Řečík lentišek (Pistacia lentiscus, L. 1753)

Identita

Řečík lentišek (Pistacia lentiscus L., 1753) je keř rodu Pistacia z čeledi ledvinovníkovitých (Anacardiaceae). Na svých obvyklých chudých půdách zpravidla nepřesahuje 4 m, na chráněném místě někdy dorůstá 5 m. Plants of the World Online uznává Pistacia lentiscus jako přijaté jméno. Linné druh popsal v roce 1753 podle materiálu ze Středomoří a Kanárských ostrovů. ¹

U tohoto dvoudomého druhu rostou načervenalé samčí květy v hustých hroznech na jiných jedincích než volněji uspořádané zelenohnědé květy samičí. Oddělení pohlaví znemožňuje plození osamocené rostliny, která může každoročně kvést, aniž nasadí jediný černý plod. ²

Slovo masticha, související s označením rostliny jako zdroje této pryskyřice, vychází z řeckého mastikhan, žvýkat. Připomíná starověké žvýkání pryskyřice pro svěží dech, dávno před jejím využitím v cukrářství či kosmetice. Označení lentišek souvisí s latinským lentiscus, odkazujícím spíše na ohebné dřevo a kůru, kterou lze snadno naříznout a získat pryskyřičnou šťávu. ⁸

Poznávací znaky

Podle RHS jde o podsaditý stálezelený keř běžně vysoký 1 až 4 m podle podmínek, ve velmi příznivé poloze až 5 m. Některé populace na exponovaných místech s mělkou půdou naopak zůstávají kompaktnější, kolem 2 m. ^{2 6}

Složené kožovité a lesklé listy mají až 7 párů tmavě zelených lístků bez koncového lístku. Vřeteno náhle končí, což lentišek odlišuje od blízkého druhu Pistacia terebinthus. Rozemnutý list výrazně voní po pryskyřici. ²

Koncem jara a začátkem léta se objevují drobné nenápadné hrozny květů. Plodem je peckovice o velikosti asi 4 až 5 mm, která při dozrávání přechází z červené do černé. Právě změna barvy pomáhá rostlinu zpozorovat z dálky více než nenápadné květy. ²

Užitečná taxonomie

Přibližně 10 druhů rodu Pistacia patří do čeledi Anacardiaceae, včetně řečíku pistáciového (Pistacia vera L.) a řečíku terebintového (Pistacia terebinthus L.), s nimiž se lentišek v terénu často zaměňuje. Botanická sekce Lentiscus, kam druh patří, zahrnuje stálezelené keře se sudozpeřenými listy a drobnými semeny. Sekce Terebinthus naopak každou zimu shazuje lichozpeřené listy. ¹

V zahradnické a botanické literatuře dosud obíhá několik historických synonym a variet:

• Pistacia lentiscus var. chia Poir., varieta z Chiu pěstovaná pro mastichu
• Pistacia lentiscus var. massiliensis (Mill.) Poir., historická varieta
• Pistacia lentiscus var. latifolia Coss., další historická varieta
• Pistacia massiliensis Mill., historické synonymum

Přijaté vědecké jméno Pistacia lentiscus zůstává spolehlivým vodítkem a zahrnuje celou tuto proměnlivost. Varieta chia je spíše forma uznávaná tradičním užíváním než samostatný botanický taxon. ^{1 4}

Stanoviště a rozšíření

Celé Středomoří a Kanárské ostrovy tvoří původní areál druhu: od pobřeží Pyrenejského poloostrova přes jižní Francii, Itálii a Řecko po Turecko a Maroko. ^{1 5}

Lentišek osidluje garrigue a pobřežní makchii na vždy dobře propustných půdách, vápenitých, chudých či zasolených, s pH někdy až 8,5. Sucho a zasolení snáší natolik dobře, že je významným druhem pro zalesňování degradovaných půd severní Afriky. ⁶

Na provensálském a korsickém pobřeží Francie zůstává původním a běžným druhem. Ve svém přirozeném areálu není hodnocen jako ohrožený ani invazní. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Vysazený jedinec dosáhne dospělé velikosti a plného kvetení za 5 až 10 let. Opylení zajišťuje vítr a vyžaduje blízkost samčí i samičí rostliny. Bez tohoto sousedství zůstává kvetení rok co rok bez plodů. ²

K množení slouží výsev po dlouhém namáčení a studené stratifikaci, jež urychlují jinak pomalé a nepravidelné klíčení, nebo polovyzrálé řízky odebírané v létě, případně hřížení. Řízkování a hřížení zaručují pohlaví získané rostliny, kdežto u semenáče se projeví až po několika letech růstu. ³

Na ostrově Chios začíná sklizeň pryskyřice kolem 5. roku stromu a nejvyššího výnosu, přibližně kilogramu na jedince, dosahuje po 12. roce. Strom plodí pryskyřici po další desetiletí až do plné dospělosti mezi 40 a 50 lety. ⁸

Využití a rizika

Pryskyřice neboli masticha představuje nejlépe doložené využití druhu, mnohem více než olej ze semen či dřevo. Každé léto se získává nařezáváním kůry na řeckém ostrově Chios, jediném uznávaném místě produkce mastichy potravinářské jakosti navzdory širokému rozšíření rostliny. Kapky na zemi tuhnou přibližně dva týdny a poté se ručně sbírají. ⁸

Žvýkané mastice se tradičně připisuje osvěžení dechu a zpevnění dásní. Používá se také do cukrovinek, zmrzlin a některých středomořských nápojů. Olej ze semen, bohatý na kyselinu olejovou a beta-sitosterol, má místo v tuniské kuchyni a zkoumá se pro antioxidační vlastnosti. ^{3 7}

U celé rostliny není doložena jedovatost pro zvířata. PFAF upozorňuje na malé riziko průjmu, pokud malé děti požijí velké množství, a nedoporučuje přímé požívání koncentrované silice. Ta dráždí více než pryskyřice nebo olej ze semen. ³

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pouze varieta chia, pěstovaná výhradně na jihu Chiu, poskytuje mastichu pro obchod. Ostatní populace druhu vylučují podobnou pryskyřici, která se však využívá málo. Botanicky nejde o oddělený druh, ale o formu uznávanou spíše zahradnickou tradicí než stálým morfologickým znakem. ¹

Nejčastější záměny se týkají následujících rostlin:

• Pistacia terebinthus, opadavý druh s lichozpeřenými listy zakončenými koncovým lístkem a s většími načervenalými plody;
• Pistacia vera, řečík pěstovaný pro jedlá semena, s opadavými listy a plody se skořápkou;
• některé druhy Rhus a Schinus, další zástupci Anacardiaceae s na pohled podobnými složenými listy.

Rozhodující znak je spolehlivější než samotná pryskyřičná vůně, společná celému rodu Pistacia: lentišek má stálezelené sudozpeřené listy a drobné plody měnící barvu z červené na černou. Žádný příbuzný druh nesdílí celou tuto kombinaci. ²

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Pistacia lentiscus L.
• Royal Horticultural Society, Pistacia lentiscus
• Plants For A Future, Pistacia lentiscus
• GBIF, Pistacia lentiscus L.
• Tela Botanica / eFlore, Pistacia lentiscus L.
• PMC, mezipopulační variabilita terpenoidního složení listů Pistacia lentiscus z Alžírska
• PMC, cytoprotektivní a antioxidační vlastnosti oleje ze semen Pistacia lentiscus
• Wikipedia EN, masticha (rostlinná pryskyřice)