Láhevník ostnitý (Annona muricata, L. 1753)

Láhevník ostnitý (Annona muricata) je menší ovocný strom z čeledi láhevníkovitých, původem z jižního Mexika, Střední Ameriky a severu Jižní Ameriky. Na Antilách se pěstuje od předkolumbovské doby. Nese velké plody s měkkými ostny a bílou nakyslou dužninou, známé jako graviola nebo guanábana.

Číst dál
Vědecký názevAnnona muricata
RodAnnona
ŘádMagnoliales

Láhevník ostnitý, Anona ostnitá, Graviola, Guanábana a Soursop

Základní údaje
Toxicita
Semena a kůra dráždí, listy obsahují annonacin
Náročnost péče
Střední
Typ rostliny
Ovocný strom · Strom
Typ listů
Stálezelené
Délka života
Vytrvalá
Země původu
MexikoVenezuelaPeru
Stanoviště
Vlhké tropické nížiny, lesní okraje a pobřežní vápencové půdy; pěstován přibližně do 1 000 m n. m.
Sezónnost
Doba kvetení
JaroLétoPodzim
Doba sklizně
LétoPodzim
Růst
Období klidu
Bez období klidu
Rychlost růstu
8/10
Doba do dospělosti
První plody kolem 3 let; plná plodnost po 5 letech
Množení
Výsev, Roubování
Klima a voda
Teplota
Mrazuvzdornost
Odolnost vůči větru
Nízká odolnost, křehké větve chránit před silným větrem
Vlhkost
60–85 %
Zálivka
Velmi málo
Málo
Středně
Vysoká
Velmi vysoká
Odolnost vůči suchu
Ano
Půda
pH půdy
Typy půdy
Živná půda, Propustná půda
Zasolená půda
Netolerováno
Světlo a umístění
Světelné podmínky

Plné slunce

Dopřejte jí několik hodin přímého slunce denně, nejlépe ráno nebo večer.

Plné slunce, chránit před silným větrem
Interiér
Vlhká zimní zahrada, Světlá místnost
Vzdálenost od okna
Do 50 cm od jižního prosklení ve vytápěném skleníku
Exteriér
Vytápěný skleník, Stinná terasa
Nádoby
Velká nádoba, Těžký propustný květináč
Vzhled
Výška500–900 cmŠířka300–600 cm
Listy
Zelená
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — listy 1
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — listy 2
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — listy 3
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — listy 4
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — listy 5
Květy
ŽlutáZelenáVelikost4–5 cm
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — květy 1
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — květy 2
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — květy 3
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — květy 4
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — květy 5
Plody
ZelenáŽlutá
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — plody 1
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — plody 2
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — plody 3
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — plody 4
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — plody 5
Habitus
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — habitus 1
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — habitus 2
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — habitus 3
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — habitus 4
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — habitus 5
Kůra
Hnědá
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — kůra 1
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — kůra 2
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — kůra 3
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — kůra 4
Láhevník ostnitý (Annona muricata): původ a využití — kůra 5

Celosvětové rozšíření

Původní areál druhu Annona muricata sahá od jižního Mexika přes Střední Ameriku po Venezuelu a Peru. Původní obyvatelé Ameriky jej velmi brzy přenesli na Antily. Dnes se pěstuje téměř ve všech tropických oblastech světa, což ztěžuje rozlišení původního výskytu od dávného zavlečení.

  • Původní3
  • Zavlečená6
  • Mexiko
  • Venezuela
  • Peru
  • Guadeloupe
  • Martinik
  • Brazílie
  • Indie
  • Filipíny
  • Austrálie

Šestiúhelníky: oblasti, kde se rostlina vyskytuje. Zelené body: původní areál.1

Identita

Láhevník ostnitý (Annona muricata L., 1753) patří do čeledi láhevníkovitých (Annonaceae) a rodu Annona. Druhové přízvisko muricata označuje ostnitý povrch. Krátké měkké výrůstky pokrývající plod jsou natolik výrazné, že podle nich lze tento ovocný strom odlišit od ostatních běžně pěstovaných anon. 1 5

Francouzské označení corossol se patrně vyvinulo ze jména Curaçao, které prošlo jazyky původních obyvatel Antil do koloniální francouzštiny. V mezinárodním obchodě se uplatňují také názvy graviola, portugalské označení rozšířené v Brazílii u nápojů a doplňků, a guanábana, používané ve španělsky mluvící Latinské Americe. Anglický obchodní název zní soursop. 2 8

Poznávací znaky

Nepravidelná, hustě větvená koruna a výška obvykle 5–9 m charakterizují tento menší strom. Mladé větévky mají jemné rezavé ochlupení. Právě přítomnost tohoto chmýří pomáhá při určování v terénu, protože jiné podobné láhevníkovité mohou mít mladé větévky hladké. 2 3

Jednoduché střídavé listy měří 6–20 cm na délku a 2,5–6 cm na šířku. Svrchu jsou lesklé a tmavě zelené, na spodní straně světlejší. Jednotlivé, krátce stopkaté květy jsou dužnaté, trojúhelníkovité a dlouhé 4–5 cm. Vyrůstají přímo na kmeni a starých větvích místo mladých výhonů; toto umístění usnadňuje ruční opylování v sadech. 2 3

Složený plod dosahuje délky až 30 cm a hmotnosti 4,5–6,8 kg, takže překonává většinu běžného tropického ovoce. Jeho ostny zůstávají měkké a ohebné. Hmatem jej snadno odlišíte od hladkého plodu Annona reticulata a hrbolkatého plodu Annona squamosa. Bílá vláknitá, šťavnatá dužnina obklopuje centrální dřeňovitou osu a několik desítek až více než 200 semen. Černá lesklá semena vznikají z jednotlivě oplozených plodolistů. 2

Užitečná taxonomie

Jméno Annona muricata L. zveřejnil Carl von Linné roku 1753. Dodnes jde o přijaté jméno jednoho z nejdéle známých druhů rodu Annona. Pozdější botanické revize přiřadily ke stejnému druhu i několik dalších jmen, která jsou dnes vedena jako synonyma:

  • Annona macrocarpa Willd., synonymum nahrazené Linného jménem
  • Annona bonplandiana Kunth, původně samostatně popsaný taxon později spojený s tímto druhem
  • Annona cearaensis Barb.Rodr., brazilské jméno zařazené do téže synonymiky
  • Annona muricata f. mirabilis R.E.Fr., dříve rozlišovaná a později sloučená forma

V obchodě působí záměny dva příbuzné, avšak samostatné druhy. Láhevník síťovaný (Annona reticulata) má hladký srdčitý plod. Anona šupinatá (Annona squamosa) vytváří zřetelně oddělené dužnaté hrbolky namísto měkkých ostnů. 1 5

Stanoviště a rozšíření

Od jižního Mexika přes Střední Ameriku po Venezuelu a Peru vymezuje původní areál databáze Plants of the World Online. Druh roste ve vlhkých tropických nížinách, na lesních okrajích a pobřežních vápencových půdách. Vystupuje přibližně do 1 000 m nad mořem, kde ještě nachází dostatečně teplé podnebí. 1 3

Původní obyvatelé Ameriky přenesli láhevník na Antily již velmi dávno a pěstují jej tam po staletí. Při pozorování v terénu proto není snadné rozlišit skutečně původní výskyt od dávného zavlečení. Dnes se pěstuje ve většině tropických a subtropických oblastí světa, od Indie přes Filipíny až po západní Afriku. 2

Červený seznam IUCN hodnotí druh jako málo dotčený. Hodnocení souvisí především s jeho velmi širokým rozšířením v kultuře. Samo o sobě proto nemusí vypovídat o dobrém stavu původních planých populací; rozšíření pěstovaného stromu a stav jeho původních porostů jsou dvě odlišné informace. 4

Životní cyklus a rozmnožování

Téměř nepřetržité kvetení umožňuje příznivé tropické podnebí. Květy se otevírají v noci a jejich vůně láká zejména drobné brouky z čeledi lesknáčkovitých. Přirozené opylení však bývá neúplné: některé části plodu nevytvoří semena a při dozrávání zůstávají duté nebo deformované. 2

Dospělý strom v plné plodnosti obvykle poskytuje 12–24 plodů ročně. Pevný zelenožlutý plod po sklizni dozrává mimo strom 5–6 dní. Měknutí dužniny, patrné při lehkém stisku palcem, je spolehlivým znakem zralosti a pomáhá posoudit také termín sklizně. 2

Sady s komerční produkcí často doplňují nepravidelné přirozené opylení ručním přenosem pylu. Provádí se časně ráno a zvyšuje počet nasazených plodů i jejich pravidelnost. Smyslem zásahu je opylit více jednotlivých plodolistů, aby se výsledný plod vyvíjel rovnoměrně. 2

Využití a rizika

Zralá dužnina se jí čerstvá, zpracovává na šťávy a sorbety nebo se šlehá s mlékem. Takové nápoje jsou oblíbené na Antilách i v Latinské Americe. Před přípravou nápoje je nezbytné odstranit semena: jejich olej může při zasažení očí vyvolat závažný zánět. 2

V listech a kůře jsou popisovány benzyl­tetrahydroisochinolinové alkaloidy i annonacin. Studie případů a kontrol z Guadeloupu zjistila statistickou souvislost mezi pravidelnou konzumací plodů a nálevů z láhevníkovitých a atypickou formou parkinsonismu. Jde o statistickou souvislost; studie formálně neprokázala přímý příčinný vztah mezi annonacinem a nemocí. 6

Od prvních let 21. století se graviola prodává také jako údajný prostředek proti rakovině. Pro toto tvrzení chybí uznané klinické důkazy. Americká Federal Trade Commission v roce 2008 zasáhla proti několika prodejcům doplňků z láhevníku kvůli klamavé reklamě při akci zaměřené na falešné protirakovinné prostředky. 7

Tradiční využití stromu je především potravinářské a domácí. Z listů se připravují nálevy, kůra slouží při řemeslném činění a rozdrcená semena se v některých karibských tradicích používají proti vším. Dlouhá historie těchto postupů neodstraňuje rizika: kontakt se semeny a kůrou ani jejich náhodné požití nejsou žádoucí. 2

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Rozsáhlý mezinárodní katalog ustálených kultivarů, známý u citrusů nebo jabloní, zde chybí. Pěstitelé rozlišují především semenáčové typy. Chuť odděluje sladkou guanábana dulce od kyselé guanaba acida; kubánská selekce sin fibra se vyznačuje téměř bezvláknitou dužninou. Kostarická Bennett s velkými plody patří k nejčastěji uváděným selekcím komerčních sadů. 2

Při nákupu ovoce pomůže porovnání povrchu všech tří běžně pěstovaných druhů. Annona reticulata má hladký srdčitý plod, Annona squamosa plod složený z výrazně oddělených hrbolkatých segmentů. Pouze Annona muricata nese po celém povrchu pravé měkké špičaté výrůstky, které zůstávají dobře rozpoznatelné i na zralém ovoci. 5

Hlavní zdroje

Časté otázky

Je plod láhevníku ostnitého toxický?

Semena obsahují dráždivý olej, který při kontaktu vyvolává zánět očí. Kůra a listy obsahují dráždivé alkaloidy. Zralá dužnina sama není klasifikována jako toxická, před přípravou nápoje je však třeba odstranit semena.

Léčí graviola rakovinu?

Ne. Americká Federal Trade Commission v roce 2008 zasáhla proti prodejcům falešných protirakovinných prostředků z gravioly a jejich tvrzení označila za nepodložená. Spolehlivé klinické důkazy chybějí.

Proč se u gravioly zmiňuje neurologické riziko?

Studie případů a kontrol z Guadeloupu zjistila statistickou souvislost mezi pravidelnou konzumací plodů a nálevů z láhevníkovitých a atypickým parkinsonismem, spojovanou s neurotoxickým annonacinem z listů a kůry. Statistická souvislost sama neprokazuje příčinu.

Jak poznat zralý plod láhevníku ostnitého?

Tmavozelený plod přechází do zelenožluté a pod lehkým tlakem palce povolí. Sklizený ještě pevný dozrává při pokojové teplotě 5–6 dní.

Jak se liší od anony šupinaté a láhevníku síťovaného?

Anona šupinatá (Annona squamosa) má hrbolkatý plod s oddělenými segmenty a láhevník síťovaný (Annona reticulata) hladký srdčitý plod. Pouze Annona muricata nese měkké špičaté výrůstky po celém povrchu.

Lze láhevník ostnitý pěstovat v českém podnebí?

Pouze ve vytápěném skleníku. Druh vyžaduje trvale 25–30 °C a nesnáší mráz, takže venkovní pěstování ve volné půdě mimo tropické či subtropické podnebí nepřipadá v úvahu.

Proč tolik květů nevytvoří plod?

Přirozené opylení drobnými nočními brouky bývá neúplné a vítr špatně přenáší lepkavý pyl. Komerční sady proto často doplňují opylení ručně pomocí štětce.

Podobné rostliny

Pokud si nejste jisti toxicitou rostliny, poraďte se s botanikem nebo veterinářem.