Pandanus (Pandanus tectorius, )


+33© fotografie
- fotografie 1 — Brecht Verstraete · cc0 · iNaturalist
- fotografie 2 — Marco Mussita · cc-by-nc · iNaturalist
- fotografie 3 — Matthew Borella · cc-by · iNaturalist
Pandanus tectorius je malý dvoudomý strom z čeledi Pandanaceae, původem z tropických pobřeží ostrovní jihovýchodní Asie, Papuy, východní Austrálie a Tichomoří. V hustých porostech za plážemi jej v písku kotví mohutné chůdovité vzdušné kořeny. Souplodí podobné ananasu je tradiční potravinou Tichomoří a dlouhé páskovité listy slouží k polynéskému pletení lau hala.
Číst dálPandanus, Vacoa, Hala, Tahitian screwpine a Thatch screwpine
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.
Plné slunce, snáší lehký stín





© fotografie
Brecht Verstraete · cc0
Marco Mussita · cc-by-nc
Matthew Borella · cc-by
Taken Apr 21, 2022 by Daniel Barthelemy (cc-by-sa)
Taken Mar 9, 2013 by Daniel Barthelemy (cc-by-nc)
Taken Dec 19, 2019 by Pierre Bonnet (cc-by-sa)
Taken Mar 13, 2020 by Wellington Well (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál Pandanus tectorius zahrnuje ostrovní jihovýchodní Asii, Papuu, východní Austrálii a velkou část Tichomoří. Od prvních polynéských migrací se pěstuje pro plody a listy. Lidé jej později rozšířili daleko za hranice původního areálu, takže je místy obtížné rozlišit původní a zavlečené populace.
- Původní7
- Zavlečená1
- Filipíny
- Indonésie
- Papua-Nová Guinea
- Austrálie
- Fidži
- Havaj
- Nová Kaledonie
- Kiribati
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Pandanus tectorius (Pandanus tectorius Parkinson, 1773), známý také jako vacoa či hala, je malý dvoudomý strom rodu Pandanus z čeledi Pandanaceae. Chůdovité vzdušné kořeny jsou patrné už v prvních letech, kotví strom v písku a odlišují jej od pandanů prodávaných do interiérů, které tak mohutné kořeny nevytvářejí. Botanický popis nese jméno Sydneyho Parkinsona, přírodovědného kreslíře na Cookově lodi Endeavour. Zemřel na moři roku 1771; jeho kresby a poznámky vyšly posmrtně v roce 1773. 1 3
Francouzské označení vacoa se v Indickém oceánu a Tichomoří používá šířeji pro pichlavé pandany. Nerozlišuje vždy Pandanus tectorius od příbuzného Pandanus utilis, prodávaného pod stejnou obecnou etiketou. Havajské jméno hala je přesnější a označuje právě tento druh a jeho jedlé souplodí. 2
Poznávací znaky
Rozvětvený kmen nese korunu malého stromu vysokého obvykle 3–7 m, výjimečně až 14 m. Často je vidličnatý a opírá se o silné chůdovité vzdušné kořeny, které šikmo pronikají do písku. Tato opora stabilizuje strom v sypké půdě pobřeží. 7
Páskovité listy vyrůstají spirálně na koncích větví, což vysvětluje anglické jméno „screwpine“. Mohou přesáhnout délku 1 m. Drobné ostny na okrajích a střední žilce jsou důvodem nemanipulovat s listy holýma rukama. 7
Dvoudomost znamená, že Pandanus tectorius má samčí a samičí květy na různých jedincích. Silně vonné, krátkověké samčí květy se otvírají ve velkých hroznech dlouhých asi 30 cm, obklopených světlými listeny. Samičí květenství vytváří kompaktní útvar podobný mladému ananasu. Dospělý strom lze podle květenství rozlišit i bez čekání na plody, které se objeví až několik měsíců po opylení. 7
Užitečná taxonomie
POWO/WCVP přijímá jméno Pandanus tectorius Parkinson. Rod zahrnuje několik set druhů tropů Starého světa, od východní Afriky po Tichomoří. 1 2
Na rozlehlém území byla popsána řada místních variet, později zařazených mezi synonyma. Dokládají výraznou proměnlivost druhu:
- Pandanus tectorius var. littoralis (Jungh.) Martelli, pobřežní varieta
- Pandanus tectorius var. douglasii (Gaudich.) Martelli, varieta douglasii
- Pandanus tectorius var. menziesii (Gaudich.) Martelli, varieta menziesii
- Pandanus tectorius var. chamissonis (Gaudich.) Martelli, varieta chamissonis
- Pandanus tectorius f. laevis (Warb.) Masam., hladká forma
Jména spojená s konkrétními tichomořskými ostrovy zachycují dějiny botanických sběrů, které postupovaly ostrov po ostrově. Pozorované rozdíly odrážejí zeměpisné rozložení sběrů spíše než skutečný počet samostatných druhů. Všechny uvedené formy se nadále řadí k jedinému přijatému taxonu. 4
Stanoviště a rozšíření
Ostrovní jihovýchodní Asie, Papua, východní Austrálie a velká část Tichomoří tvoří původní areál od hladiny moře přibližně do 600 m nadmořské výšky. Druh vytváří husté porosty bezprostředně za plážemi, na čistém písku i zasolených půdách při okraji mangrovů. 7
Červený seznam IUCN hodnotí Pandanus tectorius jako málo dotčený druh. Velmi široké rozšíření a dlouhá tradice pěstování napříč Tichomořím omezují globální ohrožení, přestože místní populace mohou čelit jednotlivým tlakům. 5
Pěstování pro plody a listy sahá k prvním polynéským migracím. Lidé později přenesli druh daleko za hranice jeho původního areálu. Na některých souostrovích je proto nejasná hranice mezi původními populacemi a těmi, které člověk zavedl. 2
Životní cyklus a rozmnožování
Semenáč nejprve roste nízce a rozložitě, bez vzpřímeného kmene, v juvenilním období dlouhém 4–9 let. Teprve poté se kmen vzpřimuje a během dalších 5–12 let nabývá výšky před prvním kvetením. Již zakořeněná odnož použitá jako řízek čekání podstatně zkracuje: kvést může od 3–4 let a plodit kolem 4–6 let. 7
Po oplození samičího květu dozrává souplodí přibližně 12 měsíců. Kulovitý syncarp o průměru asi 18 cm tvoří 40–80 srostlých peckovic zvaných také „klíče“. Během zrání žloutnou a poté červenají. Plavou a po několik měsíců v moři si zachovávají životaschopnost, takže se druh přirozeně šíří mezi ostrovy i bez zásahu člověka. 7
Využití a rizika
Na řadě atolů Tichomoří a Mikronésie patří plody k tradičním základním potravinám. Sladká dužnina se jí čerstvá nebo jako sušená pasta, na Marshallových ostrovech zvaná mokwan a na Kiribati te tuae. Semena bohatá na tuky a bílkoviny tuto stravu doplňují. Podle ostrova se využívají i mladé pupeny a vzdušné kořeny, spíše jako doplňkový než běžný zdroj potravy. 7
Polynéské pletení, na Havaji známé jako lau hala, využívá listy k výrobě rohoží, košů, klobouků, plachet výložníkových kánoí i střešních krytin. Tato řemesla přetrvávají dodnes. Silně vonné samčí květy se destilují na květovou vodu podobnou kewře používané v indické kuchyni. 7
U druhu není doložena chemická toxicita. Rizikem jsou ostny listů, které mohou při sklizni nebo běžné údržbě naříznout kůži. Bezpečnost z hlediska jedovatých látek tedy nevylučuje mechanické poranění při dotyku. 7
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Pod označením 'Variegatus' se někdy prodávají rostliny s bíle pruhovanými listy. Přesné přiřazení těchto panašovaných forem k Pandanus tectorius, nebo k příbuznému druhu, závisí na dodavateli a před nákupem je vhodné je ověřit. V Tichomoří existují stovky místních ovocných výběrů, pojmenovaných podle ostrovů a rozlišovaných hlavně podle kvality dužniny. 7
Nejčastější záměny se týkají Pandanus utilis, často prodávaného do interiérů, s obvykle méně pichlavými listy a pravidelnějším tvarem, a Pandanus amaryllifolius. Ten je mnohem menší keř bez výrazných ostnů, pěstovaný pro vonné listy, který v kultuře téměř nikdy neplodí. Vědecké jméno spolu s mohutnými chůdovitými kořeny umožňuje spolehlivé určení Pandanus tectorius; samotná textura listů může mezi těmito třemi druhy mást. 1
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Pandanus tectorius Parkinson
- GBIF Backbone Taxonomy, Pandanus tectorius Parkinson
- International Plant Names Index, Pandanus tectorius
- Tropicos / Missouri Botanical Garden, Pandanus tectorius
- IUCN Red List, Pandanus tectorius assessment (2019)
- Missouri Botanical Garden Plant Finder, Pandanus tectorius (screw pine)
- Tropical Plants Database (Ken Fern), Pandanus tectorius
Časté otázky
Je Pandanus tectorius jedovatý pro kočky a psy?
Ne. U tohoto druhu není doložena chemická toxicita. Rizikem jsou ostny na okrajích a střední žilce listů, které mohou při manipulaci poranit kůži.
Jsou plody Pandanus tectorius jedlé?
Ano, zcela zralé. Sladká dužnina je tradiční potravinou na několika tichomořských atolech, kde se jí čerstvá nebo se zpracovává na sušenou pastu.
Proč můj Pandanus tectorius nikdy neplodí?
Druh je dvoudomý, samčí a samičí květy rostou na oddělených jedincích. Osamocený strom může pravidelně kvést bez plodů, pokud poblíž neroste jedinec opačného pohlaví.
Jak se liší Pandanus tectorius a Pandanus utilis?
Pandanus utilis se častěji prodává jako pokojová rostlina, obvykle má méně pichlavé listy a pravidelnější tvar. Pandanus tectorius zůstává především pobřežním, plodícím a výrazně ostnitým druhem.
Lze Pandanus tectorius pěstovat v interiéru v mírném podnebí?
Pouze v nádobě, ve světlé zimní zahradě nebo velmi slunné místnosti a s ochranou před mrazem. Mírné podnebí pro celoroční pěstování tohoto přísně tropického druhu ve volné půdě nevyhovuje.
Proč má Pandanus tectorius pichlavé listy?
Okraje a střední žilka nesou drobné ostny, znak celého rodu, který chrání listy. Nejde o chemickou toxicitu.
Odkud pochází název hala?
Hala je havajské jméno stromu i jeho plodu. V havajštině znamená také odejít nebo provinění, a proto se náhrdelníky z plodů lei hala dlouho spojovaly s loučením spíše než s běžnými oslavami.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.



