řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica, L. 1753)

Identita

Řešetlák počistivý (Rhamnus cathartica L., 1753) je opadavý keř nebo malý strom rodu Rhamnus z čeledi řešetlákovitých (Rhamnaceae). V terénu jej bezpečně prozradí dva znaky: ostrý trn na konci větévek a jasně oranžové dřevo pod šedou kůrou, patrné už při drobném naříznutí. ^{1 3}

Druhové jméno cathartica pochází z řeckého kathartikos, „očistný“. Popisuje silně projímavý účinek černých plodů, kdysi užívaných proti zácpě. Od tohoto využití se ustoupilo kvůli chybějícímu bezpečnému dávkování. ⁴

Francouzské označení „nerprun“ zahrnuje několik druhů rodu s černými plody, přívlastek „purgatif“ určuje tento konkrétní druh. Anglické názvy Common buckthorn a Purging buckthorn odkazují na široké rozšíření v Severní Americe a někdejší projímavé využití. ⁹

Poznávací znaky

Keř druhu Rhamnus cathartica obvykle dorůstá 3–8 m při šířce 2–4 m a vytváří hustý keř nebo samostatný malý strom. Koncový trn na téměř všech letošních větévkách jej odlišuje od krušiny olšové (Frangula alnus), s níž se nejčastěji zaměňuje a která trny vůbec nemá. ^{2 3}

Téměř vstřícné listy jsou eliptické až vejčité, dlouhé 5–7 cm, jemně zubaté a se 3–5 páry žilek obloukovitě zahnutých ke špičce čepele. Pod seškrábnutou šedou kůrou se ukáže jasně oranžové dřevo. Znak funguje po celý rok, i bez květů a plodů. ^{3 4}

Jako dvoudomý druh tvoří drobné nenápadné zelenožluté květy ve svazečcích v úžlabí listů od dubna do června. Osamělá samičí rostlina bez opylení samčí rostlinou plody nenasadí. Kulovité peckovice o průměru asi 6–8 mm dozrávají koncem léta ze zelené do černé a často zůstávají na keři část zimy. ^{3 2}

Užitečná taxonomie

POWO uznává jméno Rhamnus cathartica L. a dvě variety: autonymní var. cathartica a var. caucasica Kusn. pro populace Kavkazu a severozápadního Íránu. Řada dalších jmen publikovaných při revizích rodu zůstává synonymy:

• Rhamnus davurica (Pall.) Maxim., botanické synonymum
• Rhamnus coriacea Regel, botanické synonymum
• Rhamnus sylvatica (J.Serres) Nyman, botanické synonymum
• Rhamnus repens Hartm., botanické synonymum
• Rhamnus seravschanica Kom., botanické synonymum

Pro jednoznačné dohledání druhu je nejspolehlivější celé vědecké jméno Rhamnus cathartica L. Lidové názvy „nerprun“ a „buckthorn“ označují i jiné příbuzné druhy, například krušinu, která nemá trny ani srovnatelný projímavý účinek. ¹

Stanoviště a rozšíření

Přirozený areál se táhne od střední části Britských ostrovů k Maroku a východně po západní Sibiř, Sin-ťiang a Kyrgyzstán. Zahrnuje Evropu, severozápadní Afriku a mírnou západní Asii. Druh osídluje polní meze, lesní lemy, křoviny a světlé dubové a jasanové lesy, často na suchých vápnitých půdách. ^{9 4}

Počátkem 19. století byl řešetlák počistivý dovezen do Severní Ameriky jako okrasný keř a větrolam. Dnes je zdomácnělý v celé severní polovině kontinentu a hodnocený jako invazní v několika státech severovýchodu, Středozápadu a západu USA i v Ontariu a Québecu. Rychlé šíření podporují semena roznášená ptáky, kteří jedí plody, a husté porosty potlačující obnovu původních druhů. ⁵

Životní cyklus a rozmnožování

Kvetení připadá podle klimatu na duben až červen. Samčí a samičí květy rostou na různých jedincích, takže samičí keř bez samčího souseda každoročně kvete, ale nikdy neplodí. Nasazené plody dozrávají koncem léta, v září až říjnu černají a často zůstávají na větvích část zimy. ³

V Severní Americe je řešetlák počistivý také primárním zimním hostitelem mšice sójové (Aphis glycines). Hmyz na něm prodělává pohlavní fázi rozmnožování a na jaře přelétá na sóju. Keř proto podléhá sledování v dotčených zemědělských oblastech. ⁷

Rozmnožuje se zejména výsevem po několikaměsíční studené stratifikaci nebo řízkováním. Po pokácení silně obráží z pařezu, což dále přispívá k jeho invaznímu úspěchu. ⁴

Využití a rizika

Historické prameny popisují zralé plody a kůru jako silné projímadlo. Nálev nebo 8–15 zralých plodů před jídlem u dospělých vyvolával výrazný projímavý účinek. Toto využití bylo opuštěno pro chybějící bezpečné dávkování a u dětí je nepřípustné. Při vysokých dávkách způsobuje průjem a zvracení a při soustavném užívání déle než 10 dní také ztráty draslíku. ⁴

Pozřené plody jsou jedovaté pro kočky a psy. Zvlášť ohrožena jsou mladá zvířata a děti, které mohou černé plody považovat za jedlé ovoce. V Severní Americe se u druhu předpokládá také alelopatický účinek na lesní půdu, který pod jeho korunou brzdí vzcházení původních dřevin. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Významné okrasné kultivary se u druhu nešlechtí. Okrasné pěstování zůstává okrajové a v oblastech s prokázanou invazivitou se nedoporučuje. Nejčastěji se zaměňuje s krušinou olšovou (Frangula alnus), příbuzným keřem bez trnů, s celokrajnými střídavými listy a plody bez stejně výrazného projímavého účinku. ¹

Stejné prostředí evropských mezí sdílejí i jiné, na pohled odlišné keře: hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), trnka obecná (Prunus spinosa) a svída krvavá (Cornus sanguinea). Koncový trn větévek a oranžové dřevo pod kůrou zůstávají nejspolehlivějšími znaky pro potvrzení druhu Rhamnus cathartica v terénu.

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Rhamnus cathartica L.
• Royal Horticultural Society, Rhamnus cathartica
• Missouri Botanical Garden Plant Finder, Rhamnus cathartica
• Plants For A Future, Rhamnus cathartica
• USDA Invasive Species Info, Common buckthorn
• IUCN Red List, Rhamnus cathartica, hodnocení
• Ragsdale, Voegtlin & O'Neil, 2004, Soybean Aphid Biology in North America, Annals of the Entomological Society of America
• Wikipédia (FR), Rhamnus cathartica
• Wikipedia (EN), Rhamnus cathartica