Brukev zelná (Brassica oleracea, L. 1753)

Brukev zelná (Brassica oleracea) je zelenina z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), původem z vápencových mořských útesů západní Evropy. Šlechtěním různých orgánů jediného planého druhu vzniklo hlávkové zelí, květák, brokolice, růžičková kapusta, kedluben i kadeřávek.

Číst dál
Vědecký názevBrassica oleracea
RodBrassica
ŘádBrassicales

Brukev zelná, Cabbage a Kale

Základní údaje
Toxicita
Netoxická : lidé včetně dětí, kočky a psi · Je třeba ověřit : koně
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Zeleninová bylina · Jedlá rostlina · Venkovní rostlina
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Dvouletá
Země původu
FrancieSpojené královstvíIrskoŠpanělsko
Stanoviště
Skalní římsy a pobřežní útesy vystavené mořskému aerosolu; u pěstovaných forem zahrady a pole
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLéto
Doba sklizně
PodzimZimaJaro
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
6/10
Doba do dospělosti
8–20 týdnů po výsevu podle skupiny a ročního období
Množení
Výsev
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Dobrá, podle skupiny nízký a kompaktní vzrůst
Vlhkost
50–70 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ne
Půda
pH půdy
Typy půdy
Živná půda, Propustná půda, Vápenatá půda
Zasolená půda
Tolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Plné slunce, snese lehký polostín
Interiér
Světlá místnost
Vzdálenost od okna
Asi 30 cm od okna při předpěstování v květináčích
Exteriér
Zeleninový záhon, Záhon
Nádoby
Velká nádoba, Propustný květináč
Vzhled
Výška25–150 cmŠířka30–60 cm
Listy
ZelenáFialová
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — listy 1
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — listy 2
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — listy 3
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — listy 4
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — listy 5
Květy
Žlutá
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — květy 1
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — květy 2
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — květy 3
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — květy 4
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — květy 5
Plody
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — plody 1
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — plody 2
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — plody 3
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — plody 4
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — plody 5
Habitus
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — habitus 1
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — habitus 2
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — habitus 3
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — habitus 4
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — habitus 5
Kůra
Zelená
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — kůra 1
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — kůra 2
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — kůra 3
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — kůra 4
Brukev zelná (Brassica oleracea): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál druhu Brassica oleracea se omezuje na vápencové mořské útesy atlantského pobřeží a Lamanšského průlivu ve Francii, Velké Británii, Irsku a Španělsku. Od starověku domestikovaná rostlina se dnes pěstuje jako zelenina na všech kontinentech mírného pásma, daleko za původním areálem.

  • Původní4
  • Francie
  • Spojené království
  • Irsko
  • Španělsko

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Brukev zelná (Brassica oleracea L., 1753) je přijatý druh čeledi brukvovitých (Brassicaceae) z rodu Brassica. Jediné vědecké jméno zahrnuje planou pobřežní rostlinu i zeleninu z ní vyšlechtěnou: hlávkové zelí, květák, brokolici, růžičkovou kapustu, kedluben a kadeřávek. 1 2

Rodové jméno Brassica používal už Plinius starší pro košťáloviny pěstované v Římě téměř před dvěma tisíci lety. Přívlastek oleracea znamená „zeleninová“ a vychází z latinského olus, označení zeleniny. Význam druhu tak dlouho určovalo především využití jako potraviny. 6

Poznávací znaky

Planá forma vytváří růžici silných dužnatých listů, šedozelených a voskovitých. Zadržují vodu a pomáhají snášet mořský aerosol i vítr na útesech. Na záhoně se růžice objevuje 4–6 týdnů po výsevu a slouží jako společné vodítko k přesazování různých skupin. První rok zůstává rostlina nízká, druhým vyhání dřevnatějící květní stonek, který může přesáhnout výšku 1,5 m a nese žluté čtyřčetné květy typické pro brukvovité. 3

Šlechtění přetvořilo základní stavbu podle sklízeného orgánu, který se podle skupiny vyvíjí za 8–16 týdnů. Hlávkové zelí svinuje vnitřní listy do pevné hlávky. Květák a brokolice tvoří dužnaté květenství sklízené před rozkvětem. Růžičková kapusta nese na jediném stonku mnoho úžlabních pupenů, kdežto kedluben má kulovitě ztlustlý stonek těsně nad zemí. 4 5

Společným znakem zůstávají modrozelené až sytě zelené listy, často pokryté voskovým povlakem. Podoba sklízeného orgánu se mezi skupinami může přitom zcela lišit. 4

Užitečná taxonomie

Přijatým jménem zůstává Brassica oleracea L. Rozmanité druhy zeleniny zde nepředstavují různé botanické druhy, nýbrž skupiny kultivarů, zahradnické členění uznávané Královskými botanickými zahradami v Kew:

  • Brassica oleracea skupina Capitata (hlávkové zelí)
  • Brassica oleracea skupina Sabauda (hlávková kapusta)
  • Brassica oleracea skupina Gemmifera (růžičková kapusta)
  • Brassica oleracea skupina Botrytis (květák)
  • Brassica oleracea skupina Italica (brokolice)
  • Brassica oleracea skupina Gongylodes (kedluben)
  • Brassica oleracea skupina Acephala (kadeřávek)

Členění vysvětluje, proč květák a brokolice patří ke stejnému druhu jako hlávkové zelí nebo kadeřávek. Odlišuje je především výběr zaměřený na jiný orgán: vrcholový pupen, květenství nebo list. 1 4

Stanoviště a rozšíření

Původní areál Brassica oleracea je omezen na vápencové mořské útesy atlantského pobřeží a Lamanšského průlivu ve Francii, Velké Británii, Irsku a Španělsku. Rozptýlené populace rostou na skalních římsách přímo vystavených mořskému aerosolu. 3

Pobřežní původ objasňuje dvě vlastnosti významné i při pěstování. Dobrá snášenlivost soli a vápníku odpovídá chudému stanovišti omývanému slanou tříští. Naopak slabá schopnost konkurovat jiným rostlinám omezuje plané populace na holé skalní římsy. V běžné louce ji trávy a pionýrské rostliny vytlačí během 1–2 let, a proto chybí i na loukách u stejných útesů. 5

Od starověké domestikace se její pěstování rozšířilo na všechny kontinenty mírného pásma. Zeleninové formy se ve volné přírodě nevyskytují a dávno překročily hranice původního pobřežního domova. 6 4

Životní cyklus a rozmnožování

Dvouletý cyklus druhu Brassica oleracea zahrnuje dvě vegetační sezóny a končí odumřením po vytvoření plodů. První rok vzniká růžice a zásoby se ukládají v listech nebo ve šlechtěním zvýrazněném orgánu. Druhým rokem, po několika týdnech zimního chladu, rostlina vybíhá do květu, vytvoří semena a odumře. Zelenina se obvykle sklízí dříve; výjimkou je pěstování na osivo. 4

Žluté květy ve vrcholových hroznech opyluje hmyz. U mnoha linií existuje autoinkompatibilita: rostlina se vlastním pylem účinně neoplodní, takže vznik životaschopných semen vyžaduje přenos pylu mezi sousedními rostlinami. 5

V zahradnické praxi se rozmnožuje výsevem od jara do léta podle skupiny a cílového termínu sklizně. Ve vlhké půdě vzchází za 1–2 týdny. Dokud se nerozvinou první pravé listy, ohrožují semenáčky slimáci a dřepčíci. 4

Využití a rizika

Hlavní význam představuje lidská výživa. Podle skupiny se jedí listy, květenství, pupeny nebo stonek, syrové i vařené. Sušené listy kadeřávku obsahují značné množství vápníku a vitaminu A; stonek kedlubnu má méně mikroživin, ale je bohatý na vlákninu. 5

Dlouhé vaření uvolňuje typický sirný pach související s glukosinoláty, společnými i dalším brukvovitým. Tyto látky stojí také za hořkostí syrové zeleniny, jejíž vnímání u různých lidí ovlivňuje genetická varianta receptoru hořké chuti TAS2R38. 6

Pro běžnou konzumaci je Brassica oleracea netoxická, a to i pro kočky a psy. U koní zůstává stav málo doložený kvůli nedostatku konkrétních údajů. Referenční databáze při obvyklém potravinovém využití neuvádějí toxickou látku. 5

Na záhoně představuje hlavní riziko nádorovitost kořenů brukvovitých, choroba deformující kořeny a přetrvávající několik let v napadené půdě. Návrat košťálovin na stejné místo až po 3–4 letech její riziko výrazně omezuje, podobně jako vápnění příliš kyselé půdy. 4

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Skupiny Capitata, Sabauda, Gemmifera, Botrytis, Italica, Gongylodes a Acephala sdílejí stejné vědecké jméno a nejsou samostatnými druhy. Mohou se mezi sebou křížit, což vysvětluje pravidelný vznik přechodných forem během šlechtění. 4

Při pěstování dochází nejčastěji k záměnám s těmito rostlinami:

  • Brassica rapa, brukev řepák, zejména vodnice s mladými listy někdy podobnými zelí;
  • Brassica oleracea skupina Alboglabra, čínská brokolice, někdy chápaná jako zvláštní asijská skupina;
  • mladé sazenice hlávkového zelí a květáku, které se před tvorbou hlávky či květenství rozlišují obtížně.

Listová hlávka, květenství, úžlabní pupeny i ztlustlý stonek ukazují vždy na jinou skupinu téhož druhu. Orgán zvětšující se během pěstování je spolehlivější vodítko než barva nebo tvar listů, které mohou být mezi skupinami zavádějící. 1 4

Hlavní zdroje

Časté otázky

Patří květák a brokolice ke stejnému druhu jako zelí?

Ano. Hlávkové zelí, květák, brokolice, růžičková kapusta, kedluben i kadeřávek patří k druhu Brassica oleracea. Jde o skupiny odrůd vyšlechtěné pro různé orgány téže rostliny, nikoli o samostatné druhy.

Je brukev zelná jedovatá pro kočky a psy?

Ne. Brassica oleracea je pro kočky a psy uváděna jako netoxická. Pro koně chybí dostatek konkrétních údajů; při běžné konzumaci však není uváděna toxická látka.

Proč zelí nebo kapusta netvoří hlávku?

Tvorbě sklízeného orgánu může bránit pozdní výsev, nedostatek světla nebo nadbytek dusíku. Pomáhá dodržet termín výsevu dané skupiny a vybrat slunné místo.

Co je nádorovitost kořenů brukvovitých?

Jde o půdní chorobu způsobenou organismem, který deformuje kořeny a oslabuje rostlinu. Prevenci tvoří dlouhý osevní postup, vápnění kyselé půdy a zdravé sazenice.

Odkud pochází planá brukev zelná?

Její původní areál se omezuje na vápencové mořské útesy atlantského pobřeží a Lamanšského průlivu ve Francii, Velké Británii, Irsku a Španělsku. Z této pobřežní rostliny pocházejí dnešní zeleninové formy.

Kdy vysévat košťálovou zeleninu?

Od jara do léta podle skupiny a požadovaného termínu sklizně. Pro ranou sklizeň se předpěstovává pod krytem, pro podzimní a zimní sklizeň lze vysévat přímo na záhon.

Proč některé košťáloviny snášejí mráz?

Mnohé skupiny včetně růžičkové kapusty a kadeřávku zdědily odolnost planého předka z útesů. Chlad navíc zjemňuje jejich chuť přeměnou části zásob na cukry.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.