Moukeň ztepilá (Bactris gasipaes, Kunth 1816)

Identita

Moukeň ztepilá (Bactris gasipaes Kunth, 1816), v různých zemích také pejibaye či pupunha, patří do rodu Bactris z čeledi arekovitých (Arecaceae). U většiny ostatních druhů rodu se při pěstování využívají drobné plody planých forem. Původní obyvatelé Ameriky naproti tomu moukeň domestikovali právě kvůli velikosti jejích plodů a jejich vysoké výživové hodnotě. ^{1 2}

V Kolumbii a Ekvádoru převládá označení chontaduro, v Kostarice pejibaye, v Brazílii pupunha a ve Francouzské Guyaně parépou. Anglicky se používá Peach palm. Španělský kronikář již v 16. století zaznamenal význam plodů pro amazonské národy, které jim přisuzovaly téměř stejnou hodnotu jako vlastní rodině. Domestikace druhu Bactris gasipaes sahá 3 000–4 000 let do minulosti, a řadí jej tak mezi nejdéle pěstované palmy Ameriky. ^{3 8 6 6}

Poznávací znaky

Palma Bactris gasipaes nejčastěji vytváří trs několika kmenů ze společného základu. Podobá se tím další amazonské palmě açaí (Euterpe oleracea), jejíž kmen je však hladký a bez ostnů. Jednotlivé kmeny běžně dorůstají 15–20 m, u starých jedinců se uvádí až 30 m, při průměru 10–30 cm. ^{4 5}

Pravidelné prstence dlouhých černých ostnů, často přes 5 cm, lemují kmen od báze k vrcholu a tvoří nápadný určovací znak. Existují bezostné kultivary prodávané pod názvem Spineless, ale v tradičním pěstování stále převažují ostnité formy. ^{4 5}

Zpeřené listy dlouhé 2,4–3,6 m tvoří hustou korunu. Plody v plodenstvích po 50–300 kusech podle variety žloutnou, oranžoví či červenají a mají průměr 2,5–5 cm. Každý obsahuje jediné kuželovité semeno s olejnatým jádrem. ⁵

Užitečná taxonomie

Pro tento druh přijímá Plants of the World Online jméno Bactris gasipaes Kunth. Rozlišují se dvě botanické variety: Bactris gasipaes var. chichagui (H.Karst.) A.J.Hend., převážně planá, s drobnými olejnatými plody, a pěstovaná Bactris gasipaes var. gasipaes s většími škrobnatými plody. ^{6 1}

Podle velikosti se plody dělí na mikrokarpní pod 20 g, mezokarpní o 21–70 g a makrokarpní nad 70 g. Pro rozlišení pěstovaných linií má toto členění v praxi větší význam než barva plodů. ⁶

Stanoviště a rozšíření

Přesné místo domestikace zůstává předmětem diskuse. Nejvyšší genetická rozmanitost se soustřeďuje na severu peruánské a ekvádorské Amazonie, což ukazuje spíše na amazonské než středoamerické centrum domestikace. ⁶

Skutečně divoké populace dnes nejsou známy. Druh osídluje hlavně člověkem pozměněná stanoviště, břehy řek a lesní světliny pod 800–1 800 m nad mořem podle oblasti. Pěstuje se od Bolívie po Honduras, introdukované populace jsou na Floridě, v Karibiku a na Filipínách. Pod 10 °C však utrpí těžká poškození, což vylučuje venkovní pěstování mimo tropy. ^{4 5 7}

Životní cyklus a rozmnožování

Základním způsobem množení je výsev. Čerstvé semeno potřebuje ke klíčení teplé a vlhké podmínky. Ani v takovém prostředí však neklíčí rychle: od výsevu do vyklíčení uplynou 2–4 měsíce. Již rozrostlý trs lze rozmnožit také oddělením bazálních odnoží bez nutnosti nového klíčení. ⁴

První úroda přichází ve 3–8 letech podle nadmořské výšky, dříve v teplých nížinách než v chladnějších polohách. Dobře uchycený trs zůstává produktivní 50–75 let a u vícekmenné rostliny může sezónní sklizeň dosáhnout několika desítek kilogramů. ⁵

Využití a rizika

Syrový plod je silně dráždivý. Obsahuje alkaloid pupunhadin, krystaly šťavelanu vápenatého a inhibitor trypsinu, tedy tři látky dráždivé před tepelnou úpravou. Před jakoukoli konzumací se musí uvařit, obvykle 30 minut až několik hodin ve slané vodě. ^{3 5}

Uvařené plody jsou bohaté na sacharidy, betakaroten a esenciální aminokyseliny; jejich výživová hodnota bývá příznivě srovnávána s banány. Vrcholový pupen sklízený jako palmové srdce se jí syrový i vařený. Trsnatý růst umožňuje odebrat jediný kmen bez zahubení celého trsu, na rozdíl od jednokmenné palmy. ^{3 6}

V pěstitelských oblastech jde především o potravinovou, jen vzácně okrasnou rostlinu. Plantáže pro palmová srdce zejména v Ekvádoru, Bolívii a Kostarice využívají trsnatého růstu k opakované sklizni bez nové výsadby mezi cykly.

Hlavní nebezpečí při práci představují mechanická poranění: černé ostny na kmeni, dlouhé několik centimetrů, vyžadují při sklizni i údržbě silné rukavice a dlouhé rukávy. ⁴

Odrůdy, záměny a příbuzné rostliny

Vedle dvou botanických variet se komerční kultivary rozlišují zejména velikostí plodů a přítomností či nepřítomností ostnů, jako u bezostného výběru Spineless. ⁴

Při určování se Bactris gasipaes nejčastěji zaměňuje s açaí. Obě amazonské palmy vytvářejí trsy a poskytují palmové srdce, ale pouze moukeň má na kmeni prstence černých ostnů. Na rozdíl od barvy plodů a velikosti plodenství, které kolísají mezi varietami a kultivary, umožňuje přítomnost či nepřítomnost ostnů oba druhy jednoznačně rozlišit. ⁷

Hlavní zdroje

• Plants of the World Online / Kew, Bactris gasipaes Kunth
• International Plant Names Index, Bactris gasipaes Kunth
• Plants For A Future, Bactris gasipaes
• Useful Tropical Plants Database, Bactris gasipaes
• Purdue University NewCROP, Pejibaye (Bactris gasipaes)
• PMC, moukeň ztepilá (Bactris gasipaes) – tradiční tropická potravina s budoucím potenciálem
• Wikipedie EN, Bactris gasipaes
• Wikipedie FR, Pupunha