Lodoicea seychelská (Lodoicea maldivica, (J.F.Gmel.) Pers. 1807)

Identita

Lodoicea seychelská (Lodoicea maldivica (J.F.Gmel.) Pers., 1807), známá také jako Coco de mer, je jediný žijící druh rodu Lodoicea z čeledi arekovitých (Arecaceae). Její vědecké jméno může mást: na Maledivách přirozeně neroste. Semena unášená mořskými proudy se na tamních plážích nacházela dlouho předtím, než botanici objevili samotné palmy na Seychelách. ^{1 7}

Francouzská přezdívka cocofesse vystihuje podobu zralého plodu, jehož dva srostlé laloky připomínají lidské tělo. Zůstává však jen přezdívkou. Pro odlišení tohoto semene od běžného kokosového ořechu vyplaveného na pláž je rozhodující vědecké jméno Lodoicea maldivica. V angličtině se setkáme také s názvy Double coconut a Sea coconut. ⁷

Poznávací znaky

Palma vytváří jediný vzpřímený kmen. Jeho zduřelá báze se postupně usazuje v přirozené skalní dutině o průměru přibližně 75 cm, čímž strom stabilizuje na celá desetiletí. Dospělé exempláře běžně dorůstají 20 až 30 m; u nejvyšších byla naměřena výška až 34 m. Velikost kmene je tedy výrazná, ale nejnezvyklejší znak představují semena. ^{2 3}

Vejířovité, kostapalmátní listy, jejichž střední žebro pokračuje do čepele, patří k největším v rostlinné říši. Měří 7 až 10 m na délku a přibližně 4,5 m na šířku, s mohutným řapíkem. Nezaměnitelné dvoulaločné semeno má průměr 40 až 50 cm a běžně váží 15 až 25 kg. Jde o rekord mezi rostlinami. Žádná jiná velká palma s vějířovitými listy nevytváří srovnatelné dvoulaločné semeno, takže při pohledu na plod lze druh určit velmi spolehlivě. ^{2 4}

Užitečná taxonomie

Rod Lodoicea popsal Commerson a platné zveřejnění následovalo roku 1800. Dnes se v něm uznává jediný druh. Než se však používání jména ustálilo, objevovalo se v botanické literatuře několik dalších označení. Mezi historická jména patří následující synonyma:

• Lodoicea sechellarum Labill. (synonymní jméno)
• Lodoicea callypige Comm. ex J.St.Hil. (synonymní jméno)
• Lodoicea sonneratii (Giseke) Baill. (synonymní jméno)

Druhové jméno maldivica vychází z někdejší víry v maledivský původ. Díky pravidlu publikační priority zůstalo zachováno i po správném určení skutečné domoviny. V botanickém názvosloví má první platně zveřejněné jméno přednost, přestože může obsahovat geografický omyl. Stabilním vodítkem při hledání informací proto zůstává přijaté jméno Lodoicea maldivica. ^{1 4}

Stanoviště a rozšíření

Na seychelských ostrovech Praslin a Curieuse má tato palma svůj výhradní původní areál. Roste na žulových svazích, jejichž horniny patří k nejstarším obnaženým horninám světa, přibližně do 500 m nad mořem. Historicky se vyskytovala i na sousedních ostrůvcích St Pierre, Chauve-Souris a Île Ronde. Tam před nedávným opětovným vysazením vymizela. ^{4 3}

Jádro plané populace se soustřeďuje do Vallée de Mai na Praslinu, které bylo roku 1983 zapsáno na seznam světového dědictví UNESCO. Ročně tu spadne asi 1 600 mm srážek a průměrná teplota dosahuje 24 až 26 °C. Jde o trvale vlhké tropické podnebí bez skutečně výrazného období sucha. ^{8 4}

Rezervace poskytuje domov i pěti dalším endemickým palmám Seychel. Je proto jediným místem na světě, kde všech šest druhů roste společně. Význam chráněného území tak přesahuje samotnou lodoiceu: společný výskyt celé této skupiny palem je sám o sobě mimořádně cenný a podporuje ochranu lokality. ⁸

Životní cyklus a rozmnožování

Rozmnožování lodoicey určuje její dvoudomost: samčí a samičí květy jsou na různých rostlinách. Dlouhá samčí květenství připomínající jehnědy mohou přesáhnout 2 m a uvolňují pyl téměř deset let. Jednotlivé samičí květy patří k největším mezi palmami. Na opylování se vedle větru podílejí také živočichové, zejména endemičtí gekoni rodu Phelsuma. ^{2 7}

Pomalé klíčení zabere 1 až 2 roky. Děložní řapík nejprve proniká do půdy a poté postupuje vodorovně na vzdálenost několika metrů. Teprve potom se mladý kořen usadí, někdy daleko od původního plodu. Samotný plod po svém vzniku potřebuje šest až sedm let, než zcela dozraje. ^{4 2}

Pohlavní zralost nastává až po několika desetiletích. Některé exempláře údajně žijí i několik staletí a po značnou část této doby si uchovávají schopnost plodit. Růst je natolik pomalý, že pěstování v květináči je téměř nemožné. Bez potřebného objemu hluboké půdy pro ukotvení děložního řapíku zůstává mladá palma v juvenilním stadiu a kmen vůbec nezačne vytvářet. ⁴

Využití a rizika

Ze splétaných listů se zhotovují střešní krytiny, rohože a klobouky. Prázdné skořápky plodů slouží jako nádoby a poháry. Jádro mladého plodu má rosolovitou konzistenci a někdy se jí v polévce. V minulosti mu lidé bez vědeckého důkazu připisovali afrodiziakální účinky. Tato pověst podporovala obchod se skořápkami zdobenými drahokamy, které směřovaly na královské dvory. ^{4 2}

Žádné údaje neřadí lodoiceu mezi rostliny toxické pro člověka nebo zvířata. Závažná rizika se týkají spíše samotného druhu. IUCN jej hodnotí jako ohrožený a ve volné přírodě zbývá asi 8 000 dospělých jedinců. Ohrožují je požáry a nelegální sběr semen. Obchod s ořechy proto přísně upravuje seychelský dekret o hospodaření s tímto druhem přijatý v roce 1995. ^{6 2}

Poptávka turistů výrazně převyšuje povolenou nabídku. Do Vallée de Mai každoročně přicházejí desítky tisíc návštěvníků, zatímco počet legálně sklizených ořechů představuje jen zlomek tohoto množství. Rozdíl mezi zájmem návštěvníků a povolenou sklizní podporuje nelegální trh, který se seychelské úřady snaží omezovat. ⁷

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Plody bývají téměř vždy dvoulaločné. Existují i vzácné třílaločné formy vyhledávané sběrateli. Taková odchylka však neznamená jiný druh ani samostatnou botanickou varietu. Všechny tyto tvary patří k jedinému druhu Lodoicea maldivica a jejich rozdílný vzhled nemění botanickou identitu rostliny. ⁵

Nejčastější záměna se týká kokosovníku ořechoplodého (Cocos nucifera). Podobná obecná jména mohou mást, přestože jde o zcela odlišný rod. Ve Vallée de Mai roste lodoicea společně s dalšími endemickými palmami, například s druhem Phoenicophorium borsigianum. Ten není blízkým příbuzným, ale v tropickém podrostu vytváří podobně působící siluetu. ⁷

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Lodoicea maldivica (J.F.Gmel.) Pers.
• Royal Botanic Gardens Kew, dvojitý kokos a největší semeno světa
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Lodoicea maldivica
• Pl@ntUse / PROTA, Lodoicea maldivica
• Encyclopaedia Britannica, coco de mer
• IUCN Red List, hodnocení Lodoicea maldivica
• Monaco Nature Encyclopedia, pozoruhodná Lodoicea maldivica a Vallée de Mai
• UNESCO World Heritage Centre, přírodní rezervace Vallée de Mai