Muďoul trojlaločný (Asimina triloba, (L.) Dunal 1817)

Muďoul trojlaločný (Asimina triloba) je menší opadavý ovocný strom z čeledi láhevníkovitých (Annonaceae), původem z východu Severní Ameriky. Nese největší jedlé původní plody tohoto kontinentu s krémovou, aromatickou dužninou. Purpurové květy opylují mouchy a brouci. V podrostu často vytváří kolonie kořenovými výmladky; tropickou chuť plodů připomíná přezdívka banán chudých.

Číst dál
Vědecký názevAsimina triloba
RodAsimina
ŘádMagnoliales

Muďoul trojlaločný, Moďoul trojlaločný, Pawpaw, American pawpaw a Dog-banana

Základní údaje
Toxicita
Opatrnost : lidé, kočky, psi a koně
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Typ listů
Opadavé
Délka života
Vytrvalá
Země původu
Spojené státyKanada
Stanoviště
Podrost vlhkých opadavých lesů, údolí, rokle a břehy toků na svěžích, hlubokých a propustných půdách
Sezónnost
Doba kvetení
Jaro
Doba sklizně
LétoPodzim
Růst
Období klidu
Zimní klid
Rychlost růstu
4/10
Doba do dospělosti
První plody za 5 až 8 let od výsevu podle podmínek
Množení
Výsev, Roubování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Střední, mladé stromy na větrném místě vyvázat ke kůlu
Vlhkost
50–75 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Hluboká půda, Živná půda, Vlhká půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky
V mládí polostín, v dospělosti plné slunce
Exteriér
Záhon, Výsadba ve stínu, Volná půda
Nádoby
Velká nádoba
Vzhled
Výška400–1000 cmŠířka300–800 cm
Listy
ZelenáŽlutá
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — listy 1
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — listy 2
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — listy 3
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — listy 4
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — listy 5
Květy
FialováHnědá
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — květy 1
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — květy 2
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — květy 3
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — květy 4
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — květy 5
Plody
ZelenáŽlutáHnědá
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — plody 1
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — plody 2
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — plody 3
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — plody 4
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — plody 5
Habitus
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — habitus 1
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — habitus 2
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — habitus 3
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — habitus 4
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — habitus 5
Kůra
Hnědá
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — kůra 1
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — kůra 2
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — kůra 3
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — kůra 4
Muďoul trojlaločný (Asimina triloba): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Asimina triloba pochází z východu Severní Ameriky, od jihovýchodu Kanady po střed a východ Spojených států. Roste v podrostu vlhkých opadavých lesů, v údolích, svěžích roklích a podél vodních toků. Je jediným druhem čeledi láhevníkovitých, který roste a plodí mimo tropické podnebí.

  • Původní2
  • Spojené státy (východ)
  • Kanada (Ontario)

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Muďoul trojlaločný (Asimina triloba (L.) Dunal, 1817), známý také jako pawpaw, je menší opadavý ovocný strom z čeledi láhevníkovitých (Annonaceae). Patří do rodu Asimina. Vyniká tím, že je jediným druhem své čeledi, který roste a plodí mimo tropické podnebí, zatímco jeho příbuzné láhevníky jsou tropické rostliny. 1 5

Ve východní Severní Americe je známý především svým plodem. Jde o největší jedlé původní ovoce tohoto kontinentu. Krémová dužnina má chuť připomínající banán a mango. Přezdívka banán chudých vystihuje nezvyklé spojení tropické chuti s mrazuvzdorným stromem mírného pásu. 5 7

Rozpoznávací znaky

Nápadné velké obvejčité listy jsou dlouhé 15 až 30 cm, převislé a soustředěné na koncích větévek. Po rozemnutí voní po paprice. Na podzim se zbarvují světle žlutě a prosvětlují lesní podrost, v němž muďoul často vytváří husté skupiny stromů. 4 3

Na jaře před rašením listů nebo současně s ním se objevují purpurové miskovité květy. Mají tři zelené kališní lístky a šest purpurově hnědých korunních lístků ve dvou kruzích. Jejich mdlý pach láká především mouchy a brouky, kteří je opylují místo včel. 3 6

Plodem je velká dužnatá bobule dlouhá 6 až 15 cm. Zpočátku zelená slupka při zrání žloutne a nakonec hnědne. Měkká krémová dužnina obsahuje velká hnědá semena. Strom dorůstá 4 až 10 m, má pyramidální tvar a často jej obklopují mladé rostliny vzniklé kořenovými výmladky. 2 4

Taxonomie a názvosloví

Jméno Asimina triloba (L.) Dunal bylo zveřejněno v roce 1817 na základě staršího Linného basionymu a dnes je přijímá Plants of the World Online. Druhové jméno triloba odkazuje na tři kališní lístky květu. V dějinách botanického třídění se objevilo několik jiných označení, zejména:

  • Annona triloba L., botanické synonymum.
  • Porcelia triloba (L.) Pers.
  • Uvaria triloba (L.) Torr. & A.Gray
  • Asimina triloba var. typica

Basionymum Annona triloba ukazuje původní řazení do rodu Annona. Později byl muďoul převeden do severoamerického rodu Asimina. Přijaté vědecké jméno zůstává spolehlivým vodítkem, kdežto názvy jako Sunflower a Overleese označují zahradní výběry, nikoli odlišné botanické druhy. 1 5

Stanoviště a rozšíření

Vlhké lesy východní Severní Ameriky tvoří přirozené prostředí muďoulu. Areál sahá od jihovýchodu Kanady po střední a východní Spojené státy. Strom roste v podrostu opadavých lesů, v údolích, svěžích roklích a podél vodních toků. Vyhledává hlubokou, svěží, dobře propustnou půdu. 3 4

V původní oblasti se často rozrůstá z jediného stromu kořenovými výmladky a vytváří skupiny v lesních sníženinách. Odolnost odpovídající přibližně zónám USDA 5 až 9 mu dovoluje přežít studené zimy, čímž se odlišuje od ostatních tropických příslušníků čeledi. 4 6

Mimo původní areál se vysazuje jako méně obvyklý ovocný strom v několika částech mírného pásu. Patří mezi ně Evropa a Japonsko, kde nadšenci pěstují vybrané odrůdy. Tyto pěstované stromy je třeba odlišovat od planých severoamerických populací. 2 7

Životní cyklus a rozmnožování

Jarní purpurové květy muďoulu se často otevírají ještě před úplným rozvinutím listů. Druh je většinou samosprašně nekompatibilní a protogynický, tedy s dřívějším dozráním samičí části květu. Osamělý strom proto nasazuje plody zřídka. Pro cizosprášení mouchami a brouky obvykle potřebuje další geneticky odlišný strom. 3 6

Po oplození vznikají velké dužnaté plody, které dozrávají od konce léta do začátku podzimu a v plné zralosti často padají na zem. Velká hnědá semena klíčí po období chladu, pomalu a nepravidelně. Semenáč navíc věrně neopakuje vlastnosti mateřské odrůdy. 2 7

Pěstitelé proto využívají výsev čerstvých stratifikovaných semen a roubování pojmenované odrůdy na mladou podnož. Další možností je oddělení kořenových výmladků, které vyrůstají kolem mateřského stromu. Od výsevu k prvním plodům uplyne podle podmínek obvykle pět až osm let. 6 4

Využití a rizika

Hlavní využití muďoulu souvisí s ovocem. Zralá dužnina se jí syrová lžičkou nebo se přidává do zmrzlin, pyré a dalších dezertů. Chuť připomínající banán a mango přitahuje zájem pěstitelů. Plod je však velmi choulostivý a krátce skladovatelný, proto se nikdy výrazně neprosadil ve velkoobjemovém komerčním pěstování. 5 7

Jedlost dužniny neplatí pro celý plod. Semena a slupka obsahují acetogeniny typické pro láhevníkovité, látky s neurotoxickým účinkem a schopností vyvolávat zvracení. Po požití působí zažívací obtíže a u některých lidí se při manipulaci s plody objevuje kožní reakce. Acetogeniny s insekticidními vlastnostmi jsou také v listech a kůře. Je proto vhodné jíst pouze zralou dužninu, slupku a semena odstranit a plody držet mimo dosah koček, psů a koní. 6 4

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Pěstované odrůdy jsou výsledkem práce nadšenců i univerzitních šlechtitelských programů, nikoli samostatnými druhy. K nejznámějším patří Sunflower a Overleese. Odrůdy Susquehanna a Shenandoah byly vybrány pro velké dužnaté plody s malým podílem semen. Ještě před nákupem je vhodné počítat s druhým, kompatibilním stromem pro opylení.

Záměny se týkají především dalších láhevníkovitých. Společné lidové označení však může přivést i k botanicky nepříbuzné rostlině. Při určování je proto třeba rozlišovat tyto taxony:

  • Asimina parviflora, zakrslý muďoul z jihovýchodu Spojených států s menšími plody;
  • Asimina incarna, příbuzný druh písčitých půd jihovýchodu Spojených států;
  • Carica papaya, tropická papája, botanicky nepříbuzná, pro kterou se rovněž používá anglické jméno pawpaw.

Obvejčité listy vonící po paprice, jarní purpurové květy a velké plody s krémovou dužninou společně tvoří nejspolehlivější soubor znaků. Jejich porovnání pomáhá potvrdit, že určovaný strom je skutečně muďoul trojlaločný, Asimina triloba. 4 1

Hlavní zdroje

Časté otázky

Jsou plody muďoulu jedlé?

Ano. Zralá dužnina je jedlá a ceněná pro krémovou chuť připomínající banán a mango. Semena a slupka však obsahují acetogeniny a mohou vyvolat zažívací obtíže. Konzumuje se pouze dužnina, semena a slupka se odstraňují.

Proč můj muďoul neplodí?

Druh bývá většinou cizosprašný a vlastní pyl nepřijímá, proto osamělý strom nasazuje plody zřídka. Pro opylení hmyzem je třeba poblíž vysadit druhý, geneticky odlišný muďoul.

Co opyluje muďoul?

Purpurové květy vydávají mdlý pach, který přitahuje mouchy a brouky, přirozené opylovače tohoto druhu. Opylení bývá nepravidelné, a bez vhodného sousedního opylovače proto může být úroda malá.

Jakou půdu a stanoviště potřebuje muďoul?

Vyhovuje mu hluboká, svěží, živná a dobře propustná půda, spíše kyselá až neutrální. Mladý strom preferuje polostín, dospělý lépe plodí na plném slunci. Nesnáší zamokření ani dlouhé sucho.

Je muďoul na zahradě invazní?

Není veden jako invazní, ale hojně vytváří kořenové výmladky a kolem mateřského stromu zakládá kolonie. Jeho rozrůstání lze omezit pravidelným odstraňováním přebytečných výmladků.

Jak velký muďoul vyroste?

Jde o menší strom vysoký 4 až 10 m, v kultuře často přibližně 5 až 6 m, se šířkou koruny 3 až 8 m. Má pyramidální tvar a výmladky často vytváří celý hájek.

S čím lze muďoul zaměnit?

Především s jinými druhy rodu Asimina z jihovýchodu Spojených států. Zmatek působí také botanicky nepříbuzná tropická papája, pro kterou se rovněž používá anglické jméno pawpaw.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.