Fox grape (Vitis labrusca, )


+27© fotografie
- fotografie 1 — (c) Sara Rall, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by Sara Rall · cc-by-nc · iNaturalist Taxon
- fotografie 2 — Kathy Daniel · cc0 · iNaturalist
- fotografie 3 — Mara McHaffie · cc0 · iNaturalist
Vitis labrusca je opadavá dřevnatá liána z čeledi révovitých (Vitaceae), původní na východě Severní Ameriky. Pozná se podle bělavé plsti na rubu listů a úponků v každé uzlině. Poskytla základ většině severoamerických odrůd révy a během evropské révokazové krize sloužila jako podnož.
Číst dálFox grape
Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.
Plné slunce, snáší polostín





© fotografie
(c) Sara Rall, some rights reserved (CC BY-NC), uploaded by Sara Rall · cc-by-nc
Kathy Daniel · cc0
Mara McHaffie · cc0
Taken Jul 15, 2014 by Photoflora - Jean-Luc TASSET (©)
Taken Sep 15, 2016 by Tela Botanica − Jean-Marie PAGNIER (cc-by-sa)
© copyright of the Board of Trustees of the Royal Botanic Gardens, Kew.
Celosvětové rozšíření
Původní areál Vitis labrusca sahá od jihovýchodu Kanady, Ontaria a Nového Skotska, po jihovýchod USA, do Georgie a blízkosti Mexického zálivu. Do Evropy byla v 19. století zaváděna jako podnož odolná k révokazu. Druh i jeho kříženci zde zdomácněli na lesních okrajích, v evropské části Francie včetně Korsiky však nemají oficiální status invazního druhu.
- Původní2
- Zavlečená1
- Kanada (Ontario, Nové Skotsko)
- Spojené státy (severovýchod a jihovýchod)
- Střední Evropa
Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1
Identita
Vitis labrusca (Vitis labrusca L., 1753), známá také pod anglickým názvem Fox grape, je opadavá dřevnatá liána rodu Vitis z čeledi révovitých (Vitaceae). POWO přijímá jméno Vitis labrusca, pod kterým ji Carl von Linné popsal roku 1753. 1
Od evropské révy vinné, Vitis vinifera, se Vitis labrusca liší dvěma konkrétními znaky: slupkou bobule, která se při zmáčknutí snadno oddělí od dužniny, označovanou jako slip-skin, a úponkem nebo květenstvím v každé uzlině letorostu. U Vitis vinifera se objevují jen v každé druhé či třetí uzlině. 2 3
Poznávací znaky
PFAF popisuje bujně rostoucí popínavou liánu, která může na pevné opoře dosáhnout 15 m a rychle přirůstá. Missouri Botanical Garden uvádí běžnou výšku spíše 4,5 až 6 m a podobnou šířku. S vhodnou oporou nebo stromem může tato réva vyšplhat podstatně výše. 3 4
Bělavá až rezavá vlnatá plsť na mladých výhonech a rubu dospělých listů je spolehlivým poznávacím znakem Vitis labrusca. Většina ostatních rév má rub lysý; líc čepele zde zůstává sytě zelený a hladký. Listy jsou široké, srdčité, celistvé nebo slabě trojlaločné a na okraji zubaté. Kůra starších výhonů se odlupuje v dlouhých hnědých pruzích. 5
Drobné zelenavé květy se otevírají ve volných hroznech od května do července. Následují kulaté bobule o průměru přibližně 1,7 cm, které dozrávají v září a říjnu. Ve zralosti jsou v hustých hroznech modročerné a mají snadno rozpoznatelné pižmové aroma. 3 5
Na mladém letorostu bývá čepel celistvá nebo jen mělce vykrajovaná. Výraznější laloky se tvoří na bujných výhonech vyrůstajících od báze, nikdy však nedosahují hlubokého členění listů Vitis riparia nebo Vitis aestivalis, dvou podobných severoamerických planých rév. Tato proměnlivost listů vysvětluje část záměn v přírodě, zejména když chybějí plody. 5
Užitečná taxonomie
Rod Vitis zahrnuje asi šedesát druhů. Některé severoamerické druhy se podobají Vitis labrusca, například výše uvedené Vitis riparia a Vitis aestivalis s hlouběji členěnými listy. K hlavním botanickým synonymům patří:
- Vitis vinifera var. labrusca (L.) Kuntze
- Vitis labrusca f. alba (Prince) Fernald
- Vitis labrusca var. aestivalis (Michx.) Regel
- Vitis labrusca var. catawba W.R.Prince, botanické synonymum
Jméno Vitis × labruscana L.H.Bailey označuje odlišnou skupinu, často zaměňovanou s čistým druhem: obchodní kultivary vzniklé křížením Vitis labrusca a Vitis vinifera, včetně Concordu, které tedy nesou i evropské geny. 1
Stanoviště a rozšíření
Přirozený areál Vitis labrusca se táhne od jihovýchodní Kanady, Ontaria a Nového Skotska, po jihovýchod Spojených států až do Georgie a k blízkosti Mexického zálivu. USDA klade historické jádro rozšíření mezi Novou Anglii a jižní Apalače. 6 5
Ve vlhkých i suchých křovinách, na lesních okrajích a podél vodních toků nachází Vitis labrusca vhodná stanoviště. Snáší letní sucho i přechodně zamokřené půdy. 3
Do Evropy byla Vitis labrusca přivezena roku 1656 a v 19. století se široce rozšířila jako podnož odolná k révokazu. Druh i jeho kříženci zdomácněli na okrajích lesů. V evropské části Francie včetně Korsiky nejsou zařazeni mezi invazní druhy; převažují tam pěstované rostliny a podnože. 5 8
Životní cyklus a rozmnožování
Oboupohlavní samosprašné květy Vitis labrusca se objevují od května do července; většinu opylení zajišťuje hmyz. Bobule následně vyzrávají po několika teplých měsících, až do září nebo října podle klimatu. 3
Při pěstování převládá množení dřevitými řízky v době klidu: úseky dlouhé 20 až 40 cm se odebírají v prosinci a lednu. Možný je i výsev po chladové stratifikaci, která zlepšuje klíčení. První významnější sklizeň rostliny z řízku přichází tři až čtyři roky po výsadbě. Řez patří výhradně do zimy: při proudění mízy réva z rány silně „slzí“. Je to typická známka pozdního zásahu, spíše než skutečné ohrožení rostliny. 3
Využití a rizika
Plody Vitis labrusca lze jíst čerstvé i sušené nebo zpracovat na šťávu a želé. Jejich charakteristické pižmové, takzvané liščí aroma způsobuje hlavně methylanthranilát. Sloučenina byla izolována ve 20. letech 20. století a o století později spojena s genetikou odrůdy Concord. 9
Liščí aroma Vitis labrusca ovlivnilo i právní postavení vína. Evropské nařízení 1308/2013 zakazuje v Evropské unii výsadbu hybridních odrůd odvozených od Vitis labrusca, například Noah, Isabelle, Clinton a Othello, pro výrobu vína. Jde o dědictví francouzských zákazů ze 30. let 20. století, motivovaných obavou z nadbytku methanolu. 8
U psů je pozření čerstvých či sušených plodů Vitis labrusca spojeno s doloženým rizikem akutního selhání ledvin. První příznaky, zvracení a letargie, nastupují za 12 až 24 hodin. Mechanismus toxicity zůstává předmětem diskuse; nejčastěji se zvažuje kyselina vinná. Riziko pro kočky není s jistotou prokázáno. U listů révy toxicita uváděna není. 7
Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny
Většina odrůd prodávaných jako Vitis labrusca jsou ve skutečnosti kříženci s Vitis vinifera, řazení k Vitis × labruscana. Concord sám dominuje severoamerické výrobě šťáv a želé, daleko před hlavními obchodními konkurenty Catawba, Delaware a Niagara. Isabelle a Noah zůstávají spojovány především s evropským vinařským zákazem. 1 8
Při určování na neobhospodařovaných místech je úponek v každé uzlině letorostu stálejším znakem než listová plsť, která může na konci sezony ztrácet výraznost. U většiny ostatních druhů rodu Vitis, včetně Vitis vinifera, úponky chybějí nebo se vyskytují přerušovaně. 2
Plstnatý rub listů Vitis labrusca pomáhá potvrdit určení i bez plodů. Pozor na záměnu s Parthenocissus tricuspidata: ten šplhá pomocí přilnavých terčíků, nikoli úponků. 5
Hlavní zdroje
- Plants of the World Online / Kew, Vitis labrusca L.
- Royal Horticultural Society, Vitis labrusca - fox grape
- Plants For A Future, Vitis labrusca
- Missouri Botanical Garden Plant Finder, Vitis labrusca
- Trees and Shrubs Online, Vitis labrusca
- USDA PLANTS Database, Vitis labrusca L. profil rostliny
- ASPCA Animal Poison Control, Toxicita hroznů a rozinek
- European Parliament, Odrůdy révy zakázané legislativou EU
- Horticulture Research / PMC, Gen liščího aroma u odrůdy Concord
Časté otázky
Je Vitis labrusca toxická pro psy?
Čerstvé i sušené plody jsou spojovány s doloženým rizikem akutního selhání ledvin u psů. Přesný mechanismus je stále předmětem diskuse, nejčastěji se zvažuje kyselina vinná. Riziko pro kočky není s jistotou prokázáno.
Čím se liší od evropské révy vinné, Vitis vinifera?
Vitis labrusca má plstnatý rub listů, slupku bobulí snadno oddělitelnou od dužniny a silnou přirozenou odolnost k révokazu a plísním révy, kterou neroubovaná Vitis vinifera postrádá.
Jsou plody Vitis labrusca jedlé?
Ano, čerstvé, sušené i zpracované na šťávu a želé. Pižmové neboli liščí aroma je velmi výrazné u kultivarů Concord a Niagara, které vznikly křížením s Vitis vinifera.
Proč jsou některá vína z Vitis labrusca v Evropě zakázána?
Podle evropského nařízení 1308/2013 zůstává v Unii zakázána výsadba odrůd jako Noah, Isabelle, Clinton či Othello pro výrobu vína. Jde o dědictví francouzských zákazů ze 30. let 20. století, motivovaných obavou z nadbytku methanolu.
Je Vitis labrusca ve Francii invazní?
V evropské části Francie včetně Korsiky nemá oficiální invazní status. Druh a jeho kříženci místy zdomácněli na lesních okrajích, hlavně z uniklých rév nebo podnoží, ale nejsou zařazeni mezi druhy vzbuzující obavy.
Lze Vitis labrusca pěstovat v nádobě?
Je to možné, ale neobvyklé, protože rychle šplhá a lépe plodí ve volné půdě na pevné opoře. Velká nádoba s velmi dobrou drenáží zůstává možností jen pro okrasné využití.
Je Concord čistá Vitis labrusca?
Ne. Concord se řadí k Vitis × labruscana, kříženci Vitis labrusca a Vitis vinifera. Proto se jeho status v předpisech někdy liší od statusu planého druhu.
Podobné rostliny
Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.



