divizna malokvětá (Verbascum thapsus, L. 1753)

Identita

Divizna malokvětá (Verbascum thapsus L., 1753) je dvouletá bylina rodu Verbascum z čeledi Scrophulariaceae. Plants of the World Online toto jméno přijímá od Linného popisu z roku 1753. Její původní areál sahá od Azor a Evropy po Sibiř a Himálaj. ¹ Bez vybrané okrasné odrůdy roste spontánně na svazích a chudých půdách, na rozdíl od zahradních divizen pěstovaných do záhonů.

Vědecké rodové jméno vychází z latinského barbascum, odvozeného od barba, „vous“, a popisuje vlnatý vzhled listů. Přívlastek thapsus odkazuje na sicilský poloostrov Thapsos, kde druh hojně kvete. Francouzské jméno cierge de Notre-Dame připomíná středověké využití: květní lodyha zbavená listů a potřená smolou sloužila jako pochodeň. ⁵

Poznávací znaky

Prvním rokem divizna vytváří přízemní růžici šedozelených listů dlouhých 8–50 cm. Husté hvězdicovité chlupy jim dodávají typický plstnatý povrch. Již v první sezoně se vyvíjí hluboký kůlový kořen. ^{7 3}

Druhým rokem vyrůstá jediná vzpřímená květní lodyha, běžně vysoká 1–2 m, v příznivé půdě někdy až 3 m. ^{7 3}

Koncové klasovité květenství nese mnoho světle až sytě žlutých květů uspořádaných do hustého hroznu. Jednotlivé květy jsou široké 1,2–3 cm, s pěti korunními lístky a pěti tyčinkami. Kvetení trvá od června do září; květy se otevírají postupně v několika vlnách podél květenství. ^{7 3}

Užitečná taxonomie

Jméno Verbascum thapsus L., publikované roku 1753, přijímá Plants of the World Online. V rámci druhu rozlišuje uznávaný poddruh Verbascum thapsus subsp. montanum (Schrad.) Bonnier & Layens, omezený na střední a jihozápadní Evropu. ¹

Ve starších květenách a v nabídce semen se stále objevují tři synonyma přijatého jména: Verbascum thapsiforme Schrad., Verbascum thapsus var. crassifolium (DC.) Murb. a Verbascum lanatum Schrad. Tato označení se vztahují ke stejné rostlině pod dnes neplatnými jmény.

Rod Verbascum zahrnuje v čeledi Scrophulariaceae více než 300 druhů. Novější molekulární klasifikace tuto čeleď přeskupily: například náprstníky z ní vyčlenily do čeledi Plantaginaceae. ^{6 5}

Stanoviště a rozšíření

Evropa, severní Afrika a Asie v mírném pásmu tvoří původní areál Verbascum thapsus, který sahá od Azor po Sibiř a Himálaj. ¹

Do Severní Ameriky byla rostlina zavlečena již v 18. století, zčásti jako prostředek k trávení ryb, a široce tam zdomácněla. Do Austrálie byla dovezena jako zahradní rostlina a v katalozích školek v Tasmánii a Victorii se objevovala již mezi lety 1845 a 1855. Dnes je tam považována za zdomácnělou a řazena mezi plevele. ^{8 7}

Suché, narušené a dobře propustné půdy obsazuje na svazích, okrajích cest, úhorech, v lomech a na slunných pasekách. Stín nesnáší a rychle mizí, jakmile nad ní vyroste vyšší keřové či bylinné patro. ^{7 3}

Životní cyklus a rozmnožování

Po vyklíčení prožije první léto i první zimu jako růžice bez květní lodyhy. Kvete teprve druhým rokem na jaře a v létě na nevětvené lodyze. ⁷

Jeden jedinec vytváří 100 000–240 000 semen, drobných, červenohnědých a ve tvaru žebrované tyčinky. V půdě si mohou uchovat klíčivost několik desetiletí; doloženo je i klíčení po více než 100 letech uložení. Právě proto se již usazený druh obtížně odstraňuje. ⁷

Květy celé léto přitahují včely, motýly a opylující mouchy. Bez návštěv hmyzu je možné samooplození, poskytuje však méně klíčivých semen. ³

Využití a rizika

Sušené listy a květy se od antiky tradičně používají do čaje na dýchací obtíže. Přisuzovaly se mu účinky podporující vykašlávání a tlumící zánět při kašli a bronchitidě. Přípravek je třeba pečlivě přefiltrovat, aby se zachytily dráždivé chlupy, které dráždí hrdlo. ²

Historicky sloužila semena bohatá na rotenon jako jed k lovu ryb. Původní obyvatelé Ameriky je drtili a omračovali jimi ryby; toto využití zmiňoval již Aristotelés a přispělo k časnému zavedení rostliny do koloniální Virginie. Lov ryb pomocí jedu je dnes téměř všude zakázán. ^{8 2}

Podle dostupných vzájemně porovnaných údajů rostlina není jedovatá pro kočky, psy ani člověka. Doložené riziko spočívá v podráždění kůže při kontaktu s hvězdicovitými chlupy listů, nikoli ve vnitřní jedovaté látce. ²

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

U druhu Verbascum thapsus není široce rozšířen zahradní kultivar, na rozdíl od zahradních divizen, jako je Verbascum bombyciferum, nebo některých vytrvalých velkokvětých hybridů vyšlechtěných pro záhony. ⁵

Nejčastěji se zaměňuje s jinými diviznami s vlnatou růžicí:

• Verbascum densiflorum, s listy výrazně sbíhajícími podél lodyhy;
• Verbascum lychnitis, s jemnějším oděním, bílým hlavně na rubu listů;
• Verbascum blattaria, téměř lysou, bez silného plstnatého odění divizny malokvěté.

Hustota a téměř stejnoměrný šedozelený odstín listového odění Verbascum thapsus jsou pro odlišení od Verbascum densiflorum a Verbascum lychnitis spolehlivější než samotná výška květenství. Často umožní rozhodnout i bez úplného určovacího klíče. ⁵

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Verbascum thapsus L.
• Plants For A Future, Verbascum thapsus
• NC State Extension Gardener Plant Toolbox, Verbascum thapsus, divizna malokvětá
• INPN / MNHN, Verbascum thapsus L., 1753, divizna malokvětá
• Tela Botanica / eFlore bdtfx, Verbascum thapsus L.
• GBIF, Verbascum thapsus L.
• Weeds Australia, divizna malokvětá, Verbascum thapsus
• USDA Forest Service, Fire Effects Information System, Verbascum thapsus