Muscadine (Vitis rotundifolia, Michx. 1803)

Identita

Vitis rotundifolia (Vitis rotundifolia Michx., 1803), známá anglicky jako Muscadine, je opadavá dřevnatá liána rodu Vitis z čeledi révovitých (Vitaceae). Patří do podrodu Muscadinia, jediné skupiny amerických rév se 40 chromozomy, oproti 38 u révy vinné, Vitis vinifera, a ostatních druhů rodu. Rozdíl v počtu chromozomů výrazně omezuje přirozené křížení těchto dvou skupin. ^{1 3}

Druhové jméno rotundifolia přímo označuje snadno patrný znak: téměř okrouhlé listy bez hlubokých laloků typických pro běžnější révy. Na jihovýchodě USA se druh pěstuje od 16. století a dal vzniknout kultivaru Scuppernong, který se stal symbolem Severní Karolíny a roku 2001 byl vyhlášen jejím oficiálním ovocem. ^{8 2}

Poznávací znaky

Tři nápadné znaky odlišují Vitis rotundifolia od běžných rév. Úponky jsou vždy jednoduché, nikdy vidličnaté, zatímco většina ostatních druhů rodu Vitis má úponky rozdělené ve dvě ramena. Kůra mladých větví zůstává hladká a zelenavá. S věkem svisle rýhuje a hnědne, nikdy se však neodlupuje v dlouhých pruzích jako u ostatních rév. ²

Téměř okrouhlé lesklé listy měří na šířku 6 až 12 cm, mají pravidelně zubatý okraj a postrádají hluboké laloky. V květnu a červnu se otevírají drobné zelenavé až bělavé květy v krátkých latách v úžlabí listů. ^{4 2}

Bobule s tlustou slupkou mají průměr 1 až 2,5 cm a po dozrání se snadno oddělují od stopek. Na rozdíl od rév s hustými hrozny se proto Vitis rotundifolia často sklízí po jednotlivých bobulích nebo setřásáním zralých plodů z liány na plachtu. ³

Užitečná taxonomie

POWO/WCVP uznává jméno Vitis rotundifolia Michx. Pro stejnou rostlinu nebo blízké formy se používalo více jmen, která je třeba odlišit od výchozího botanického názvu:

• Vitis vulpina var. rotundifolia (Michx.) Regel
• Vitis vinifera var. rotundifolia (Michx.) Kuntze
• Vitis rotundifolia var. munsoniana (J.H.Simpson ex Planch.) M.O.Moore
• Muscadinia rotundifolia (Michx.) Small, alternativní botanické jméno

Zařazení munsoniana zůstává sporné: některé klasifikace ji považují za varietu Vitis rotundifolia, jiné za samostatný druh omezený na Floridu. Pro nákup i určování zůstává stálým vodítkem přijaté vědecké jméno. ¹

Stanoviště a rozšíření

Jihovýchod a jižní část středu Spojených států tvoří původní areál Vitis rotundifolia. Sahá od atlantického pobřeží po Texas a Oklahomu; někdy se uvádí přesah do severního Mexika. ^{1 4}

Světlé lesy, křoviny a říční břehy na úrodných, často písčitých půdách v teplém a vlhkém klimatu jsou přirozenými stanovišti tohoto druhu. Šplhá po hostitelských stromech někdy až do výšky 25 m. Opora mu slouží pouze k dosažení světla v korunách, na stromu neparazituje. ^{4 2}

Mimo původní areál zůstává Vitis rotundifolia především rostlinou ampelografických sbírek nebo záměrných ovocných výsadeb. Invazní zdomácnění v Evropě není doloženo. ¹

Životní cyklus a rozmnožování

Planá Vitis rotundifolia je funkčně dvoudomá: jednotlivé rostliny nesou samčí květy nebo samičí květy s neúplnými rozmnožovacími orgány. Osamocená samičí rostlina může každoročně kvést a přesto nikdy neplodit, pokud poblíž chybí opylovač. Moderní kultivary tento problém překonávají úplnými oboupohlavními, samosprašnými květy. ³

Po kvetení v květnu a červnu následuje pomalé zrání plodů. Od nasazení plodu do sklizně uplyne 100 až 120 dní; sklízí se od srpna do října podle klimatu. ³

K množení se používají hlavně dřevité řízky, odebírané v prosinci a lednu, nebo výsev po šestitýdenní chladové stratifikaci. Řízkování věrně zachovává znaky původního kultivaru, zatímco výsev dává proměnlivé potomstvo, využitelné hlavně při tvorbě nových výběrů. ⁴

Každoroční řez se provádí pouze během plného zimního klidu. Příliš pozdní řez, kdy již proudí míza, vyvolává vydatné vytékání, které liánu zbytečně oslabuje, aniž by ji skutečně ohrožovalo. ⁴

Využití a rizika

Hlavní využití Vitis rotundifolia je ovocnářské: plody se jedí čerstvé a zpracovávají na šťávu, želé či víno. Tato tradice na jihovýchodě USA sahá do 16. století. V kuchyni se používají i mladé listy a úponky, do nichž se před tepelnou úpravou balí potraviny. ^{8 4}

Navzdory rozšířené představě o resveratrolu v červených hroznech nacházejí studie u Vitis rotundifolia této látky málo nebo vůbec žádnou. Bobule, zejména semena, obsahují spíše koncentrované třísloviny, antokyany a další flavonoidy. ⁴

Psům se však hrozny ani rozinky žádného druhu rodu Vitis, včetně Vitis rotundifolia, podávat nemají. ASPCA řadí hrozny mezi toxické potraviny. Podezření padá na kyselinu vinnou, která by mohla u psů vyvolávat selhání ledvin, protože ji nedokážou metabolizovat. ⁵

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Na jihu USA se dnes pěstuje přibližně stovka kultivarů. Historický bronzovoplodý Scuppernong ze Severní Karolíny zůstává kulturním symbolem. Carlos a Noble dominují výrobě šťáv a vína, zatímco Fry a Magnolia slouží spíše přímému konzumu díky velkým plodům s tenkou slupkou. ^{8 2}

Nejčastěji se Vitis rotundifolia zaměňuje s ostatními americkými a evropskými révami, Vitis labrusca či Vitis vinifera. Ty mají více laločnaté listy, vidličnaté místo jednoduchých úponků a kůru odlupující se v pruzích namísto přiléhající. Přirozená odolnost Vitis rotundifolia k révokazu a Pierceově chorobě, dvěma závažným pohromám jiných rév, z ní činí také vyhledávaný genetický zdroj pro roubování a šlechtění. ^{3 6}

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Vitis rotundifolia Michx.
• NC State Extension Plant Toolbox, Vitis rotundifolia (muscadine)
• University of Florida IFAS Extension, Muskadina (HS100)
• Plants For A Future, Vitis rotundifolia
• ASPCA, Lidské potraviny nevhodné pro domácí zvířata (hrozny a rozinky)
• USDA PLANTS Database, Vitis rotundifolia (VIRO3), profil
• Atlas of Florida Plants, Vitis rotundifolia
• Encyclopaedia Britannica, muskadina