Balmín metlatý (Leptospermum scoparium, J.R.Forst. & G.Forst. 1776)

Identita

Balmín metlatý (Leptospermum scoparium J.R.Forst. & G.Forst., 1776), známý také jako manuka či mānuka, je stálezelený keř nebo menší strom rodu Leptospermum z čeledi myrtovitých (Myrtaceae). Popsali jej přírodovědci Johann Reinhold Forster a Georg Forster v roce 1776 při druhé plavbě kapitána Cooka Tichomořím. ¹

Cookova posádka při této výpravě zalévala aromatické listy vodou jako náhražku čaje, který neměla k dispozici. Odtud pochází anglické jméno tea tree. Název manuka je maorského původu a v zahradnické i vědecké literatuře je jednoznačnější než anglická jména tea tree a broom tea-tree, která se používají zaměnitelně a mohou vést k záměnám s jinými myrtovitými. ^{7 6}

Poznávací znaky

Hustý vzpřímený keř Leptospermum scoparium bývá v zahradách vysoký 50 cm až 2,5 m, zatímco ve volné přírodě může za příznivých podmínek dosáhnout až 10 m. Červenohnědá borka se odlupuje v tenkých papírovitých proužcích, na rozdíl od delších a tužších pruhů příbuzné kānuky. ^{5 7}

Drobné střídavé listy, kratší než 2 cm, jsou kopinaté, kožovité a zakončené pichlavou špičkou; po rozemnutí výrazně aromaticky voní. Jednotlivé květy jsou u plané formy bílé, u řady kultivarů růžové nebo červené. Otevírají se na jaře a v létě a jejich pět zaoblených korunních lístků obklopuje středové tyčinky, často tmavě červeně zbarvené. ^{2 7}

Uzavřené dřevnaté tobolky zůstávají po odkvětu přichycené na větvích manuky několik sezon. U kānuky se naopak během několika měsíců otevřou a opadají. Přetrvávající tobolky jsou v terénu nejspolehlivějším rozlišovacím znakem těchto dvou druhů, zřetelnějším než tvar listů či barva květů. ⁷

Užitečná taxonomie

POWO/WCVP přijímá jméno Leptospermum scoparium J.R.Forst. & G.Forst. U druhu bylo neobvykle mnoho vnitrodruhových forem popsáno samostatnými jmény, dnes téměř všechna považovanými za synonyma:

• Leptospermum scoparium var. incanum Cockayne, historická varieta
• Leptospermum scoparium var. eximea B.L.Burtt, historická varieta
• Leptospermum scoparium f. angustifolium Miq., historická forma
• Leptospermum rotundifolium var. scoparium Maiden & Betche, starší varietní jméno
• Leptospermum myrtifolium W.T.Aiton, synonymní jméno

Novozélandské a australské formy z opačných břehů Tasmanova moře byly dlouho pojímány jako dvě odlišné populace. POWO je dnes přes doložené rozdíly mezi oběma oblastmi sdružuje pod jediné binomické jméno. Stabilním vodítkem proto zůstává přijaté vědecké jméno Leptospermum scoparium. ¹

Stanoviště a rozšíření

Přirozený areál Leptospermum scoparium zahrnuje Nový Zéland, od Severního a Jižního ostrova po Stewartův ostrov a Chathamské ostrovy, a jihovýchodní Austrálii. Druh osídluje pobřežní vřesoviště, rašeliniště, říční břehy a chudé půdy od hladiny moře do 1 800 m nadmořské výšky. ^{7 1}

Po požáru, těžbě nebo sesuvu půdy působí manuka na Novém Zélandu jako pionýrská dřevina. Během několika let zarůstá holou půdu a svým stínem vytváří úkryt, v němž se mohou uchytit pomaleji rostoucí lesní dřeviny. Těm pak postupně uvolňuje místo. ⁷

Pěstování pro okrasu i produkci medu rozšířilo manuku mimo původní areál, kde také místy zdomácněla. Příkladem je Havaj, na níž je považována za invazní. Ve Francii a Spojeném království naopak zůstává zahradní rostlinou; samovolné zdomácnění tam dosud není doloženo. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Na severní polokouli kvete manuka v zahradách na jaře a v létě, od května do července. Květy bohaté na nektar přitahují rozmanité včely i další opylující hmyz; včely z tohoto nektaru vytvářejí manukový med. ²

Pověst manukového medu souvisí s vysokým obsahem methylglyoxalu, antibakteriální sloučeniny vznikající přirozenou přeměnou dihydroxyacetonu obsaženého v nektaru. Koncentrace se mezi sklizněmi výrazně liší a určuje hodnocení v obchodním systému Unique Manuka Factor. ⁸

K množení manuky slouží především výsev a řízkování polovyzrálých větévek odebraných na konci léta. Četná drobná semena si před uvolněním z dřevnatých tobolek zachovávají klíčivost několik let. ⁶

Využití a rizika

Kromě medu poskytuje manuka silici se zkoumanými antibakteriálními vlastnostmi, využívanou v kosmetice a aromaterapii. Z tvrdého načervenalého dřeva Maorové tradičně vyráběli pádla, zbraně a stavební sloupy; nepromokavou borkou pokrývali střechy. ⁷

Manuka není uváděna jako jedovatá pro kočky, psy či koně. V aromatických listech nejsou známy látky nebezpečné při náhodném požití, což ji odlišuje od mnoha dalších okrasných keřů bohatých na silice. ⁵

Pro zahradní pěstování vyžaduje manuka plné slunce a lehkou, dobře propustnou kyselou až neutrální půdu. Hlavní příčinou chřadnutí je stojatá voda v zimě, která zakořeněnou rostlinu ohrožuje více než chlad či sucho. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Školky nabízejí řadu kultivarů vybraných pro kompaktní růst či barvu květů. 'Kiwi' ze skupiny Nanum vytváří nízký polštář s růžovými květy. 'Red Damask' s tmavě červenými plnými květy získal ocenění Award of Garden Merit od RHS a 'Nichollsii Nanum' spojuje tmavě nachové listy s červenými květy. ^{3 4}

Nejčastější záměnou je kānuka (Kunzea ericoides), dříve řazená do stejného rodu. Má měkčí listy bez pichlavé špičky, menší a mnohem početnější květy v květenství, borku odlupující se v dlouhých tuhých pruzích a tobolky, které se při dozrání otevírají, místo aby zůstávaly uzavřené na rostlině. ⁷

Anglické jméno tea tree může vést také k záměně s Melaleuca alternifolia, jinou australskou myrtovitou rostlinou. Právě z ní pochází silice prodávaná v lékárnách jako tea tree oil. S manukou sdílí toto označení, ale patří k jinému rodu.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Leptospermum scoparium J.R.Forst. & G.Forst.
• Royal Horticultural Society, Leptospermum scoparium
• Royal Horticultural Society, Leptospermum scoparium (Nanum Group) Kiwi
• Royal Horticultural Society, Leptospermum scoparium Red Damask (d)
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Leptospermum scoparium
• Plants For A Future, Leptospermum scoparium
• New Zealand Department of Conservation, Manuka, kahikatoa and kanuka
• PLOS ONE, antibakteriální aktivita australského medu Leptospermum koreluje s obsahem methylglyoxalu