný povrch s krátkými chlupy. Rostlina je jednodomá, tedy nese samčí i samičí květy na témže jedinci. Světle žluté samčí květy jsou seskupené v malých hroznech, zatímco samičí vyrůstají jednotlivě. Zvonkovité květy dosahují průměru 18 až 20 mm. ²

Vejčitý plod s krátkými osténky měří 4 až 5,5 cm na délku a přibližně 2,5 cm na šířku. Jakmile dozraje, odtrhne se při nepatrném tlaku od stopky a prudce vystříkne šťávu plnou semen. Právě toto nápadné chování umožňuje rostlinu při dozrávání plodů spolehlivě poznat. ^{2 8}

Užitečná taxonomie

Přijaté jméno Ecballium elaterium (L.) A.Rich. označuje jediný uznávaný druh monotypického rodu Ecballium. Rozlišují se dva poddruhy: Ecballium elaterium subsp. elaterium je jednodomý a rozšířený od Kanárských ostrovů po Írán. Ecballium elaterium subsp. dioicum (Batt.) Costich je dvoudomý, se samčími a samičími rostlinami oddělenými. Je omezen na jih Pyrenejského poloostrova a severozápad Afriky. ^{5 1}

V regionálních květenách se stále objevují synonyma z 19. století, zejména Ecballium officinale T.Nees, Ecballium officinarum Rich. ex M.Roem. a Ecballium purgans Schrad.. Všechna se vztahují k témuž přijímanému druhu. Rozdílné jméno ve starší literatuře tedy samo o sobě neznamená jinou rostlinu. ¹

Taxonomicky druh patří do řádu Cucurbitales spolu s pěstovanými okurkami, melouny a tykvemi. Obsah kukurbitacinů je ale podstatně vyšší: v plodu dosahuje až 3,84 % suché hmotnosti. U pěstovaných zeleninových druhů čeledi tykvovitých zůstává podíl těchto hořkých látek pod 0,3 %. Podobnost s jedlou zeleninou proto není známkou poživatelnosti. ⁶

Stanoviště a rozšíření

Od Kanárských ostrovů až po Írán se rozkládá původní areál zahrnující celé Středomoří a severní Afriku. Tykvice osidluje úhory, rumiště, suché svahy a okraje cest, téměř vždy na plném slunci a v chudé půdě. Obnažený povrch umožňuje rychlé klíčení a nepřítomnost již zapojené vegetace dává semenáčkům prostor bez silné konkurence. ^{4 3}

Za hranice původního areálu se druh dostával jako zahradní kuriozita nebo náhodně s dováženým dobytkem. V Austrálii zdomácněl již počátkem 20. století a dodnes tam podléhá regulační kontrole. Zdomácnění je uváděno také v Kalifornii a dalších oblastech se středomořským typem podnebí; australská regulace se vztahuje právě k této zemi. ⁴

Životní cyklus a rozmnožování

Květy se objevují od června do srpna. U nominátního poddruhu jsou samčí a samičí květy oddělené, ale vyrůstají na téže rostlině. Plody následně dozrávají od srpna do října. Právě v tomto období je jejich vystřelovací mechanismus plně funkční a zralý plod reaguje na nepatrné mechanické podráždění. ²

Několik dní před vystřelením se objem plodu zmenšuje, zatímco nosná stopka mohutní. Její poloměr naroste asi o 20 % a délka přibližně o 45 %, aniž by celý útvar získal na hmotnosti. Vnitřní tekutina tedy přechází z plodu do stopky. Tento přesun byl u druhu poprvé podrobně zdokumentován. ⁸

Při dotyku se stopka během přibližně třiceti milisekund odtrhne. Plod vystříkne šťávu rychlostí asi 16 až 20 metrů za sekundu při rozdílu tlaku přibližně 1,7 baru. Semena dopadají až 10 metrů od mateřské rostliny, což odpovídá zhruba 250násobku délky samotného plodu. Krátký výstřik tak významně rozšiřuje prostor pro jejich rozptýlení. ⁸

Využití a rizika

Sušená šťáva z plodů, historicky označovaná jako elaterium, sloužila více než dva tisíce let jako silné projímadlo při otocích ledvinného nebo srdečního původu. Použití je stále zaznamenáno v některých tradičních tuniských, alžírských a tureckých lékopisech. Nejde o bezpečný domácí prostředek: předávkování vedlo k těžkým zánětům žaludku a střev, někdy i k úmrtí. ⁶

Jedovatost celé rostliny způsobují kukurbitaciny, hořké triterpeny koncentrované hlavně v plodech. Zasažení oka vyvolá během několika minut zánět spojivek, otok okolí oka a eroze rohovky. U sedmdesátiletého zemědělce ustoupily obtíže po výplachu a místních kortikoidech za čtyři dny. Náhodné požití může vyvolat zvracení, zrychlený tep a v krajních případech křeče. ^{7 6}

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U druhu Ecballium elaterium nejsou uznány žádné zahradnické kultivary. Jde o planou rostlinu, která nebyla šlechtěna jako okrasná plodina ani pro konzumaci. Přítomnost v zahradě jako botanické kuriozity proto nelze zaměňovat za šlechtění k bezpečnému potravinovému využití. ³

Nejzávažnější záměnou jsou mladé rostliny zeleninových tykvovitých, například Cucumis sativus a Cucurbita pepo. Ty rychle vytvářejí úponky, které u Ecballium elaterium chybějí v každém věku. Momordica charantia, do jejíhož rodu byl druh původně řazen, má podlouhlé bradavičnaté plody bez vystřelování. Citrullus colocynthis je rovněž jedovatý kvůli kukurbitacinům, ale jeho kulovitý plod se tlakem neotevírá. ¹

Rozhodujícím poznávacím znakem zůstává chování zralého plodu. Plod, který se při nepatrném dotyku odtrhne a prudce vystříkne svůj obsah, ukazuje na tykvici stříkavou. Žádná jiná rostlina středomořského okolí tento nápadný způsob reakce zralého plodu nesdílí.

Hlavní zdroje

• International Plant Names Index (Kew), Ecballium elaterium (L.) A.Rich.
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Ecballium elaterium
• Plants For A Future, Ecballium elaterium
• USDA PLANTS Database, Ecballium elaterium (L.) A. Rich.
• USDA GRIN Taxonomy, rod Ecballium
• PMC, Tykvice stříkavá, aktualizovaný chemický a farmakologický profil
• PMC, Keratokonjunktivitida a otok okolí očí po kontaktu s Ecballium elaterium
• PMC, Mechanismus vystřelování semen tykvice stříkavé